Med. praxi. 2012;9(11):423-426

Blokátory protonové pumpy v terapii peptických lézí

prof.MUDr.Petr Dítě, Ph.D.1, MUDr.Radek Kroupa, Ph.D.2, MUDr.Ivo Novotný, CSc.3, MUDr.Martina Jelšíková4
1 Akademické centrum digestivní onkologie Lékařské fakulty Ostrava
2 Interní gastroenterologická klinika, FN Brno
3 Endoskopické oddělení, Masarykův onkologický ústav Brno
4 Interní klinika, FN Ostrava

Terapie onemocnění, asociovaných s přítomností žaludeční kyseliny solné, prošla od r. 1910, kdy byla do klinické praxe uvedena poprvé

antacida, bouřlivým vývojem.

V poslední době jsou nejúčinnějšími léky, z pohledu intenzity a doby suprese žaludeční kyseliny solné, nepochybně léky označené jako

blokátory protonové pumpy. Jejich rozdělení na léky 1. a 2. generace vyjadřuje především změny v jejich farmakokinetice a farmakodynamice.

Léky jsou podány ve formě prodrug a teprve v parietální buňce žaludeční sliznice jsou měněny na formu účinnou. Jejich metabolizmus

prostřednictvím jaterního cytochromu p450 je zdrojem možných lékových interakcí, které se jen minimálně týkají pantoprazolu, díky

jeho metabolické konverzi na sulfát.

Výhodou léků je, že jejich sekreční funkce je potlačena blokací nitrobuněčné struktury, označené jako K-ATPáza (protonová pumpa)

a ne zablokováním pouze některého z receptorů na povrchu parietální buňky, např. H2 receptoru.

Mezi jednotlivými blokátory jsou, kromě možných interakcí, nepochybné rozdíly, např. pokud jde o rychlost nástupu supresorického

účinku nebo dobu trvání suprese žaludeční kyseliny chlorovodíkové, ale vesměs platí, že všechny tyto léky jsou léky neobyčejně účinnými

a bezpečnými. Vedlejší účinky, především při dlouhodobé medikaci, byly popsány, ale nejsou četné.

Klíčová slova: blokátory protonové pumpy, prodrug, K-ATPáza, lékové interkace, vedlejší účinky léčby PPI

Proton pump inhibitors in peptic lesions therapy

The treatment of diseases related to the presence of gastric hydrochloric acid has gone through a tumultuous development since 1910

when antacids were first introduced in clinical practice.

Recently, the drugs referred to as proton pump inhibitors have undoubtedly been the most effective drugs in terms of the intensity and

duration of suppression of gastric hydrochloric acid. Their division into first- and second-generation drugs mainly reflects the changes

in their pharmacokinetics and pharmacodynamics.

The drugs are administered as a prodrug and only converted into an active form in the parietal cell of the gastric mucosa. Their metabolism

through the hepatic cytochrome p450 is a source of possible drug interactions that only minimally involve pantoprazole, due to

its metabolic conversion into sulphate.

An advantage of the drugs is that their secretory function is suppressed by blocking the intracellular structure, referred to as K-ATPase

(proton pump), and not by blocking only some of the receptors on the surface of the parietal cell, e. g. the H2 receptor.

In addition to possible interactions, the individual inhibitors clearly differ in terms of the rapidity of onset of the suppressor effect or

the duration of suppression of gastric hydrochloric acid; however, it is generally true that all these drugs are exceedingly effective and

safe. Side effects, particularly with long-term medication, have been reported, but are not numerous.

Keywords: proton pump inhibitors, prodrug, K-ATPase, drug interactions, side effects of PPI treatment

