www.medicinapropraxi.cz / Med. Praxi. 2024;21(5):337-342 / MEDICÍNA PRO PRAXI 341 ZAZNĚLO NA KONGRESE Digitální závislost, digitální nespavost – víme o nich dost? průměrně jednat o dobu do 2 hodin denně, ovšem záleží spíše na obsahu a na kontextu. Ukazatelem poruchy je stav, kdy dítěti používání digitálních přístrojů zkracuje spánek (např. prohlížení Instagramu v noci). Důsledky digitálních závislostí Digitální závislosti mají i somatické dů‑ sledky, jako je nadváha, diabetes či hypertenze z důvodu nedostatku pohybu, nárůst incidence krátkozrakosti (v EU byl popsán až 30% nárůst krátkozrakosti u jedinců do 20 věku vysvětlovaný tím, že oko se vyvine tak, jak je nejvíce používáno), či odtržení sítnice v dětském věku v důsledku přetěžování očí, dále následky autonehod pod vlivem užívání dotykových displejů, bolesti hlavy nebo tzv. smartphonový loket. Digitální závislosti mají souvislost také se syndromem hikikomori popsaným v Japonsku. Tento syndrom vznikl u některých dospívajících v důsledku nucené sociální izolace při pandemii COVID-19 a je příčinou duševních zdravotních problémů. Je charakterizován odtrhnutím se, neboli dobrovolným odloučením, od společnosti, kdy pacient nevychází déle než 6 měsíců ven, komunikuje přes sociální sítě, mnohdy je přítomna závislost na online hraní her a sociální fobie. Kazuistika z české klinické praxe popisuje případ dospívajícího chlapce se syndromem hikikomori, který zcela přestal chodit do školy. V terapii byla potřebná krizová intervence, program ambulance s rozšířenou péčí až hospitalizace. Velmi obtížně bylo dosaženo příznivých výsledků – pokračování ve studiu, komunikace s vrstevníky a omezení hraní online her. Popsána byla také nemoc z používání vy‑ hledávačů jako je Google nebo Seznam, neboli kyberchondrie. Patří sem například vyhledávání vážných nemocí na základě přítomnosti běžných příznaků a následné přesvědčení o přítomnosti tohoto onemocnění, jako novodobá forma hypochondrie. Příkladem mohou být záškuby svalů, podle jejichž přítomnosti si jedinec vyhledá, že se jedná o amyotrofickou laterální sklerózu. Příčinou svalových záškubů je ovšem v naprosté většině případů únava, stres, namožení svalu či nadbytek kávy. Důsledkem takového vyhledávání informací je i zhoršení compliance s léčbou z důvodu nalezení informací o nežádoucích účincích léku nebo popisu negativních zkušeností s lékem od jiného pacienta (14). Dalším důsledkem digitální závislosti je nomofobie (NO‑MObile‑phone PHOBIA,), neboli závislost na mobilním telefonu a z ní vyplývající strach a úzkosti z času stráveného bez něj. Studie s 2 163 Brity z roku 2008 ukázala, že 58 % z nich má úzkost, pokud jim dochází baterie v mobilním telefonu, kredit, není dostupné spojení nebo wi‑fi, popř. z možné ztráty telefonu (15). Americká práce z roku 2014 ukázala nomofobii u 66 % respondentů v podobě úzkosti z odloučení od mobilního telefonu, které se projevuje nervozitou, potřebou kontrolování mobilu, a dokonce fantomovými vibracemi (pocit vnímání vibrací telefonu bez jeho přítomnosti) (16). Možnosti prevence a léčby digitálních závislostí Jedním z možných opatření je zákaz používání mobilních telefonů ve školách. Ve Francii platí od roku 2018. Přinesl zlepšení komunikace, více pohybu a skupinových her ve školách a probíhá bez obtíží. Omezení mobilních telefonů na školách zavedli i v Bavorsku, Švédsku, Dánsku a amerických státech Colorado a Connecticut. V ČR se