MEDICÍNA PRO PRAXI / Med. Praxi. 2024;21(5):337-342 / www.medicinapropraxi.cz 340 ZAZNĚLO NA KONGRESE Digitální závislost, digitální nespavost – víme o nich dost? Z neurobiologického pohledu jsou závislosti obecně nemocí systému odměn v mozku. Uplatňují se změny funkce ventrální tegmentální oblasti, dopaminergních neuronů a nucleus accumbens, kde se sbíhají příjemné vjemy pramenící z jídla, sexu, hezkého zážitku nebo drog (6). První studie s PET (pozitronovou emisní tomografií) mozku již v roce 1997 prokázala aktivaci corpus striatum po aplikaci kokainu u závislých na kokainu (7). V roce 2014 ukázala studie závislosti na Facebooku pozitivní korelaci aktivace corpus striatum na funkční MR (magnetické rezonanci) mozku po shlédnutí ikony „F“ se skóre závislosti na Facebooku (8). Stejně jako u jiných závislostí hrají při vzniku digitální závislosti roli vzorce chování u rodičů. V prevenci jsou např. doporučovány večeře bez mobilu. Psychický dopad digitálních závislostí Možné nepříznivé dopady digitálních závislostí zahrnují pokles empatie, což bylo doloženo u studentů amerických vysokých škol spolu s nárůstem obav o schopnost ovlivnit svoji budoucnost (9), pokles pozornosti (který může souviset s nevyspáním), nespokojenost až agresi (zřejmě v souvislosti s kyberšikanou), narcizaci (což dokládá např. převaha selfie fotografií), depresi, úzkost (obavy ze ztráty mobilního telefonu, nemožnosti jeho dobití), demenci s rizikem sebevraždy (u dospívajících v 8.–12. roce školní docházky byly ≥ 3 hodiny denně strávené na internetu spojeny s nárůstem sebevražednosti o 34 % v porovnání se studenty, kteří používali internet nejvýše 2 hodiny denně) (10). Prostřednictvím ozáření gangliových buněk v sítnici, které přenášejí do suprachiazmatického jádra informace o světlu a tmě, zvyšují svítící digitální obrazovky spánkovou latenci a mění celkovou dobu i kvalitu spánku. To vede ke zhoršení pozornosti během dne, horší fixaci paměti či ke snížení imunity. Mechanismem je posun v čase (atraktivita a výsledná delší doba čtení), aktivace obsahem (nepříznivé zprávy) a vliv modrého světla na cirkadiální rytmy a sekreci melatoninu (11). Pomoci může nastavit si na digitálních zařízeních noční osvětlení (night shift), což od dané hodiny (např. 21:00) vede ke změně modrého světla na teplejší žluté. Digitální nespavost a digitální závislost jsou mnohdy důvodem potřeby psychiatrické farmakoterapie. Preskripce psychofarmak během opatření z důvodu pandemie COVID-19 výrazně vzrostla. V roce 2021 byla v porovnání s rokem 2018 preskripce antidepresiv vyšší téměř o polovinu, preskripce hypnotik o třetinu a preskripce anxiolytik o pětinu. To koresponduje s výsledky studií, které potvrdily nárůst prevalence duševních onemocnění (12). Bližší údaje o užívání hypnotik z Národního monitorovacího střediska ukazují, že v roce 2020 bylo v ČR distribuováno téměř 79 milionů dávek zolpidemu, což je dvojnásobek oproti roku 2014, přes 25 milionů denních dávek alprazolamu, strmý nárůst spotřeby byl pozorován také u pregabalinu (s roční spotřebou 22 milionů dávek) či diazepamu (5,5 milionu dávek za rok) (13). Kazuistika Vyšetřena byla pacientka s agorafobií, depresí a se závislostí na > 240 tabletách zolpidemu denně. (Uváděné dávky zolpidemu při závislosti se pohybují od 60–500 tablet denně). Na Klinice adiktologie ve VFN podstoupila základní léčbu s postupnou redukcí dávky o 10 % denně. Dále byla doléčována ambulantně s využitím motivačních rozhovorů. Nyní užívá trazodon 300 mg na noc a při nespavosti Buronil. Online aktivity při digitálních závislostech Aktivity provozované online, kterých se týkají digitální závislosti, zahrnují hraní online her, gambling, pornografii/kybersex a používání sociálních sítí. Postupný vývoj začíná digitální nespavostí, která přechází ve škodlivé užívání a následně v závislost. Z rozšířené reality se digitální závislosti dnes posouvají do virtuální reality. Problematika digitálních závislostí je v současné době významným mezinárodním tématem psychiatrie. Patologické hraní online her Do 11. revize Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN 11) byla mezi specifikované behaviorální závislosti zařazena tzv. „gaming disorder“ neboli patologické hraní online i off‑line her. Její charakteristiky odpovídají terminologii používané u závislostí, jako je porucha kontroly, prioritizace hraní, pokračující hraní i přes negativní důsledky ve vztazích, v práci či ve škole a porucha fungování. V MKN 10 (z roku 1993, kdy ještě nebyly mobilní telefony běžné) by bylo možné ji zařadit mezi jiné impulzivní poruchy, jako je např. záchvatovité vytrhávání vlasů. V Diagnostickém a statickém manuálu duševních poruch (DSM) 5 je již porucha hraní internetových her zařazena mezi onemocnění určená k dalšímu zkoumání. Na rozdíl od gamblingu se jí dotýká i týmový aspekt a k diagnostice je potřeba splnění 5 kritérií za 12 měsíců: zaujetí hraním her online, odvykací stav – podrážděnost, úzkost, smutek, tolerance (narůstající čas trávený hraním), neúspěšné pokusy o kontrolu účasti, ztráta zájmu o jinou zábavu, pokračování navzdory psychickým potížím, klamání rodičů a okolí, hraní her k úniku od špatné nálady, ohrožení nebo ztráta vztahu/zaměstnání/ studia/kariérního postupu. V diagnostice patologického hraní online her lze použít také dotazník BIGS (Brief Internet and Gaming Screen, na https://www. restartlife.com/brief‑internet‑game‑screen ‑bigs/) nebo AICA‑C (Assessment of Internet and Computer Game Addiction – Checklist). Používání sociálních sítí V ČR nemá 60 % dětí rodiči nijak limitovaný čas strávený na internetu. Dle screeningové škály Social Disorder Media Scale spadá do kategorie rizika vzniku závislosti na užívání sociálních medií 3–7 % českých dětí ve věku 11–15 let (4). Při instalaci sociální sítě do digitálního zařízení by mělo být povinné uvádět upozornění podobné jako na krabičkách s tabákovými výrobky: „Používáním sociálních sítí je možné ztratit přátele a zhoršit si náladu. Chcete přesto instalovat?“ U nejstarší sociální sítě – Facebooku bylo doloženo, že jeho užívání vede k depresi, pocitu osamělosti a nespokojenosti se životem. Nesnadná je odpověď na otázku, jaká je zdravá doba před obrazovkou za den? U dospělých pracujících s počítačem se za normální považuje 4–6 hodin. U dětí by se mělo
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=