Med. praxi. 2011;8(12):514-518

Sekundární endokrinní hypertenze

MUDr.Karolína Drbalová
ÚVN Praha

Sekundární endokrinní hypertenze tvoří 1–5 % všech hypertenzí. Etiologicky se mezi ně řadí primární hyperaldosteronizmus a ostatní

mineralokortikoidní hypertenze, Cushingův syndrom, feochromocytom, hyperparatyreóza, akromegalie, hypertyreóza, hypotyreóza

a některé jiné méně časté endokrinopatie. První tři jmenované příčiny často patří mezi rezistentní hypertenze. Odhalení a odstranění

sekundární příčiny může pro pacienta znamenat i úplné vyléčení.

Klíčová slova: sekundární hypertenze, hyperaldosteronizmus, Cushingův syndrom, feochromocytom, hyperparatyreóza, akromegalie, kortizol, aldosteron, metanefriny, parathormon, růstový hormon

Secondary endocrine hypertension

Secondary endocrine hypertension is 1–5 % of all hypertension. Etiology among them one of the primary hyperaldosteronism and other

mineralocorticoid hypertension, Cushing syndrome, pheochromocytoma, hyperparathyroidism, acromegaly, hyperthyroidism, hypothyroidism

and some other less common endocrine disorders. The first three are often among the causes of resistant hypertension. The

detection and elimination of a secondary cause may even mean a complete cure for the patient.

cortisol, aldosterone, metanephrines, parathormone, growth hormone.

Keywords: secondary hypertension, hyperaldosteronism, Cushing’s syndrome, pheochromocytoma, hyperparathyroidism, acromegaly,

Zveřejněno: 15. prosinec 2011  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Drbalová K. Sekundární endokrinní hypertenze. Med. praxi. 2011;8(12):514-518.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Kaplan NM. Clinical hypertension, Philadelphia: Lippincott Williams and Wilkins, 2002: 550.
  2. Stowasser M. Primary hyperaldosteronism, J Hypertens, 2001; 19: 363-366. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  3. Stewart PM. Mineralocorticoid hypertension, Lancet 1999; 353: 1341-1347. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  4. Zelinka T, Štrauch B, Pecen L. Diurnal blood pressure variation in pheochromocytoma, primary aldosteronism and Cushing´s syndrom. J Hum Hypertension, 2003. Přejít k původnímu zdroji...
  5. Weber KT. Heart-hitting tales of salt and destruction, J Lab Clin Med, 2000; 136: 7-13. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Ciraku I, Kailasam MT, O´Connor DT, et al. Renal aldosterone excretion predicts early renal injury in human essential hypertension, J Am Soc Nephrol, 2000; 11: 354A.
  7. Janota T, Widimský J, Zelinka T, et al. Postižení srdce při primárním hyperaldosteronismu a esenciální hypertenzi stejné závažnosti. Cor Vasa, 2002; 44(5): 234-242.
  8. Lebel M. Usefulness of the Aldosterone-to-Renin Ratio for Screening Primary Aldosteronism, Hypertension Canada, 2003; 76: 1-4.
  9. Šindelka G, Widimský J, Haas T, et al. Insulin action in primary hyperaldosteronism before and after surgical or pharmacological treatment, Exp Clin Endocrinol Diabetes, 2000; 108: 353-361.
  10. Lim PO, Young WF, Macdonald TM. A rewies of the medical treatment of primary aldosteronism, J Hypertens 2001; 19: 353-361. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Suzuki H, Handa M, Kondo K, et al. Role of renin angiotensin systém in glucocorticoid hypertension in rats, Am J Physiol Endocrinol Metab 1982; 243: E48-E51. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Ďurovcová V, Kršek M. Cushingův syndrom - charakteristika, diagnostika, léčba, Medicína pro praxi 2009; 6(6): 295-297.
  13. Nieman LK. Diagnostic tests for Cushing´s syndrome, Ann NY Acad Sci, 2002; 970: 143-150. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  14. Papanicolau DA, Yanovski JA, Cutler GB, et al. A single midnight cortisol measurement distinguishes Cushing´s syndrome from pseudo-Cushingś states. J Clin Endocrinol Metab, 1998; 83: 1163-1167. Přejít k původnímu zdroji...
  15. Kaye TB, Crapo L. The Cushing´s syndrome: an update on diagnostic test. Ann intern Med, 1990; 112: 434-444. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Kršek M, Matějovská H. Diferenciální diagnóza incidentalomů nadledvin a úloha zobrazovacích metod, Vnitřní lékařství 2002; 48: 409-415. Přejít na PubMed...
  17. Kršek M, Weiss V. Náhodně zjištěné expanzivní procesy selární oblasti. Časopis lékařů českých 2003; 142: 14-18.
  18. Marek J, Ježková J, Hána V, et al. Gamma knife radiosurgery for pituitary adenoma - 8 year experience. ENEA 2002, Abstract PA - 126, p. 90.
  19. Einsehofer G, Walrher MM, Huynh TT, et al. Pheochromocytomas in von Hippel-Lindau syndrome and multiple endocrine neoplasia type 2 display distinc biochemical and clinical phenotypes, J Clin Endocrinol Metab 2001; 86: 1999-2008. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Manger WM, Gifford RW. Pheochromocytoma, J Clin Hypertens, 2002; 4: 62-72. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. Manger WM, Gifford R. Clinical and Experimental Pheochromocytoma, Oxford: Blackwell Science, 1996.
  22. Bravo EL, Tagle R. Pheochromocytoma: tate-of-the-art and future prospects. Endocr. Rev 2003; 24: 539-553. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Raber W, Raffesberg W, Bischof, et al. Diagnostic efficacy of unconjugated plasma metanephrines for the detection of pheochromocytoma, Arch Intern Med 2000; 160: 2957-2963. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Sawka AM, Jaeschke R, Singh RJ, et al. A comparison of biochemical tests for pheochromocytoma: measurement of fractionated plasma metanephrines compared with the combination of 24-hour urinary metanephrines and catecholamines, Clin Endocrinol Metab 2003; 88: 553-558. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Walther M, Herring J, Choyke P, et al. Laparoscopic partial adrenalectomy in patients with hereditary forms of pheochromocytoma. J Urol, 1999; 164: 14-17. Přejít k původnímu zdroji...
  26. Jensen RT, Doherty GM. Carcinoid tumors and the carcinoid syndrome, Cancer Principles and Practice of Oncology 2001: 1813-1833.
  27. Mc Cormick D. Carcinoid tumors and syndrom, Gastroenterol. Nurs 2002; 25: 105-111. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  28. Plockinger U, Rindi G, et al. Guidelines fot the diagnosis and treatment of Neuroendocrine Tumors, Neuroendocrinology 2004; 80: 394-424. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. Boushey RP, Dackiw APB. Carcinoid tumors, Curr Treat Options Oncol. 2002; 3: 319-326. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...




Medicína pro praxi

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.