www.medicinapropraxi.cz / Med. Praxi. 2023;20(1):54-59 / MEDICÍNA PRO PRAXI 59 MEZIOBOROVÉ PŘEHLEDY Diagnostika a léčba onemocnění ústních sliznic nokandiny jsou doménou specializovaných pracovišť nemocničního typu a jsou indikovány u závažných mykóz (invazivní kandidóza a kandidemie) (19). V terapii orální kandidózy v ambulantní péči v současné době hrají roli především specifická lokální antimykotika (nystatin, mikonazol, klotrimazol), která jsou připravena do optimální lékové formy podle postižené plochy (roztok či suspenze u kandidózy sliznic, mast u angulární cheilitidy). U topicky podávané antifungální léčby je třeba dodržovat několik pravidel. Léčba by měla trvat minimálně 7–10 dní, uváděno je ještě 3 dny po vymizení klinických příznaků (18). Důležité je dodržovat správné dávkování přípravku (u nystatinové suspenze většinou 4–6× denně). Ze skupiny látek, které vykazují tzv. nespecifický antimykotický účinek, lze jmenovat například chlorhexidin, u kterého je uváděn určitý fungicidní účinek. Z důvodu tvorby neúčinných komplexů mezi nystatinem a chlorhexidinem není doporučeno přípravky s uvedenými léčivými látkami užívat současně. Pro zvýšenou toxicitu sloučenin boru není vhodné k terapii orální kandidózy používat tetraboritan sodný. Užití genciánové violeti je v současné době vnímáno jako obsoletní. Nabídka lokálních antimykotik je poměrně omezená. Při volbě systémového antimykotika je důležité přihlédnout k celkovému zdravotnímu stavu pacienta, výsledku kultivačního vyšetření a riziku lékových interakcí (zejména u itrakonazolu). Pravděpodobně nejvíce používaným systémovým antimykotikem současnosti je stále flukonazol. V léčbě orofaryngeální kandidózy je doporučena úvodní dávka flukonazolu 200–400 mg, od druhého dne poté 100 až 200 mg 1× denně, délka léčby se pohybuje v rozmezí 7–21 dnů (20). Léčba tímto zástupcem triazolových antimykotik je spojena hned s několika benefity, mezi než se řadí značná klinická zkušenost s jeho podáváním, a v porovnání s jinými typy antimykotik i relativně nízké riziko lékových interakcí a nižší cena. Je nutné zdůraznit, že některé kvasinky vykazují k flukonazolu sníženou citlivost (například Candida glabrata), jiné jsou k řešenému systémovému antimykotiku přirozeně rezistentní (například Candida auris a Candida crusei). Proto je před zahájením léčby důležité zhodnotit výsledek kultivace a antimykotikum zvolit dle citlivosti. Podání flukonazolu s léky, které prokazatelně prodlužují QT interval (například erythromycin, cisaprid) je kontraindikováno. Obecná doporučení pro praxi Orální zdraví je úzce spojeno se zdravím systémovým. Při odesílání na pracoviště vyššího typu, které je zaměřené na léčbu onemocnění ústních sliznic, je očekávatelná delší objednací lhůta k vyšetření specialistou. Při referování pacientů na oddělení orální medicíny je vhodné v indikovaných případech dodat výsledky dalších vyšetření (interní screening apod.). Specialisté žádají praktické lékaře o spolupráci při řešení slizničních onemocnění různé etiologie (laboratorní monitorování, interní vyšetření u pacientů s projevy systémových chorob na ústních sliznicích apod.). U pacientů s erozivní stomatitidou různé etiologie lze k úlevě od akutních obtíží doporučit dietní opatření, antiseptika s obsahem chlorhexidinu, případně předepsat lék s lokálním anestetikem. Další léčba se poté řídí dle etiologie akutní stomatitidy. Režimová opatření u nemocných s bolestivými onemocněními ústních sliznic doprovází cílenou lokální a/nebo systémovou terapii. Šetrná, ale důsledná hygiena dutiny ústní včetně hygieny snímatelných náhrad je důležitou součástí léčby slizničních onemocnění. Věnováno za příkladný přístup k práci a vědě Ing. Rudolfu Votrubovi, CSc. Poděkování: Práce byla podpořena projektem Cooperatio 207030 Dental Medicine (MŠMT ČR). Autorka děkuje za cenné připomínky k textu as. MUDr. Radce Čermákové a vedoucímu lékaři odb. as. MUDr. Ladislavu Korábkovi, CSc., MBA, z Oddělení orální medicíny VFN a 1. LF UK LITERATURA 1. Hong CHL, Dean DR, Hull K, et al. World Workshop on Oral Medicine VII: Relative frequency of oral mucosal lesions in children, a scoping review. Oral, DiS. 2019 Jun;25 Suppl 1:193203. doi: 10.1111/odi.13112. PMID: 31034120. 