Med. Pro Praxi 2007; 2: 56-60
Osteoartróza je nejčastější onemocnění periferních kloubů, při kterém dochází k degenerativní přestavbě kloubní chrupavky s reakcí ostatních kloubních tkání. Cílem terapie OA je zmírnit symptomy OA (bolest, ztuhlost, zhoršení funkce) a zabránit další morfologické progresi onemocnění. Strukturu modifikující léky osteoartrózy (OA) jsou definovány jako léky, které jsou schopny zabránit vzniku OA nebo zastavit či zpomalit její progresi. Strukturální efekt je třeba prokázat pomocí některé ze zobrazovacích metod v dlouhodobé, randomizované, dvojitě slepé, klinické studii. Nejčastěji jsou zatím využívány pro tyto účely různé modifikace analýzy klasického rtg snímku (měření šířky kloubní štěrbiny, digitální analýza aj.). V současné době byl strukturální efekt prokázán u glukosamin sulfátu ve dvou nezávislých studiích u gonartrózy, u chondroitin sulfátu ve třech různých studiích u gonartrózy a u diacereinu v klinické studii u koxartrózy. Chondroitin sulfát by mohl zpomalovat progresi i u OA rukou. Strukturální efekt extraktu z avokáda a sojových bobů (ASU) byl pozorován zatím v jediné klinické studii u koxartrózy, ale pouze u pacientů s pokročilou OA. Rovněž i strukturální efekt kyseliny hyaluronové u gonartrózy zatím není jistý; významný rozdíl oproti placebu byl pozorován jen v jedné studii a jen u podskupiny nemocných s počátečním stadiem gonartrózy. Všechny uvedené léky mají současně i symptomatický efekt, jenž nastupuje v porovnání s analgetiky a nesteroidními antirevmatiky pozvolna (v průběhu 2–6 týdnů). Jejich podávání však není zatíženo ani při dlouhodobé terapii závažnými celkovými nežádoucími účinky.
Zveřejněno: 1. duben 2007 Zobrazit citaci