www.medicinapropraxi.cz / Med. Praxi. 2025;22(4):286-292 / MEDICÍNA PRO PRAXI 291 MEZIOBOROVÉ PŘEHLEDY Obstrukční spánková apnoe s nitrolebním prostorem a poranění obličejového skeletu. Současné rozšíření nových látek užívaných k redukci hmotnosti umožnilo jejich užívání i v léčbě OSA. Vzhledem k nedostatku dat kladou současná doporučení důraz na nutnost léčit nebo pokračovat v léčbě OSA klasickou cestou a tyto preparáty využívat ke snížení hmotnosti, a tím tíže vlastního onemocnění (22). Mezi metody další volby léčby OSA patří chirurgická-ORL řešení v oblasti měkkého patra – (uvulopalatofaryngoplastika a její modifikace, např. laserová uvuloplastika), kořene jazyka (radiofrekvenční ablace), dále zákroky v dutině nosní (septoplastika, turbinoplastika) či nosohltanu (adenotomie při hypertrofii hltanové mandle). ORL léčba by měla být využívána u neobézních pacientů s prostou ronchopatií a lehkou OSA a dále u vybraných pacientů se středně těžkou a těžkou OSA, u kterých z různých důvodů selhala konzervativní léčba (23). Stomatochirurgický maxilomandibulární advancement je indikován hlavně ke korekci nevhodných anatomických poměrů obličejového skeletu. Používání dentálních aparátů během spánku, stejně jako medikamentózní léčba (ovlivnění řízení činnosti svalů horních DC) je málo využíváno pro svou menší dostupnost nebo nižší účinnost. Vzhledem k vysokému výskytu OSA v populaci a zdravotním i sociálním důsledkům neléčeného onemocnění je třeba na diagnostiku myslet již v první linii a testovat rizikové pacienty. Vlastní léčba náleží na specializovaná pracoviště. Středně těžká a těžká OSA léčená pomocí PAP je pacienty dobře tolerována a přináší jednoznačný efekt stran morbidity i mortality. LITERATURA 1. Ramar K, Malhotra RK, Carden KA, et al. Sleep is essential to health: an American Academy of Sleep Medicine position statement. J Clin Sleep Med. 2021;17(10):2115-2119. 2. Pretl M. Diabetes mellitus 2. typu a obstrukční spánková apnoe v souvislostech. Česká diabetologie 2018;4:19-24. 3. Sweetman A, Osman A, Lack L, et al. Co-morbid insomnia and sleep apnea (COMISA): recent research and future directions. Curr Opin Pulm Med. 2023;29(6):567-573. 4. International Classification of Sleep Disorders. 3rd ed, text revision. Darien IL:. American Academy of Sleep Medicine; 2023. 5. Stanczyk M, McNicholas WT, Pevernagie DA, et al. Management of Adult Obstructive Sleep Apnoea: Many Questions, Not Enough Answers! J Sleep Res. 2025:e70047. 6. Senaratna CV, Perret JL, Lodge CJ, et al. Prevalence of obstructive sleep apnea in the general population: A systematic review. Sleep Med Rev. 2017;34:70-81. 7. Gurubhagavatula I, Baldassari C, Das A, et al. Obstructive Sleep Apnea. Indicator Report. [Internet]. Darien, IL American Academy of Sleep Medicine; 2023 [cited 2025 May 15]. Avaiable from: https://sleepeducation.org/wp-content/uploads/2023/03/obstructive-sleep-apnea-indicator-report.pdf. 8. Bonsignore MR, Randerath W, Schiza S, et al. European Respiratory Society statement on sleep apnoea, sleepiness and driving risk. Eur Respir J. 2021;57(2):2001272. 9. Fu Y, Xia Y, Yi H, et al. Meta-analysis of all-cause and cardiovascular mortality in obstructive sleep apnea with or without continuous positive airway pressure treatment. Sleep Breath. 2017;21(1):181-9. 10. Eckert DJ. Phenotypic approaches to obstructive sleep apnoea – New pathways for targeted therapy. Sleep Med Rev. 2018;37:45-59. 11. Šonka K, Slonková J. Spánková apnoe dospělého věku. Cesk Slov Neurol. 2008;71/104(6):643-656. 12. Lévy P, Ryan S, Oldenburg O, et al. Sleep apnoea and the heart. Eur Respir Rev. 2013;22(129):333-52. 13. Chung F, Yegneswaran B, Liao P, et al. STOP questionnaire: a tool to screen patients for obstructive sleep apnea. Anesthesiology. 2008;108(5):812-21.
RkJQdWJsaXNoZXIy NDA4Mjc=