2. Shazib MA, Byrd KM, Gulati AS. Diagnosis and Management of Oral Extraintestinal Manifestations of Pediatric Inflammatory Bowel Disease. J Pediatr Gastroenterol Nutr. 2022 Jan 1;74(1):7-12. doi: 10.1097/MPG.0000000000003302. PMID: 34560727; PMCID: PMC8714692. 3. Pawlaczyk‑Kamieńska T, Borysewicz‑Lewicka M, Batura ‑Gabryel H. Salivary Biomarkers and Oral Microbial Load in Relation to the Dental Status of Adults with Cystic Fibrosis. Microorganisms. 2019; Dec 13;7(12):692. 4. Levy‑Polack MP, Sebelli P, Polack NL. Incidence of oral complications and application of a preventive protocol in children with acute leukemia. Spec Care Dentist. 1998;18(5):189-93. 5. Klein Dr. Oral soft tissue changes in geriatric patients. Bull N Y Acad Med. 1980;56(8):721-7. 6. Holm‑Pedersen P, Löe H. Wound healing in the gingiva of young and old individuals. Scand J Dent Res. 1971;79(1):40-53. 7. Lynge Pedersen AM, Nauntofte B, Smidt D, et al. Oral mucosal lesions in older people: relation to salivary secretion, systemic diseases and medications. Oral, DiS. 2015 Sep;21(6):721-9. 8. Villa A, Wolff A, Narayana N, et al. World Workshop on Oral Medicine VI: a systematic review of medication ‑induced salivary gland dysfunction. Oral, DiS. 2016 Jul;22(5):365-82. 9. Marmor MF, Kellner U, Lai TY, et al. American Academy of Ophthalmology. Recommendations on Screening for Chloroquine and Hydroxychloroquine Retinopathy (2016 Revision). Ophthalmology. 2016 Jun;123(6):1386-94. 10. Vlachopulos V. Zásady bioptického vyšetření. In: Machoň V, Hirjak D, et al. Onemocnění temporomandibulárního kloubu. Praha: Triton; 2014. p. 47-48. 11. Jedličková H. Imunoflurescenční vyšetření v dermatologii. Čes‑slov Derm. 2011;86(4):175-184. 12. Faustmannová O. Imunohistologické vyšetření kůže – praktické poznámky. Interní Med. 2002;4(12):11-14. 13. Janovská M. Výživa u chorob a postižení dutiny ústní. In: Kohout P, Havel E, Matějovič M, et al. Klinická výživa. Praha: Galén; 2021. p. 551-559. 14. Madeswaran S, Jayachandran S. Sodium bicarbonate: A review and its uses in dentistry. Indian J Dent Res. 2018 Sep‑Oct;29(5):672-677. 15. Chandel S, Khan MA, Singh N, et al. The effect of sodium bicarbonate oral rinse on salivary pH and oral microflora: A prospective cohort study. Natl J Maxillofac Surg. 2017 Jul‑Dec;8(2):106-109. 16. AAOM Clinical Practice Statement: Subject: Clinical management of cancer therapy‑induced salivary gland hypofunction and xerostomia. Oral Surg Oral Med Oral Pathol Oral Radiol. 2016 Sep;122(3):310-2. 17. Arendorf TM, Walker DM. The prevalence and intra ‑oral distribution of Candida albicans in man. Arch Oral Biol. 1980;25(1):1-10. 18. Sklenář Z, Ščigel V. Magistraliter receptura ve stomatologii.1. vydání. Praha: Česká stomatologická komora; 2012. 19. Kullberg BJ, Vasquez J, Mootsikapun P, et al. Efficacy of anidulafungin in 539 patients with invasive candidiasis: a patient‑level pooled analysis of six clinical trials. J Antimicrob Chemother. 2017 Aug 1;72(8):2368-2377. 20. Souhrn údajů o přípravku. Mycomax 100 mg cps dur 70 I. sp.zn. sukls130902/2021.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=