MEDICÍNA PRO PRAXI / Med. Praxi. 2024;21(2):118-121 / www.medicinapropraxi.cz 118 ZAZNĚLO NA KONGRESE Racionální přístup k antisekreční léčbě v primární péči – aktualizace doporučených postupů Zaznělo na 3. kongrese Medicíny pro praxi V Českých Budějovicích 1.–2. března 2024 Racionální přístup k antisekreční léčbě v primární péči – aktualizace doporučených postupů Zpracováno na základě přednášky doc. MUDr. Martina Bortlíka, Ph.D. Gastroenterologické oddělení Nemocnice České Budějovice, a. s. Na 3. kongresu Medicíny pro praxi, který proběhl 1.–2. března 2024 v Českých Budějovicích, prezentoval doc. Bortlík část chystané aktualizace doporučených postupů pro management onemocnění horní části trávicího traktu v primární péči. Zaměřil se na racionální používání antisekreční léčby. Ukázal, že u více než poloviny pacientů léčených široce využívanými inhibitory protonové pumpy (IPP) není znám důvod jejich dlouhodobého podávání, a doporučil tuto léčbu pravidelně přehodnocovat. Pokud nejsou IPP indikovány, je třeba jejich dávku snížit či je zcela vysadit a za následného monitorování pacientů v případě potřeby využívat nefarmakologické postupy, příležitostnou léčbu dle potřeby, nebo se v případě relapsu vrátit k původní léčbě IPP. Shrnul indikace, u nichž by měla dlouhodobá léčba IPP pokračovat, i indikace, kde je výhodnější blokátor H2 receptorů (H2RI). Fyziologický význam kyselého prostředí žaludku Parietální buňka žaludeční sliznice secernuje po stimulaci několika receptorů (M3, H2, SST2, CCK2) díky činnosti H+/K+ ATPázy vodíkové kationty do žaludečního lumen. Primárními efekty H+ iontů v prostředí žaludku je aktivace trávicích enzymů, bariérová funkce a umožnění absorpce léčiv typu slabých kyselin. Sekundárním efektem je snížení sekrece gastrinu, a tím zpomalení motility a evakuace žaludku a kontrola proliferace žaludečních enterocheromafinních buněk (1). Široké využívání inhibitorů protonové pumpy Histaminové (H2) receptory parientálních buněk a H+/K+ pumpa byly objeveny v 70. letech. To přineslo i vývoj nových léků, které aktivitu této pumpy snižují a jsou podávány ve snaze zvýšit pH žaludku v léčbě a prevenci vzniku peptických vředů (2). Vývoj léků potlačujících produkci žaludeční kyseliny byl rychlý a jejich podávání se velmi rozšířilo. V roce 2020 bylo v ČR předepsáno kolem 300 milionů definovaných denních dávek IPP a H2RI, což odpovídá léčbě asi 10 % populace a > 20 % seniorů. U většiny léčených se jedná o preskripci omeprazolu, asi u 25 % o pantoprazol, pouze malou část preskripcí tvořil famotidin jako jediný zástupce H2RI. Indikace inhibitorů protonové pumpy Indikací k antisekreční léčbě je celá řada. Zahrnují peptický vřed, Zollingerův-Ellisonův syndrom, profylaxi stresových žaludečních vředů, prevenci gastroduodenopatie navozené nesteroidními antirevmatiky (NSAID) nebo kyselinou acetylsalicylovou (ASA), eradikaci Helicobacter pylori, krvácení z horní části gastrointestinální traktu (GIT), symptomatikou gastroesofageální refluxní chorobu (GERD), ezofagitidu, Barrettův jícen, funkční dyspepsii a exokrinní insuficienci pankreatu (3). U řady z těchto stavů jsou IPP indikovány v chronické nebo akutní léčbě jednoznačně, u některých 1.–2. 3. 2024 ČESKÉ BUDĚJOVICE 3. kongres Medicíny pro praxi DECLARATIONS: Declaration of originality: The manuscript is original and has not been published or submitted elsewhere. Conflict of interest: Not applicable. Consent for publication: Not applicable. Cit. zkr: Med. Praxi. 2024;21(2):118-121 https://doi.org/10.36290/med.2024.015 Článek přijat redakcí: 9. 3. 2024 MUDr. Zuzana Zafarová zafarova@seznam.cz
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=