MEDICÍNA PRO PRAXI / Med. Praxi. 2023;20(1):71-72 / www.medicinapropraxi.cz 72 DOBRÁ RADA Chůze aneb kolik kroků stačí, abychom byli zdraví? tality než osoby s průměrným počtem kroků 4 183/den a o 35 % nižší riziko kardiovaskulární události (3 500 kroků proti 9 500 kroků/den) (10). Další autoři se zaměřili nejen na počet kroků, ale i na kadenci chůze (počet kroků za minutu), nicméně po adjustaci dat nebyl prokázán signifikantní vliv kadence na celkovou mortalitu (11). Kraus et al. publikovali vztah mezi počtem kroků a vznikem DM 2. typu. U souboru 7 118 osob prokázali, že vzestup kroků o 2000/denně až k hodnotě 10000 kroků/den snižovalo riziko vzniku DM 2. typu o 6 % (12). Kolik kroků denně máme doporučovat, v jaké kadenci a v jaké rychlosti? Kolik kroků denně máme doporučovat, není zcela jasné a bude jistě jiné pro děti, mladého člověka nebo osobu staršího věku. Tradiční doporučení 10 000 kroků pochází z Japonska a uvádí jej i American College of Sports Medicine (13). Nicméně data, která by stanovovala přesný počet kroků, zatím chybí (14). 10000 kroků/den bude asi přiměřené pro zdravé dospělé, ale bude vysoké pro staré a nemocné osoby. Na druhé straně bude nedostatečné pro děti (4). Podle doporučení Evropské kardiologické společnosti (15) máme dosáhnout týdně minimálně 150 minut středně intenzivní pohybové aktivity (64–76 % maximální tepové frekvence) nebo 75 minut aktivity s vysokou intenzitou (77–93 % maximální tepové frekvence). Pokud tedy vezmeme běžnou denní aktivitu, která dělá průměrně 2 500 až 5 000 kroků a přidáme k tomu navíc 3 000–6000 kroků ve střední intenzitě pohybu, dostaneme se na doporučovaných 10000 kroků (16). Kadence chůze (kroky/min) koreluje s objektivně měřenou rychlostí a intenzitou měřenou v laboratoři (4). I přes interindividuální variabilitu chůze v kadenci nad 100 kroků/min je definována jako pohybová aktivita střední intenzity (3 METs). Chůze v kadenci > 130 kroků/min je pak považována za vysokou intenzitu pohybové aktivity (nad 6 METs). Peak kadence pro 1 minutu a pro 30 minut je podle studií uváděna jako > 100 a > 70 kroků/min. Peak kadence je negativně asociována se zvyšujícím se věkem a BMI (17). Jak zlepšit adherenci k chůzi? Pro zlepšení adherence můžeme použít různé monitorovací systémy. Jejich použití je levné a bezpečné (18). Ve metaanalýze 37 studií, které monitorovaly pohybovou aktivitu pomocí hodinek FITBIT, autoři nalezli při použití tohoto monitorovacího systému zvýšení počtu denních kroků, zvýšení střední a vysoké pohybové aktivity, společně se snížením hmotnosti sledovaných osob (19). Monitorovací systémy lze použít i pro sledování osob po nemoci covid-19 (20). Zajímavá studie je ze Švédska, která sledovala 1 406 osob (54 % žen) starších 70 let pomocí monitorovacího zařízení Actigraph a srovnávali pohybovou aktivitu u osob, kteří vlastnili psa (14,1 %), se zbytkem souboru. Po adjustaci na proměnné bylo zjištěno, že osoby se psem vykazují vyšší pohybovou aktivitu a více ušlých kroků (o 1 738 více) a dvakrát častěji plní platná doporučení pro pohybovou aktivitu (21). Závěr Kolik kroků denně doporučit lidem pro zachování a zvyšování kardiorespirační zdatnosti je stále předmětem vědeckého zkoumání. Určitě se bude lišit podle věku, tělesné zdatnosti a zdravotních omezení jednotlivého pacienta. Navíc pro zvýšení kardiovaskulární zdatnosti je důležitý nejen počet kroků, ale i zvýšení intenzity zátěže nejméně do submaxima, a to po dostatečně dlouhou dobu. Pro jednoduché zapamatování je asi nejvhodnější cíl 10 000 kroků se zdůrazněním zvýšené intenzity zátěže do „můžu mluvit, ale už nemohu zpívat“. LITERATURA 1. Pedersen BK, Saltin B. Exercise as medicine – evidence for prescribing exercise as therapy in 26 different chronic diseases. Scand J Med Sci Sports. 2015 Dec;25 Suppl 3:1-72. doi: 10.1111/ sms.12581. PMID: 26606383. 2. Katzmarzyk PT, Powell KE, Jakicic JM, et al; 2018 PHYSICAL ACTIVITY GUIDELINES ADVISORY COMMITTEE*. Sedentary Behavior and Health: Update from the 2018 Physical Activity Guidelines Advisory Committee. Med Sci Sports Exerc. 2019 Jun;51(6):12271241. doi: 10.1249/MSS.0000000000001935. PMID: 31095080; PMCID: PMC6527341. 