Med. praxi. 2013;10(1):22-25

Léčba diabetes insipidus u dospělých

prof.MUDr.Jan Čáp, CSc.

IV. interní hematologická klinika, Lékařská fakulta UK a Fakultní nemocnice v Hradci Králové

Diabetes insipidus může být způsoben chyběním antidiuretického hormonu (centrální diabetes insipidus) nebo neschopností ledvin

reagovat na tento hormon (nefrogenní diabetes insipidus). V diagnostice polyurie je důležité vyloučit osmotickou polyurii a onemocnění

ledvin. K odlišení diabetes insipidus od primární polydipsie slouží test s odebráním tekutin.

Základem léčby centrálního diabetes insipidus je desmopresin. Dnes je k dispozici jen sublinguální forma, kdy se vstřebává méně než

1 % látky. U většiny nemocných je dostatečné kompenzace dosaženo při podávání desmopresinu dvakrát denně v dávce 120 μg, někdy

je však potřebná dávka až dvojnásobná.

Pokud dojde při terapii k hyponatremii, snižujeme dávku desmopresinu, jeho úplné vysazení je nebezpečné, protože natremie se upravuje

příliš rychle a hrozí vznik myelinolýzy. Dalším úskalím terapie jsou nemocní se současnou ztrátou pocitu žízně.

U nefrogenního diabetu insipidu je možno snížit diurézu asi na polovinu omezením příjmu soli, podáváním thiazidových diuretik a nesteroidních

antirevmatik. Jsou-li příčinou mutace ve V2 receptorech, lze některé ovlivnit nepeptidovými agonisty.

Klíčová slova: diabetes insipidus, diagnóza, léčba, polyurie

Zveřejněno: 15. leden 2013  Zobrazit citaci