Med. praxi. 2013;10(5):175
Med. praxi. 2013;10(5):178-182
Proočkovanost proti preventabilním infekcím je v dospělé populaci obecně velice nízká. Snahou by mělo být zejména zvýšení proočkovanosti osob se zvýšeným rizikem onemocnění infekčními nemocemi a dále u osob s chronickými onemocněními, u kterých vedle rizika závažnějšího průběhu infekce hrozí současně i dekompenzace základního onemocnění. Z důvodu širšího využití očkování jako nástroje prevence vznikl očkovací kalendář pro dospělé, který by měl představovat jednoduchou pomůcku umožňující základní orientaci v problematice komu a proti jaké nemoci je vhodné doporučit očkování.
Med. praxi. 2013;10(5):183-186
Článek vymezuje základní pojmy v obezitologii, přehledně uvádí současnou léčbu obezity od režimové terapie, přes farmakoterapii až k bariatrické chirurgii. Uvádí i metody a postupy diskutabilní a otazné. Dotýká se i endokrinní funkce tukové tkáně a naznačuje cesty, kterými by se léčba obezity mohla v budoucnu ubírat.
Med. praxi. 2013;10(5):187-189
Počet alergiků v populaci neustále narůstá. V článku jsou uvedeny základní údaje o léčbě nejčastějších alergických onemocnění: rýmy, průduškového astmatu, kopřivky. Je uveden popis léčby anafylaktické reakce.
Med. praxi. 2013;10(5):191-193
2Endokrinologická a interní ordinace, Olomouc V našich ambulancích se sice nesetkáváme každý den s těhotnou hypertoničkou, nejčastěji se s tímto problémem setkává internista konziliář nebo kardiolog. Je však třeba počítat s tím, že i praktický lékař může tento problém ve své ambulanci řešit. Může se setkat s ženou ve fertilním věku, kterou bude léčit pro hypertenzi před otěhotněním a bude řešit jak a jakým přípravkem. Má-li či nemá-li antikoncepci, to bude jistě ovlivňovat volbu antihypertenziva. Je třeba se ptát, co by měl praktický lékař o hypertenzi v těhotenství vědět? Domníváme se, že pro praktického lékaře je třeba si odpovědět na...
Med. praxi. 2013;10(5):195-198
Autoimunitní tyreopatie jsou v populaci žen v reprodukčním věku velice časté. Pozitivita protilátek proti tyreoidální peroxidáze se vyskytuje přibližně u 10 % těhotných a snížená funkce štítné žlázy u 5 % těhotných žen. Nedostatečná funkce štítné žlázy matky přitom může nepříznivě ovlivnit průběh těhotenství, porodu i psychomotorický vývoj potomka. Toto onemocnění je přitom snadno diagnostikovatelné i léčitelné. Česká endokrinologická společnost doporučuje screening všech těhotných žen na autoimunitní tyreopatie co nejdříve po zjištění gravidity. Na správné diagnostice a léčbě autoimunitních tyreopatií v reprodukčním období ženy se podílejí...
Med. praxi. 2013;10(5):203-206
Bolestivá diabetická neuropatie je častá a je spojena se signifikantním zhoršením kvality života. Nejčastější formou je distální symetrická polyneuropatie a bolestivé symptomy jsou důsledkem postižení tenkých vláken. Méně časté jsou akutní a atypické bolestivé neuropatie. Léčba pacientů s bolestivou neuropatií je obtížná, musí být individualizována a je nutné vzít v úvahu přítomné komorbidity i další faktory. Farmakoterapie představuje nejvýznamnější možnost léčby chronické neuropatické bolesti. Mezi současné léky první volby s prokázanou účinností u bolestivé neuropatie patří tricyklická antidepresiva (amitriptylin, nortriptylin), selektivní...
Med. praxi. 2013;10(5):207-210
Autoři uvádí přehled akutních stavů v oftalmologii, které se týkají očních onemocnění způsobených infekcí a zánětem, poranění očí a glaukomového záchvatu. Z onemocnění sítnice a zrakového nervu jsou uvedeny uzávěr sítnicové tepny a žíly, odchlípení sítnice, akutní zánět zrakového nervu a přední ischemická neuropatie optiku. U každého onemocnění jsou rozebrány příznaky, komplikace a léčba.
Med. praxi. 2013;10(5):212-214
Přehled současných názorů na mezioborové aspekty terapie mužů s poruchami erekce. Poruchy erekce jsou psychosomatickou jednotkou. Jejich léčba vyžaduje syntézu psychoterapeutických (sexoterapeutických) a biologických přístupů.
Med. praxi. 2013;10(5):199-202
Vitamin D patří k nejstarším fyziologickým regulátorům vývoje a funkce organismu. Pohled na jeho roli ve zdravém vývoji kostry – a vzniku rachitidy při jeho nedostatku – se v poslední době výrazně rozšiřuje. Je daleko podrobněji znám patofyziologický podklad mechanismu účinku vitaminu D na kostní tkáň (systém RANKL-RANK-OPG). Zajímavé jsou nové poznatky o vlivu vitaminu D na kardiovaskulární systém a postižení cév a ovlivnění systému renin-angiotensin. Prokazatelná je úloha vitaminu D v sekreci inzulinu a periferní senzitivitě na inzulin, vzniku obezity a metabolického syndromu. Nezpochybnitelná je role vitaminu D v přirozené i...