Med. praxi. 2010;7(5):241-244

Laboratorní diagnostika herpetických virů

RNDr.Kateřina Roubalová, CSc.
Vidia s. r. o., Jesenice u Prahy

Herpetické viry navozují u svého hostitele celoživotní perzistentní infekci, provázenou obdobími latence a reaktivace. Tato biologická

vlastnost přináší komplikace pro jejich laboratorní diagnostiku. Pro tyto účely jsou k dispozici nepřímé diagnostické metody, založené

na průkazu specifických protilátek, nebo přímé metody průkazu virového materiálu v klinických vzorcích. Při sérologickém vyšetření je

nutno odlišit protilátky, které mají anamnestický charakter, od protilátek souvisejících s aktivní infekcí. Stanovení protilátek je užitečné

hlavně pro diagnostiku primární infekce. U reaktivovaných infekcí, u chronicky nemocných a u imunodeficientních pacientů je interpretace

sérologických nálezů nejednoznačná. Přímý průkaz infekce má v těchto případech významně vyšší výpovědní hodnotu. V příspěvku je

uveden přehled dostupných diagnostických metod, způsob jejich použití, způsob odběru vzorků i interpretace laboratorních nálezů.

Klíčová slova: herpetické viry, diagnostika, laboratorní metody

Laboratory diagnosis of herpesviruses

Herpesviruses establish a lifelong persistent infection in their host characterized by periods of latency and reactivation. This biological

property is associated with difficulties in their laboratory diagnosis. For this purpose, indirect diagnostic methods based on the demonstration

of specific antibodies or direct methods for demonstrating viral material in clinical samples are available. In serological tests,

it is necessary to distinguish antibodies that are related to the patient‘s history from those related to active infection. Antibody assay

is mainly useful in diagnosing primary infection. In reactivated infections, in the chronically ill, and in immunodeficient patients, the

interpretation of serological findings is unclear. Direct evidence of infection has a significantly higher informative value in these cases.

The paper provides an overview of available diagnostic methods and describes how they are used, how samples are collected and how

laboratory findings are interpreted.

Keywords: herpesviruses, diagnosis, laboratory methods

Zveřejněno: 1. červen 2010  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Roubalová K. Laboratorní diagnostika herpetických virů. Med. praxi. 2010;7(5):241-244.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Chiu SS, Cheung CY, Tse CYC, Peiris M. Early diagnosis of primary herpesvirus 6 infection in childhood: serplogy, polymerase chain reaction and virus load. J Infect Dis 1998; 178: 1250-1256. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Ward K. The natural history and laboratory diagnosis of human herpesviruses-6 and -7 infections in the immunocompetent. J Clin Virol 2005; 32: 183-193. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Holub M, Aster V, Roubalová K, Záhumenský J, Radina J. Doporučený postup pro diagnostiku a terapii genitálního herpesu u žen. Klin. mikrobiol. Inf. lék. 2009; 15/3: 102-107.
    4. Roubalová K, Horáček J, Němeček V, Otavová M, et al. Doporučené metody ve virologické diagnostice. Acta hygien epidemiol mikrobiol 2000; 1: 7-10, 11-12, 23-28, 53-55. Přejít k původnímu zdroji...
    5. Grangeot-Keros L, Mayaux MJ, Lebon P, Freymuth F, et al. Value of cytomegalovirus (CMV) IgG avidity index for the diagnosis of primary infection in pregnant women. J Infect Dis 1997; 175: 944-946. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Grangeot-Keros L, Cointe D. Diagnostc and prognostic markers of HCMV infection. J Clin Virol 2001; 21: 213-221. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Ustacelebi S. Diagnosis of herpes simplex virus infections. J Clin Virol 2001; 21: 255-259. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    8. Venables P. Epstein Barr virus infection and autoimmunity in rheumatoid arthritis. Ann Rheum Dis 1988; 47: 265-269. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. McClain NT, Rapp EC, Harley JB, James JA. Infectious mononucleosis patients temporarily recognize a unique cross-reactive epitope of Epstein-Barr virus nuclear antigen 1. J Med Virol 2003; 70: 235-257. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Gerna G, Percivalle E, Revello MG, Morini F. Correlation of quantitative human cytomegalovirus pp65-, p72- and p150antigenemia, viremia and circulating endothelial giant cells with clinical symptoms and antiviral treatment in immunocompromissed patients. Clin Diagnost Virol 1993; 1: 47-59. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Tang YW, Mitchell PS, Espy MJ, Smith TS, Persing DH. Molecular diagnosis of herpes simplex virus infections in the central nervous system. J Clin Microbiol 1999; 37: 2127-2136. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Emery VC, Sabin CA, Cope AV, Gor D. Application of viral load kinetics to identify patients who develop cytomegalovirus disease after transplantation. Lancet 2000; 355: 2032-2036. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Berger C, Day P, Meier G, Zingg W, et al. Dynamics of Epstein-Barr virus DNA levels in serum during EBV-associated disease. J Med Virol 2001; 64: 505-512. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Kimberlin DW. Neonatal herpes simplex infection. Clin Microbiol Rev 2004; 17: 1-13. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Revello MG, Gerna G. Pathogenesis and prenatal diagnosis of cytomegalovirus infection. J Clin Virol 2004; 29: 71-83. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Maurmann S, Fricke L, Wagner HJ, et al. Molecular parameters for precise diagnosis of asymptomatic Epstein-barr virus reactivation in healthy carriers. J Clin Microbiol 2003; 41: 5419-5428. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Maeda A, Wakiguchi H, Yokohama W, Hisakawa H, et al. persistently high Epstein-Barr Virus (EBV) loads in peripheral blood lymphocytes from patients with chronic active EBV infection. J Infect Dis 1999; 179: 1012-1015. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Hamilton-Dutoit SJ, Raphael M, Audouin J, Diebold J, et al. In situ demonstration of Epstein Barr virus small RNAs (EBER1) in aquired immunodeficiency syndrome-related lymphomas: correlation with tumor morphology and primary site. Blood 1993; 82: 619-624. Přejít k původnímu zdroji...

    Zpět na obsah


    Medicína pro praxi

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.