Zveřejněno: 1. prosinec 2012  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Dítě P, Kroupa R, Novotný I, Jelšíková M. Blokátory protonové pumpy v terapii peptických lézí. Med. praxi. 2012;9(11):423-426.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Aihara T, Nakamura E, Amagase K, Tomita K, Fujishita T, Furutani K, Okabe S. Pharmacological control of gastric acid secretion for the treatment of acid-related peptic disease: past, present, and future. Pharmacol Ther 2003; 98: 109-127. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Feurle GE. The action of antacids on serum gastrin concentrations in man. Klin Wochenschr 1977; 55: 1039-1042. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Andersson T. Pharmacokinetics, metabolism and interactions of acid pump inhibitors - fucus on omeprazole, lasoprazole and pantoprazole. Clin Pharmacokinet 1996; 31: 9-28. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Tytgat GNJ. Shortcomings of the first-generation proton pump inhibitors. Eur J Gastroenterol Hepatol 2001; 13(suppl 1): S29-S33.
    5. Rettie AE, Jones JP. Clinical and toxicological relevance of CYP2C 9: drug-drug interactions and pharmacogenetics. Annu Rev Pharmacol Toxicol 2005; 45: 477-494. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Gisbert JP, Gonzalez L, Calvet X, Roque M, Gabriel R, Pajares JM. Proton pump inhibitors versus H2-antagonists: a metaanalysis of their efficacy in treating bleeding peptic ulcer. Aliment Pharmacol Ther 2001; 15: 917-926. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    7. Leite L, Lambrecht N, Sachs G, Castell D, Lagerstrom P. Is omeprazole resistance due to mutations of cysteine 813 or 822 in the acid pump? Gastroenterology 1995; 108: A147. Přejít k původnímu zdroji...
    8. Hassan-Alin M, Niazi M, Röhss K, Sthenoff H. Esomeprazole, the S-isomer of omeprazole, is optically stable in humans. Gastroenterology 2000; 118(suppl 2): A1244-A1245. Přejít k původnímu zdroji...
    9. Lehmann F, Hildebrand P, Beglinger C. New molecular targets for treatment of peptic ulcer disease. Drugs 2003; 63: 1785-1797. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    10. Sachs G, Shin JM, Briving C, Wallmark B, Hersey S. The pharmacology of the gastric acid pump: the H+, K+ ATPase. Annu Rev Pharmacol Toxicol 1995; 35: 277-305. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    11. Wolfe MM, Sachs G. Acid suppression: optimizing therapy for gastroduodenal ulcer healing, gastroesophageal reflux disease, and stress-related erosive syndrome. Gastroenterology 2000; 118(suppl 1): S9-S31. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    12. Bazzoli F, BianchiPoro G, Bianchi MG, Molteni M, Pazzato P, Zagari RM. Treatment of H. pylori infection. Indications and regimens: an update. Dig. Liver Dis 2002; 34: 70-83. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Burget DW, Chiverton SG, Hunt RH. Is there an optimal degree of acid suppression for healing of duodenal ulcers? A model of the relationship between ulcer healing and acid suppression. Gastroenterology 1990; 99: 345-351. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    14. Geun WP. Are there indications for intravenous acid inhibition in the prevention and treatment of upper GI bleeding? Scand J Gastroenterol 2000; 35(suppl 232): 10-20. Přejít na PubMed...
    15. Leodolter A, Kulig M, Brasch H, Meyer-Sabellek W, Willich SN, Malfertheiner P. A meta-analysis comparing eradication, healing and relapse rates in patients with Helicobacter pylori - associated gastric or duodenal ulcer. Aliment Pharmacol Ther 2001; 15: 1949-1958. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Leontiadis GI, Sharma VK, Howden CW. Systematic review and meta-analysis: proton-pump inhibitor treatment for ulcer bleeding reduces transfusion requirements and hospital stay - results from the Cochrane Collaboration. Aliment Pharmacol Ther 2005; 22: 169-174. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Metz DC, Jensen RT. Advances in gastric antisecretory therapy in Zollinger-Ellison. Front Gastrointest Res 1995; 23: 240-257. Přejít k původnímu zdroji...