o podobném opatření zatím diskutuje a nyní je stále v kompetenci ředitele školy. Jak ukázal plošný průzkum agentury Ipsos, většina rodičů podporuje plošný zákaz. Možná jsou také rodičovská opatření, jako je usměrnění aktivity v aplikacích a nastavení limitů času stráveného u zařízení, např. pomocí aplikací Family Link, Kids Place, Parental Control and Kids GPS (17). Zcela zásadní význam má vlastní příklad. V rodinné prevenci digitálních závislostí jsou důležité dovednosti podporující bližší vztahy, jako je komunikace mezi členy rodiny, čas strávený s dětmi, večeře bez mobilu, zájem o potřeby dětí, dále podpora dovedností vedoucích ke zvýšení přehledu o užívání internetu nebo i zavedení mezinárodního dne bez mobilu (6. února) (18, 19). Založena byla off‑line skupina pro jedince s digitální závislostí, která umožňuje sdílení stejného problému, jeho postupné rozdělení na zvládnutelné dílčí cíle, získání náhledu na problematické chování, kognitivní korektivní zkušenost, emocionální korektivní zkušenost i sdílení zkušeností s vrstevníky o metodách redukce času stráveného s digitálními technologiemi a s nepříjemnými stavy spojenými s odvykáním. Pro terapii digitálních závislostí je potřebná edukace lékařů i pacientů. Terapeuticky se využívá pohyb (nejméně 0,5 hodiny za den), pomoc druhým, snaha usmívat se, relaxace, jóga, pobyt v přírodě, hortiterapie (práce na zahradě a pobyt mezi rostlinami, stromy, v zeleni), psychoterapie, motivační rozhovory, někdy jsou potřebná antidepresiva (20). Cílem psychoterapie není úplná abstinence od používání internetu jako při abúzu drog, ale rozumná míra „konzumace“ podobně jako u poruch příjmu potravy. Léčba je nejčastěji individuální, využívá se kognitivně ‑behaviorální terapie, dynamická interpretace nebo podpora, důležitá je rodinná terapie s cílem snížení tlaku na pacienta, vyřešení konfliktů, a také arteterapie. Pacienta je nutné brát jako partnera při léčbě, pro nemotivované pacienty se osvědčují motivační rozhovory, kdy je vhodné podpořit vnitřní motivaci pacienta ke změně, nepracovat s přáním terapeuta, ale s perspektivou závislého (21). Účinná je hortiterapie v podobě péče o zeleň, cvičení v zeleni, pobytu v přírodě. Bylo doloženo, že pobyt v lese snižuje hladinu kortizolu a mozkovou aktivitu v periferní kůře (22). Existují rovněž důkazy, že lidé žijící ve městě mají asi o 40 % vyšší riziko onemocnět poruchou nálady než lidé žijící přírodě (23). Ze zahradnických prací má největší kardiovaskulární a posilovací efekt přehazování kompostu (24). LITERATURA 1. SPC Trittico AC. www.sukl.cz. 2. SPC Trittico Prolong. www.sukl.cz. 3. Albert U, Lamba P, Stahl SM. Early response to trazodone once‑a‑day in major depressive disorder: review of the clinical data and putative mechanism for faster onset of action. CNS Spectr. 2021 Jun;26(3):232-242. 4. Chomynová P, Dvořáková Z, Černíková T, et al. Zpráva o digitálních závislostech v České republice 2022 [Report on Digital Addictions in the Czech Republic 2022] CHOMYNOVÁ, P. (Ed.). Praha: Úřad vlády České republiky. Available from: https://www.drogy-info.cz/publikace/vyrocni-zpravy/zprava-o- -digitalnich-zavislostech-v-ceske-republice-2022/publikace. 5. Vondráčková, P, Šmahel D. Internet Addiction. In Larry D. Rosen, Nancy Cheever, L. Mark Carrier. The Wiley Handbook of Psychology, Technology and Society. Hoboken, New Jer-
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=