www.medicinapropraxi.cz / Med. Praxi. 2025;22(1):16-19 / MEDICÍNA PRO PRAXI 19 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Nové psychoaktivní látky v českém kontextu a vysoký krevní tlak. Smrt v důsledku užití ketaminu je vzácná a obvykle je způsobena kombinací různých faktorů. Účinky ketaminu se mohou více podobat symptomům schizofrenie než těm, které byly dříve spojovány s LSD (13). 2C‑B 2C‑B, známý také jako 4-bromo-2,5-dimethoxyfenylethylamin, je syntetická látka ze skupiny fenylethylaminů, která vykazuje psychedelické a psychostimulační účinky. Studie zaměřené na akutní farmakologické účinky 2C‑B ukazují, že tato látka indukuje široké spektrum změn v psychickém a fyzickém stavu, které jsou konzistentní s profily jiných psychedelik a stimulantů, jako jsou MDMA, amfetaminy nebo ayahuasca. V dávkách mezi 10 a 20 mg, užívaných zkušenými uživateli v neregulovaných podmínkách, se 2C‑B jeví jako relativně bezpečná látka, přičemž vyvolává euforii, aktivaci a změněné stavy vědomí, zatímco dysforické či negativní fyzické symptomy, jako je nevolnost či závratě, byly zaznamenány jen okrajově. Na rozdíl od jiných psychedelik 2C‑B nevyvolává výrazné halucinace, ačkoli subjektivní změny vnímání a emocí byly často hlášeny, zejména euforie a pocit pohody (14). Farmakokinetika 2C‑B zůstává částečně neprozkoumána, ačkoli analýzy ústní tekutiny po užití látky ukazují přítomnost 2C‑B v nízkých koncentracích po dobu až 24 hodin. Zajímavé je, že 2C‑B nevedl k významnému zvýšení hladiny kortizolu, což je v kontrastu s jinými serotonergními psychedeliky, jako jsou MDMA nebo psilocybin (15). Kratom Kratom (Mitragyna speciosa) je tropický stálezelený strom patřící do čeledi Rubiaceae, běžně známé jako rodina kávovníků. Pochází z jihovýchodní Asie, konkrétně z oblastí Thajska, Malajsie, Indonésie a Papuy Nové Guineje. V tradiční medicíně se kratom dlouhodobě využívá pro jeho analgetické a stimulační vlastnosti, zejména při léčbě chronické bolesti, únavy, průjmů a jako náhrada opia nebo prostředek při odvykání na opiáty. Listy kratomu, které jsou nejčastěji využívanou částí rostliny, obsahují aktivní alkaloidy, jako je mitragynin a 7-hydroxymitragynin. Tyto alkaloidy vykazují psychoaktivní a opioidní účinky, což činí kratom zajímavým jak pro lékařské, tak psychoaktivní užívání. Z farmakologického hlediska působí mitragynin a 7-hydroxymitragynin jako částeční agonisté na mu‑opioidních receptorech a antagonisti na delta a kappa opioidních receptorech. Kratom v nízkých dávkách vykazuje stimulační účinky podobné kokainu, zatímco ve vyšších dávkách se jeho účinky blíží sedativním účinkům morfinu. Přestože preklinické studie naznačují terapeutický potenciál kratomu při zvládání bolesti a zmírňování abstinenčních příznaků po opioidech, klinická data jsou omezená a nejednoznačná (16). Negativní vedlejší účinky kratomu nejčastěji zahrnují gastrointestinální potíže a agitovanost, přičemž jsou závislé na dávce. U středních až těžkých denních uživatelů kratomu (≥ 3 dávky/den) se často vyskytují bažení a abstinenční příznaky, které jsou podobné příznakům odvykání od opioidů. Až 43 % uživatelů kratomu hlásí negativní vedlejší účinky, pokud abstinují déle než 48 hodin. Dávky přesahující 15 g mohou napodobovat opioidní intoxikaci. Byly hlášeny závažné nežádoucí účinky včetně úmrtí při užívání kratomu ve spojení s opioidy, alkoholem, benzodiazepiny a dalšími léky. V případech předávkování nebo intoxikace je doporučena podpůrná léčba a konzultace s toxikologem (17). V České republice