www.medicinapropraxi.cz 89 PŘEHLEDOVÉ ČLÁNKY Vitamin D a jeho klinické využití MEDICÍNA PRO PRAXI minu D s vyšší prevalencí a časným začátkem T1DM (22). Několik prací také prokázalo, že expozice sníženým koncentracím vitaminu D v těhotenství je spojena se zvýšeným rizikem rozvoje T1DM a také, že suplementace vitaminem D v dětství vede ke snížení rizika vzniku T1DM (23, 24). Kauzální vztah deficitu vitaminu D a vzniku T1DM však nebyl dosud přesvědčivě prokázán. Pokud se týká diabetes mellitus 2. typu (T2DM) a inzulinové rezistence, bylo prokázáno, že deficit vitaminu D má negativní vliv na rozvoj inzulinové rezistence a je rovněž spojen s dysfunkcí β-buněk pankreatických ostrůvků (25). Kauzální vztah však ani zde není jednoznačně prokázaný a studie s podáváním vitaminu D neprokázaly jeho vliv na snížení rizika T2DM (26). Zhodnocení stavu zásobení vitaminem D, suplementace a prevence deficitu Americká Endocrine Society vydala v roce 2024 nová doporučení, jak a kdy hodnotit stav a zásobení organismu vitaminem D a jak postupovat při jeho deficitu. Základní doporučení jsou následující: V dostupných studiích klinických studiích u dětí a adolescentů ve věku 1–18 let byly podávány dávky 300–2 000 IU (7,5–50 μg) s váženým denním průměrem přibližně 1 200 IU (30 μg). U dospělé populace do 75 let věku není doporučena empirická suplementace vitaminu D. 25(OH)D. Ve věkové skupině nad 75 let věku je doporučena suplementace vitaminem D z důvodu potenciálního snížení mortality. V klinických studiích byly podávány dávky 400–3 333 IU (10–83 μg) denně s váženým průměrem přibližně 900 IU (23 μg) denně. V graviditě se doporučuje empirická suplementace vitaminu D, jehož dávky se v relevantních klinických studiích pohybovaly v rozmezí 600–5 000 IU (15–125 μg) denně s váženým průměrem přibližně 2500 IU (63 μg) denně. U dospělých jedinců s vysoce rizikovým prediabetem je kromě režimových opatření doporučena empirická suplementace vitaminem D se snahou snížit riziko progrese do diabetu. V relevantních klinických studiích se dávka pohybovala v rozmezí 842–7543 IU (21–189 μg) denně s váženým průměrem přibližně 3500 IU (88 μg) denně. U dospělých jedinců nad 50 let věku, u kterých je indikována suplementace vitaminem D, je doporučeno upřednostnit denní podávání nižších dávek cholekalciferolu před podáváním vyšších dávek v delších intervalech (14). Pokud se týká zhodnocení stavu zásobení vitaminem D, doporučeným parametrem je stanovování koncentrací 25(OH)D. Plošné rutinní stanovování hladin 25(OH)D v populaci není doporučováno. Je však vhodné u pacientů v riziku deficitu vitaminu D. Doporučené dávky cholekalciferolu jsou uvedené v tabulce (Tab. 3). Doporučené dávky kalcifediolu jsou uvedené v tabulce 4 (5). Tab. 2. Skupiny obyvatel se zvýšeným rizikem vzniku deficitu vitaminu D Skupina Konkrétní případy Lidé pobývající trvale doma Hendikepovaní lidé Institucionalizovaní lidé (azylové domy, léčebny) Lidé pracující dlouhodobě v interiérech Kancelářské práce Zaměstnanci v obchodních domech Řidiči taxi Pracující na noční směny Lidé s pigmentovanou kůží Lidé s nízkou fyzickou aktivitou Lidé s invalidizujícími a těžkými chronickými nemocemi Diabetes Chronické onemocnění ledvin Malabsorpční syndromy Onemocnění příštítných tělísek Jaterní onemocnění Obezita Zejména viscerální / s vysokým obvodem pasu Stav po bariatrických operacích Pacienti užívající léky zvyšující, katabolismus vitaminu D Fenobarbital Carbamazepin Glukokortikoidy Rifampicin Nifedipin Spironolakton Ritonavir Cyproteron acetát Děti matek s deficitem vitaminu D Upraveno dle: Giustina A, Bilezikian JP, Adler RA, et al. Consensus statement on vitamin D status assessment and supplementation: whys, whens, and hows. Endocrine Reviews. 2024;45:625-654. Tab. 1. Hlavní biologické účinky vitaminu D Systém/skupina Účinek Kalciofosfátový metabolismus Zvýšení absorpce kalcia ve střevě a syntézy intestinálního kalciového transportéru Zvýšení absorpce fosfátů ve střevě Zvýšení reabsorpce kalcia a fosfátů v ledvinných tubulech Indukce diferenciace prekurzorových buněk v osteoblasty Stimulace kostní resorpce Imunomodulační účinky Zvýšení vrozené imunity Zvýšení adaptivní imunity Indukce diferenciace monocytů na makrofágy Stimulace fagocytózy Zvýšení produkce lysozomálních enzymů Snížení produkce interleukinu-2 Zvýšení produkce interleukinu-10 Protinádorové účinky Indukce buněčné diferenciace Zvýšení apoptózy nádorových buněk Kardiovaskulární účinky Snížení plazmatické reninové aktivity a koncentrací angiotenzinu-II Upraveno dle: Dominguez LJ, Farruggia M, Veronese N, et al. Vitamin D sources, metabolism, and deficiency: available compounds and guidelines for its treatmend. Metabolites. 2021;11:255.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=