Medicína pro praxi – 1/2025

www.medicinapropraxi.cz / Med. Praxi. 2025;22(1):36-43 / MEDICÍNA PRO PRAXI 41 MEZIOBOROVÉ PŘEHLEDY Primární osteoporóza v ambulanci praktického lékaře: léčení a prevence 10 letech léčba ukončí, může se při remodelaci uvolňovat kolem 6 µg alendronátu denně, což je ekvivalentní čtvrtině doporučované denní dávky. Klíčovou podmínkou účinnosti a bezpečnosti perorálních aminobisfosfonátů (alendronát, risedronát, ibandronát) je užití tablety doporučeným způsobem (ráno nalačno, 30 minut před jídlem, nikoli s dalšími léky, k zapití musí být užita čistá voda). Tableta ibandronátu se má užít 60 minut před prvním jídlem. Struktura molekuly aminobisfosfonátů značně omezuje jejich absorpci ze střeva (obvykle na méně než 1 % podaného množství). Pacient má zůstat 30 minut ve vzpřímené poloze, aby se předešlo iritaci sliznice jícnu a žaludku lékem. Po 5 letech podávání perorálního bisfosfonátu je doporučeno přehodnotit stav pacienta a BMD a zvážit přerušení léčby u pacientů, kteří již nemají vysoké riziko zlomenin (T-skóre ≥ − 2,5 a žádné nové zlomeniny) (13). Vysazení aminobisfosfonátu zpravidla navodí během dalšího 1–2 let zvýšení remodelace kosti. V porovnání se ženami, které v léčbě pokračovaly, se během dalších 3–5 let po vysazení alendronátu snižovala BMD v bederní páteři i v proximálním femuru. Vysazení aminobisfosfonátů na 1–2 roky je spojeno se zvýšením rizika zlomeniny kyčle o 21 % a vysazení na více než 2 roky se zvýšením rizika zlomeniny kyčle o 39 % v porovnání s léčenými ženami. Proto je po vysazení aminobisfosfonátů vhodné po roce až po dvou letech ověřovat BMD a sérové koncentrace βCTX-1 a PINP (8) a včas obnovit podávání léků. V klinické praxi však léčbu aminobisfosfonáty obnovuje jen 12 % žen. Bezpečnost a nežádoucí účinky aminobisfosfonátů Aminobisfosfonáty jsou kontraindikovány při eGFR < 0,6 ml/sec/1,73 m2, při alergii na tyto léky, při těhotenství a kojení. Aminobisfosfonáty mohou navodit asymptomatický nebo až klinicky symptomatický pokles sérových koncentrací vápníku. Proto má být před zahájením léčby stanovena koncentrace vápníku a 25(OH)D v séru a existující hypokalcemie upravena. Protože adherence velmi záleží na preferencích pacienta (snášenlivost, zda vyhovuje způsob užívání léku), má být pacient před zahájením léčby seznámen s rizikem zlomenin a možných nežádoucích účinků léku. Praktický Roky Roky Roky Procento žen s novou zlomeninou Obratlové Neobratlové Kyčel 0 0 0 1 1 1 55 % 55 % n. s. 2 2 2 3 3 3 6 5 4 3 2 1 0 16 14 12 10 8 6 4 2 0 3 2 1 0 Obr. 5. Při účinné léčbě alendronátem stoupá riziko zlomenin s věkem pomaleji než bez léčby. Podle (19) 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 ALN RIS IBA ALN RIS IBA ALN RIS IBA ALN RIS IBA Relativní riziko zlomenin (95% Cl) Relativní riziko zlomenin (95% Cl) Relativní riziko zlomenin (95% Cl) Relativní riziko zlomenin (95% Cl) Obr. 4. Relativní riziko zlomenin při farmakoterapii postmenopauzální osteoporózy. ALN: alendronát, RIS: risedronát, IBA: ibandronát, úsečky: 95% konfidenční interval. Podle (18)

RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=