je kratom stále legislativně ukotven jako sběratelský produkt, tedy je volně distribuovaný (2). Závěr Nové psychoaktivní látky představují významné a komplexní riziko pro veřejné zdraví, zejména vzhledem k jejich nepředvídatelným účinkům a obtížné regulaci. Tyto látky, které často vznikají jako alternativy k tradičním návykovým látkám, mohou mít závažné zdravotní důsledky, včetně neurotoxických, kardiovaskulárních a psychiatrických komplikací. Zdravotnická komunita by měla být ostražitá a dobře informovaná o těchto látkách, aby mohla efektivně identifikovat a léčit případy intoxikace a závislosti. Důležité je také zvýšit povědomí o těchto rizicích mezi uživateli a širší veřejností. LITERATURA 1. Santos GM, Hernandez C, Lam E, et al. Racial/Ethnic Disparities in Club Drug Use, Situational Club Drug Use during Sex, and Sexual Risk Behaviors among Alcohol‑Using Men Who Have Sex with Men (MSM) in San Francisco. Subst Use Misuse. 2024;59(6):895-901. doi: 10.1080/10826084.2024.2310480. Epub 2024 Feb 2. PMID: 38307836; PMCID: PMC11131949. 2. Chomynová P, Dvořáková Z, Grohmannová K, et al. Souhrnná zprávu o závislostech v České republice 2022. Praha: Úřad vlády; 2023. 3. Independent Expert Working Group. Drug misuse and dependence: UK guidelines on clinical management. London: Department of Health; 2017. 4. Le Boisselier R, Alexandre J, Lelong‑Boulouard V, et al. Focus on cannabinoids and synthetic cannabinoids. Clin Pharmacol Ther. 2017;101(2):220-9. 5. Lauritsen KJ, Rosenberg H, Sprague JE. University students’ attributions for abstinence from synthetic cannabinoids and synthetic cathinones. Am J Drug Alcohol Abuse. 2018 Jan 2;44(1):64-72. 6. Cruz SL. Opioids: pharmacology, abuse, and addiction. Cham, Switzerland: Springer; 2022. 7. Shafi A, Berry AJ, Sumnall H, et al. Synthetic opioids: a review and clinical update. Ther Adv Psychopharmacol. 2022 Jan 1;12:20451253221139616. 8. Coppola M, Mondola R. AH-7921: A new synthetic opioid of abuse. Drug Alcohol Rev. 2015;34(1):109-10. 9. European Monitoring Centre for Drugs and Drug Addiction. European drug report 2024 [Internet]. LU: Publications Office; 2024 [cited 2024 Aug 28]. Available from: https://data.europa. eu/doi/10.2810/91693. 10. Varì MR, Pichini S, Giorgetti R, et al. New psychoactive substances – Synthetic stimulants. WIREs Forensic Sci. 2019;1(2):e1197. 11. Soares J, Costa VM, Bastos M de L, et al. An updated review on synthetic cathinones. Arch Toxicol. 2021 Sep 1;95(9):2895-940. 12. Hase A, Erdmann M, Limbach V, et al. Analysis of recreational psychedelic substance use experiences classified by substance. Psychopharmacology (Berl). 2022 Feb 1;239(2):643-59. 13. Bischoff K. Chapter 22 – Toxicity of Drugs of Abuse. In: Veterinary Toxicology. Third Edition. Elsevier Inc; 2018. p. 385-408. 14. Mallaroni P, Mason NL, Reckweg JT, et al. Assessment of the Acute Effects of 2C‑B vs. Psilocybin on Subjective Experience, Mood, and Cognition. Clin Pharmacol Ther. 2023;114(2):423-33. 15. Papaseit E, Farré M, Pérez‑Mañá C, et al. Acute Pharmacological Effects of 2C‑B in Humans: An Observational Study. Front Pharmacol [Internet]. 2018 Mar 13 [cited 2024 Aug 28];9. Available from: https://www.frontiersin.org/journals/pharmacology/articles/10.3389/fphar.2018.00206/full. 16. Sharma R, Barnes J. Kratom. J Prim Health Care. 2022 Sep 20;14(3):288-90. 17. Veltri C, Grundmann O. Current perspectives on the impact of Kratom use. Subst Abuse Rehabil. 2019 Jul 1;10:23-31.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=