Med. Pro Praxi 2006; 6: 288-290
Infekční nemoci ústní sliznice mají různý původ, průběh, prognózu. Setkáváme se s nimi ve všech věkových kategoriích, postihují jedince celkově zdravé i jedince disponované ke vzniku oportunních infekcí.
Akutní průběh virových stomatitid, zejména primární herpetické gingivostomatitidy, jež je nejčastější formou klinicky manifestní primoinfekce vyvolané herpes simplex virem, je relativně často důvodem k neoprávněnému podávání antibiotik v dětském věku. Diagnóza „aftózní stomatitidy“, jež je v rámci oboru orální medicíny jen synonymem pro chorobu ústní sliznice nejasného původu označovanou častěji pojmem recidivující afty, není dnes již pro výše uvedené akutní stavy použitelná.
V tomto sdělení omezeného rozsahu nelze upozornit na všechna úskalí, jež diagnostika a terapie těchto chorob skýtá, včetně potřeby jejich exaktního a rychlého odlišení od mnohem závažnějších orálních projevů některých chorob hematologických (akutní leukémie, agranulocytóza), autoimunitních (pemphigus vulgaris, systémový lupus erythematodes), premaligních (orální leukoplakie, aktinická cheilitida) i nádorových (karcinomy ústní sliznice). Léčba většiny těchto chorob (s výjimkou herpes labialis), prováděná bez relevantní pracovní diagnózy, nemůže být úspěšná (2, 3, 7). Obvykle vede jen k oddálení správné diagnózy a zahájení adekvátní terapie. Daná problematika představuje typický mezioborový problém, jemuž v našich domácích podmínkách není dosud věnována z různých důvodů, zejména však v důsledku určitého podceňování závažnosti tohoto aktuálního tématu, dostatečná pozornost.
Zveřejněno: 1. únor 2007 Zobrazit citaci