    18. Tytgat GNJ, Noach LA, Rauws EAJ. Helicobacter pylori infection and duodenal ulcer disease. Gastroenterol Clin North Am 1993; 22: 127-139. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Juurlink DN, Gomes T, Ko DT, et al. A population-based study of the drug interaction between proton pump inhibitors and clopidogrel. CMAJ 2009; 180(7): 713-718. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Miner PB jr, Katz PO, Chen Y, Sostek M. Gastric acid control with esomeprazole, lansoprazole, omeprazole, pantoprazole, and rabeprazole: a five-way crossover study. Am J Gastroenterol 2003; 98: 2616-2620. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Thomson ABR. Are the orally administered proton pump inhibitors equivalent? A comparison of lasoprazole, omeprazole, pantoprazole, and rabeprazole. Curr Gastroenterol Rep 2000; 2: 482-493. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Guidance on the use of proton pump inhibitors in the treatment of dyspepsia: NICE, UK: Technology Appriasal Guidance No 7, 2000 (www.NICE.org.uk).
    23. Tonini M, Vigneri S, Savarino V, Scarpignato C. Clinical pharmacology and safety profile of esomeprazole, the first enantiomerically pure proton pump inhibitor. Dig Liver Dis 2001; 33: 720-730. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    24. Baldi F, Malfertheiner P. Lansoprazole fast disintegrating tablet: a new formulation for an established proton pump inhibitor. Digestion 2003; 67: 1-5. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Freston JW, Kukulka MJ, Lloyd E, Lee C. A novel option in proton pump inhibitor dosing: lansoprazole orally disintegrating tablet dispersed in water and administered via nasogastric tube. Aliment Pharmacol Ther 2004; 20: 407-411. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Anonymous. Omeprazole/antacid-powder suspension-Santarus: omeprazole/sodium bicarbonate powder-Santarus, SAN 05. Drugs R&D 2004; 5: 349-350. Přejít k původnímu zdroji...
    27. Castell D. Review of immediate-release omeprazole for the treatment of gastric acid-related disorders. Expert Opin Pharmacother 2005; 6: 2501-2510. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Miehlke S, Madisch A, Kirsch C, Lindner F, Kuhlisch E, Laass M, Knoth H, Morgner A, Labenz J. Intragastric acidity during treatment with esomeprazole 40 mg twice daily or pantoprazole 40 mg twice daily-a randomized, two-way crossover study. Aliment Pharmacol Ther. 2005; 21(8): 963-967. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    29. Zheng RN. Comparative study of omeprazole, lansoprazole, pantoprazole and esomeprazole for symptom relief in patients with reflux esophagitis. World J Gastroenterol. 2009; 15(8): 990-995. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Fennerty MB, Johanson JF, Hwang C, Sostek M. Efficacy of esomeprazole 40 mg vs. lansoprazole 30 mg for healing moderate to severe erosive oesophagitis. Aliment Pharmacol Ther. 2005; 21(4): 455-463. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Scheiman JM, Yeomans ND, Talley NJ, Vakil N, Chan FK, Tulassay Z, Rainoldi JL, Szczepanski L, Ung KA, Kleczkowski D, Ahlbom H, Naesdal J, Hawkey C. Prevention of ulcers by esomeprazole in at-risk patients using non-selective NSAIDs and COX-2 inhibitors. Am J Gastroenterol. 2006; 101(4): 701-710. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Hawkey CJ, Talley NJ, Scheiman JM, Jones RH, L?ngström G, Naesdal J, Yeomans ND. NASA/SPACE author group. Maintenance treatment with esomeprazole following initial relief of non-steroidal anti-inflammatory drug-associated upper gastrointestinal symptoms: the NASA2 and SPACE2 studies. Arthritis Res Ther. 2007; 9(1): R17. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    33. Kroupa R, Dolina J. Rizika dlouhodobé antisekreční terapie. Vnitř Lék 2010; 56(2): 115-119. Přejít na PubMed...
    34. Solcia E, Fiocca R, Villani L, et al. Hyperplastic, dysplastic and neoplastic ECL-like proliferation of the gastric mucosa. Am J Surg Pathol 1995; 19(Suppl 1): S1-7. Přejít na PubMed...
    35. Zelter A, Fernández JL, Bilder C, et al. Fundic gland polyps and association with proton pump inhibitor intake: a prospective study in 1,780 endoscopies. Dig Dis Sci. 2011; 56(6): 1743-1748. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Ngamruengphong S, Leontiadis GI, Radhi S, Dentino A, Nugent K. Proton pump inhibitors and risk of fracture: a systematic review and meta-analysis of observational studies. Am J Gastroenterol. 2011; 106(7): 1209-1218. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    37. Bavishi C, Dupont HL. Systematic review: the use of proton pump inhibitors and increased susceptibility to enteric infection. Aliment Pharmacol Ther. 2011; 34(11-12): 1269-1281. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Medicína pro praxi

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.