Med. Pro Praxi 2009; 6(3): 144-146

Alkoholové poškození jater

doc. MUDr. Radan Brůha CSc, MUDr. Karel Dvořák, MUDr. Jaromír Petrtýl CSc, MUDr. Tomislav Švestka CSc
IV. interní klinika VFN a 1. LF UK, Praha

Chronická konzumace nadměrného množství alkoholu vede k poškození mnoha orgánů; jedním z nejčastěji postižených orgánů jsou

játra. Mortalita na jaterní choroby je ve vyspělých zemích přímo spjata se spotřebou alkoholu. Za „bezpečné“ množství alkoholu se považuje

spotřeba 30 g čistého alkoholu/den. Alkoholové poškození jater se může projevit chronickým onemocněním (steatózou, stetohepatitidou,

fibrózou a jaterní cirhózou) nebo akutním poškozením (akutní alkoholová hepatitida). Zatímco steatóza je relativně benigní

onemocnění, přítomnost jaterní cirhózy znamená výrazné zkrácení života. Pokročilost jaterní cirhózy je dána přítomností komplikací –

portální hypertenzí s krvácením z jícnových varixů, ascitem či jaterní encefalopatií. Medián přežití pacienta s pokročilou jaterní cirhózou

je 1–2 roky. Těžká akutní alkoholová hepatitida je zatížena až 50% mortalitou. Zásadní podmínkou léčby alkoholového poškození jater

je absolutní abstinence, ostatní léčebné postupy mají pouze podpůrný a sporný význam. V léčbě těžké akutní alkoholové hepatitidy

lze použít kortikoidy. Léčba ve stadiu jaterní cirhózy se neliší od léčby cirhózy jiného původu. U pacientů s pokročilou cirhózou, kteří

prokazatelně abstinují, lze zvážit transplantaci jater, která vede k výraznému prodloužení života.

Klíčová slova: alkohol, fibróza, jaterní cirhóza, steatohepatitida, steatóza.

Alcoholic liver disease

Chronic alcohol abuse leads to impairment of many organs – most frequent organ involved in chronic alcoholism is liver. Liver disease

mortality in western countries is directly connected with alcohol abuse. The risk of alcoholic liver disease (ALD) increases in individuals

consuming more than 30 g of alcohol per day. ALD could manifested as chronic disease (steatosis, steatohepatitis, fibrosis, cirrhosis) or

acute disorder (acute alcoholic hepatitis). While steatosis is benign disease, cirrhosis is linked with shortened survival. The severity of

cirrhosis depends on complications – portal hypertension with variceal bleeding, ascites or encephalopathy. Survival of patients with

advanced cirrhosis is 1–2 years. Severe alcoholic hepatitis has 50% mortality. Basic treatment manipulation at ALD is abstinence. No

medicament was proved to improve the course of chronic disease. In the treatment of severe acute alcoholic hepatitis corticosteroids

could be used. The treatment of cirrhosis is the same as for cirrhosis of different etiology. In patients with advanced cirrhosis liver transplantation

should be considered if abstinence is confirmed.

Keywords: alcohol, cirrhosis, fibrosis, steatohepatitis, steatosis.

Zveřejněno: 1. červen 2009  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Brůha R, Dvořák K, Petrtýl J, Švestka T. Alkoholové poškození jater. Med. praxi. 2009;6(3):144-146.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Sherlock S, Dooley J. Nemoci jater a žlučových cest. České vydání, Nadační fond ČHS, 2004, 703 stran.
    2. Bosetti C, Levi F, Lucchini F, Zatonski WA, Negri E, La Vecchia C. Worldwide mortality from cirrhosis: An update to 2002. J Hepatol 2007; 46: 827-839. Přejít na PubMed...
    3. Caballeria J. Epidemiological aspects of alcoholic liver disease. In: Rodes J, et al. Textbook of Hepatology, Blackwell Publishing, 2007: 1129-1134 s. Přejít k původnímu zdroji...
    4. Bellentani S, Saccoccio G, Costa G, et al. Drinking habits as cofactors of risk for alcohol induced liver damage. The Dionysos Study Group. Gut 1997; 41: 845-850. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Marugame T, Yamamoto S, Yoshimi I, et al. Patterns of alcohol drinking and all-cause mortality: results from a largescale population-based cohort study in Japan. Am J Epidemiol 2007; 165: 1039-1046. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Bhattacharya R, Shuhart MC. Hepatitis C and alcohol. Interactions, outcomes and implications. J Clin Gastroenterol 2003; 36: 242-252. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Naveau S, Giraud V, Borotto E, et al. Excess weight risk factor for alcoholic liver disease. Hepatology 1997; 25: 108-111. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Wilfred de Alwis NM, Day CP. Genetics of alcoholic liver disease and nonalcoholic fatty liver disease. Semin Liver Dis 2007; 27: 44-54. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Edenberg HJ, Dick DM, Xuei X, et al. Variations in GABRA2, encoding the alpha 2 subunit of the GABA (A) receptor, are associated with alcohol dependence and with brain oscillations. Am J Hum Genet 2004; 74: 705-714. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Tsukamoto H. Conceptual importance of identifying alcoholic liver disease as a lifestyle disease. J Gastroenterol 2007; 42: 603-609. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Donohue TM Jr. Alcohol-induced steatosis in liver cells. World J Gastroenterol 2007; 13: 4974-4978. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Song Z, Zhou Z, Deaciuc I, et al. Inhibition of adiponectin production by homocysteine: a potential mechanism for alcoholic liver disease. Hepatology 2008; 47: 867-879. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Barrio E, Tome S, Rodriguez I, et al. Liver disease in heavy drinkers with and without alcohol withdrawal syndrome. Alcohol Clin Exp Res 2004; 28: 131-136. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Reeves HL, Burt AD, Wood S, et al. Hepatic stellate cell activation occurs in the absence of hepatitis in alcoholic liver disease and correlates with the severity of steatosis. J Hepatol 1996; 25: 677. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Teli MR, Day CP, Burt AD, et al. Determinants of progression to cirrhosis or fibrosis in pure alcoholic fatty liver. Lancet 1995; 346: 987. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Diehl AM. Liver disease in alcohol abusers: clinical perspective. Alcohol 2002; 27: 7-11. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Dousa M, Zima T, Bruha R, Svestka T, Petrtyl J. Sensitivity and specificity of CDT in the evaluation of alcohol abuse in cirrhotic patients. Gut 2006; 55(suppl. 5): A307.
    18. Rambaldi A, Saconato HH, Christensen E, Thorlund K, Wetterslev J, Gluud C. Systematic review: glucocorticosteroids for alcoholic hepatitis - a Cochrane Hepato-Biliary Group systematic review with meta-analyses and trial sequential analyses of randomized clinical trials. Aliment Pharmacol Ther 2008; 27: 1167-1178. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Akriviadis E, Botla R, Briggs W, et al. Pentoxyfylline improves short-term survival in severe acute alcoholic hepatitis: a double-blind, placebo-controlled trial. Gastroenterology 2000; 119: 1637-1648. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Ryska M, Trunecka P. Liver transplantation - present status worldwide and in the Czech Republic. Cas Lek Ces. 2003; 142: 717-726.

    Zpět na obsah


    Medicína pro praxi

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.