Med. Pro Praxi 2008; 5(10): 378-383
Roztroušená skleróza (RS) je chronické zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému (CNS) postihující převážně mladé osoby mezi 20.– 40. rokem života. Přirozený průběh onemocnění je v úvodu nejčastěji atakovitý s relapsy a remisemi. Průměrně po 10–20 letech přechází u většiny pacientů do sekundární progrese s pozvolným nárůstem neurologického deficitu. Etiologie onemocnění není přesně známá, velmi pravděpodobně jde o kombinaci genetické dispozice a různých podnětů zevního prostředí (infekce, nedostatek vitaminu D …). V patogenezi je nepochybná účast autoimunitního zánětu, který dominuje v úvodu, s různým podílem neurodegenerativních procesů. Ty jsou zřejmě z velké části nastartovány zánětem a v průběhu onemocnění postupně převládají. Oba procesy vedou k ničení nervových buněk. V současné době máme k dispozici především léky protizánětlivé, které mají největší efekt na počátku nemoci, kdy ještě nedošlo k podstatnému poškození CNS. Z toho vyplývá jasný požadavek na časné stanovení diagnózy, jenž je díky výraznému pokroku ve vyšetřovacích metodách (magnetická rezonance a vyšetření mozkomíšního moku) ve většině případů možná již ve fázi první klinické události. Při vlastní léčbě je preferován individuální přístup s „ušitím terapie na míru“. K dispozici je poměrně široké spektrum léků a velká řada velmi nadějných preparátů je ve fázi klinického zkoušení. Výběr konkrétního preparátu závisí na fázi a aktivitě onemocnění a je vždy výsledkem diskuze mezi ošetřujícím lékařem a pacientem. Nedílnou součástí léčebného postupu je další mnohaúrovňové sledování pacienta. Pokud jsou známky pokračující aktivity nemoci a selhání léčby, je nutné pokusit se včas změnit terapii. V pozdějších fázích nemoci, kde zatím neumíme postihnout patogenetickou složku nemoci, má rozhodující úlohu symptomatická léčba, která může podstatně zlepšit kvalitu života. Vzhledem ke komplexnosti a chronicitě onemocnění, které pacienta ovlivňuje nejen po stránce zdravotní, ale i pracovní a sociální, je dnes v péči jednoznačně preferována týmová spolupráce, ve které praktický lékař hraje nezastupitelnou úlohu.
Zveřejněno: 19. prosinec 2008 Zobrazit citaci