www.medicinapropraxi.cz 55 / Med. Praxi. 2025;22(1):54-58 / MEDICÍNA PRO PRAXI SDĚLENÍ Z PRAXE Nekompenzovaný 64letý hypertoniks akutním infarktem myokardu Úvod Prevalence kardiovaskulárních chorob je v České republice zhruba 8 500 na 100 000 obyvatel (1). Arteriální hypertenze je jejich nejvýznamnějším ovlivnitelným rizikovým faktorem, kterým trpí v naší zemi zhruba každý druhý muž a každá třetí žena v dospělém věku (2). Z těchto diagnostikovaných pacientů je však léčeno jen něco přes 60 % (2). Cílových hodnot krevního tlaku nedosahuje ale ani polovina z nich (2). Tento stav, podílející se na stále velmi vysokém počtu manifestních kardiovaskulárních příhod a onemocnění v naší zemi, vyčerpává významně nejen finanční, ale i lidské zdroje napříč obory. Aktuální doporučené postupy ESC pro management vysokého krevního tlaku a arteriální hypertenze z letošního roku (3) kladou mimo jiné důraz na důsledný screening, potažmo diagnostiku arteriální hypertenze v dospělé populaci. Na základě naměřených hodnot doporučení rozdělují pacienty do pěti skupin: normální TK < 120/70 mmHg, zvýšený TK 120–139/70–89 mmHg a arteriální hypertenzi ve skupinách s TK 140–159/90–99 mmHg, 160–179/100–109 mmHg a nad 180/110 mmHg (3). Dále je důraz kladen na to, aby kromě TK v ordinaci, případně 24hodinového tlakového holteru (Schéma 1), bylo více využíváno domácí měření TK (Schéma 2). Na základě zjištěného TK doporučují formu léčby (nefarmakologickou + farmakologickou) a její cíle. Dle aktuálních doporučených postupů by každý léčený hypertonik, který léčbu dobře toleruje, měl dosahovat systolického TK 120–129 mmHg (3). Stále platí, že čím dříve je léčba zahájena, tím lépe. Všichni pacienti se zvýšeným TK nebo arteriální hypertenzí by měli dodržovat režimová opatření, kam patří pravidelný pohyb, stravovací doporučení a samozřejmě nekuřáctví. Perzistence k těmto opatřením je však, speciálně v podmínkách ČR, velmi slabá. Počet pacientů, u kterých je dosaženo zlepšení TK pouze nefarmakologickou léčbou, je velmi malý. Podle nových doporučení lze u pacientů se systolickým TK 130–140 mmHg a absencí dalšího rizikového faktoru kardiovaskulárních chorob vyčkat tři měsíce, a pokud se na základě režimových opatření jejich TK nezlepší, začít s léčbou farmakologickou. U pacientů se systolickým TK nad 140 mmHg je doporučeno zahájit farmakoterapii ihned. První volbou by u většiny pacientů měla být fixní dvojkombinace nízké dávky inhibitoru RAAS (renin‑angiotenzin‑aldosteronového systému) a blokátoru kalciového kanálu nebo nethiazidového diuretika. V případě nedosažení cílových hodnot krevního tlaku do tří měsíců je indikováno nasazení fixní trojkombinace inhibitoru RAAS, blokátoru kalciového kaPoužijte validovaný přístroj na měření krevního tlaku Je vyžadováno minimálně 70 % použitelných záznamů krevního tlaku Pacient by si měl vést deník svých aktivit, užívání léků a doby spánku Hypertenze: ABPM ≥ 130/80 mmHg za 24 hodin nebo≥ 135/85 mmHg pro průměr během dne nebo ≥120/70 mmHg pro průměr během noci Přístroj obvykle zaznamenává krevní tlak v intervalech 15–30 minut během dne a 30–60 minut v noci Schéma 1. Ambulantní monitorování krevního tlaku (upraveno podle European Heart Journal. 2024;45:3912-4018) Schéma 2. Domácí měření krevního tlaku (upraveno podle European Heart Journal. 2024;45:3912-4018) Používejte validovaný přístroj na měření krevního tlaku Měřte krevní tlak v klidné místnosti po 5 minutách odpočinku, s opřenou paží a zády Proveďte dvě měření při každé příležitosti s odstupem 1–2 minut Hypertenze: průměr HBPM ≥ 135/85 mmHg Zaznamenejte a zprůměrujte všechna měření a výsledky předložte lékaři Proveďte měření dvakrát denně (ráno a večer) po dobu alespoň 3 dnů, ideálně však 7 dnů
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=