3. Okamoto S, Kamimura K, Shiraishi K, et al. Daily steps and healthcare costs in Japanese communities. Sci Rep. 2021 Jul 23;11(1):15095. doi: 10.1038/s41598-021-94553-2. PMID: 34301997; PMCID: PMC8302729. 4. Tudor‑Locke C, Bassett DR Jr. How many steps/day are enough? Preliminary pedometer indices for public health. Sports Med. 2004;34(1):1-8. doi: 10.2165/00007256-200434010-00001. PMID: 14715035. 5. Murtagh EM, Mair JL, Aguiar E, et al. Outdoor Walking Speeds of Apparently Healthy Adults: A Systematic Review and Meta ‑analysis. Sports Med. 2021 Jan;51(1):125-141. doi: 10.1007/s40279020-01351-3. PMID: 33030707; PMCID: PMC7806575. 6. Tudor‑Locke C, Camhi SM, Leonardi C, et al. Patterns of adult stepping cadence in the 2005-2006 NHANES. Prev Med. 2011 Sep;53(3):178-81. doi: 10.1016/j.ypmed.2011. 06. 004. Epub 2011 Jun 25. PMID: 21708187. 7. Paluch AE, Bajpai S, Bassett DR, et al; Steps for Health Collaborative. Daily steps and all‑cause mortality: a meta‑analysis of 15 international cohorts. Lancet Public Health. 2022 Mar;7(3):e219-e228. doi: 10.1016/S2468-2667(21)00302-9. PMID: 35247352; PMCID: PMC9289978. 8. Jayedi A, Gohari A, Shab‑Bidar S. Daily Step Count and All ‑Cause Mortality: A Dose‑Response Meta‑analysis of Prospective Cohort Studies. Sports Med. 2022 Jan;52(1):89-99. doi: 10.1007/s40279-021-01536-4. Epub 2021 Aug 21. PMID: 34417979. 9. Dwyer T, Pezic A, Sun C, et al. Objectively Measured Daily Steps and Subsequent Long Term All‑Cause Mortality: The Tasped Prospective Cohort Study. PLoS One. 2015 Nov 4;10(11):e0141274. doi: 10.1371/journal.pone.0141274. Erratum in: PLoS One. 2015;10(12):e0146202. Shook, Robin [corrected to Shook, Robin P]. PMID: 26536618; PMCID: PMC4633039. 10. Sheng M, Yang J, Bao M, et al. The relationships between step count and all‑cause mortality and cardiovascular events: A dose‑response meta‑analysis. J Sport Health Sci. 2021 Dec;10(6):620-628. doi: 10.1016/j.jshs.2021. 09. 004. Epub 2021 Sep 20. PMID: 34547483; PMCID: PMC8724621. 11. Saint‑Maurice PF, Troiano RP, Bassett DR Jr, et al. Association of Daily Step Count and Step Intensity With Mortality Among US Adults. JAMA. 2020 Mar 24;323(12):1151-1160. doi: 10.1001/ jama.2020.1382. PMID: 32207799; PMCID: PMC7093766. 12. Kraus WE, Yates T, Tuomilehto J, et al. Relationship between baseline physical activity assessed by pedometer count and new‑onset diabetes in the NAVIGATOR trial. BMJ Open Diabetes Res Care. 2018 Jul 19;6(1):e000523. doi: 10.1136/bmjdrc-2018-000523. PMID: 30073088; PMCID: PMC6067333. 13. Liguori G. Medicine ACoS. ACSM’s guidelines for exercise testing and prescription: Lippincott Williams & Wilkins; 2020. 14. Hall KS, Hyde ET, Bassett DR, et al. Systematic review of the prospective association of daily step counts with risk of mortality, cardiovascular disease, and dysglycemia. Int J Behav Nutr Phys Act. 2020;17(1):78. 15. Visseren FLJ, Mach F, Smulders YM, et al. 2021 ESC Guidelines on cardiovascular disease prevention in clinical practice. Eur Heart J. 2021;42(34):3227-337. 16. Kraus WE, Janz KF, Powell KE, et al. Daily Step Counts for Measuring Physical Activity Exposure and Its Relation to Health. Med Sci Sports Exerc. 2019;51(6):1206-12. 17. Tudor‑Locke C, Han H, Aguiar EJ, et al. How fast is fast enough? Walking cadence (steps/min) as a practical estimate of intensity in adults: a narrative review. Br J Sports Med. 2018;52(12):776-88. 18. Larsen RT, Wagner V, Korfitsen CB, et al. Effectiveness of physical activity monitors in adults: systematic review and meta‑analysis. Bmj. 2022;376:e068047. 19. Ringeval M, Wagner G, Denford J, et al. Fitbit‑Based Interventions for Healthy Lifestyle Outcomes: Systematic Review and Meta ‑Analysis. J Med Internet Res. 2020;22(10):e23954. 20. Hunter A, Leckie T, Coe O, et al. Using Smartwatches to Observe Changes in Activity During Recovery From Critical Illness Following COVID-19 Critical Care Admission: 1-Year, Multicenter Observational Study. JMIR Rehabil Assist Technol. 2022;9(2):e25494. 21. Ballin M, Antonsson O, Rosenqvist V, et al. Association of dog ownership with accelerometer‑measured physical activity and daily steps in 70-year‑old individuals: a population‑based cross‑sectional study. BMC Public Health. 2021;21(1):2313.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=