Med. praxi. 2020;17(1):3
Med. praxi. 2020;17(1):8-12
Obecně je antibiotickou rezistencí míněna schopnost bakterií přežívat v podmínkách stanovené koncentrace daného antibiotika. Vzrůstající rezistence bakterií k antibiotikům je v současnosti závažným problémem, ohrožuje další používání antibiotik pro léčbu infekcí. Vzrůstá rezistence k rezervním lékům pro závažné stavy způsobené grampozitivními i gramnegativními bakteriemi, k vankomycinu a karbapenemům; nově i ke kolistinu, který je u některých kmenů pseudomonád posledním antibiotikem, testovaným v kategorii citlivý. Zvýšené podávání antibiotik vede ke zvýšenému výskytu rezistentních kmenů (vzniká tzv. selekční tlak antibiotik). Antibiotika by tak měla...
Med. praxi. 2020;17(1):13-17 | DOI: 10.36290/med.2020.002
Chřipka je dobře známé virové onemocnění dýchacích cest. Je třeba odlišit chřipku od chřipce podobných onemocnění a jiných akutních respiračních infekcí. Chřipkové onemocnění může mít komplikovaný průběh, v některých případech vyžaduje hospitalizaci a zahájení antivirové terapie. Komplikace chřipky dělíme na plicní a mimoplicní. Dále můžeme komplikace dělit na primární (způsobené chřipkovým virem) a sekundární (vyvolané druhotnou bakteriální infekcí). Prevence chřipky je pasivní (dodržování osobní hygieny) a aktivní (vakcinace).
Med. praxi. 2020;17(1):18-22 | DOI: 10.36290/med.2020.008
Kašel je účelný obranný mechanismus, který udržuje průchodnost dýchacích cest. Kašel se u dospělých osob dělí dle délky jeho trvání na akutní - trvá do 3 týdnů, protrahovaný - trvá přerušovaně 3-8 týdnů, chronický - trvá déle než 8 týdnů. A podle typu na kašel suchý, dráždivý, který může přejít ve štěkavý nebo chraptivý kašel - k jeho léčbě užíváme antitusika; ta mohou mít centrální nebo periferní účinek; záchvatovitý - tento typ kašle, který vzniká v záchvatech více v noci nebo po námaze, se vyskytuje často u průduškového astmatu, proto úlevu často přinášejí inhalovaná bronchodilatancia nebo protizánětlivé léky;...
Med. praxi. 2020;17(1):25-30 | DOI: 10.36290/med.2020.003
Chronická venózní choroba (z angl. chronic venous disease - CVD) je podceňovaná jak ze strany pacientů, tak ze strany lékařů. Z různých průzkumů vyplývá, že pacienti podceňují své symptomy a k lékaři častokrát přichází pozdě. A to buď s pokročilými varixy, nebo s již trvalými kožními změnami vyplývajícími z těžkých hemodynamických poruch v žilním systému. Přibývá i pacientů s nehojící se ránou žilní etiologie. A přitom vyšší stadia CVD významně snižují kvalitu života pacientů. Z průzkumu CVD control z roku 2019 provedeného v České republice vyplývá, že zejména...
Med. praxi. 2020;17(1):31-34
Hypertenzí rezistentní na léčbu v současné době rozumíme stav, kdy doporučená léčba nedokáže snížit hodnoty krevního tlaku (TK) v ordinaci lékaře na < 140/90 mmHg a nedostatečná kontrola hypertenze je potvrzena ambulantní monitorací TK nebo měřením TK v domácích podmínkách. Doporučená medikamentózní léčba rezistentní hypertenze zahrnuje kombinaci tří antihypertenziv podávaných v optimálních nebo maximálně tolerovaných dávkách; součástí kombinace by mělo být diuretikum, dále obvykle nejčastěji inhibitor ACE/sartan + blokátor kalciových kanálů. Odhadovaná prevalence při použití této definice je pravděpodobně méně než 10 % u medikamentózně...
Med. praxi. 2020;17(1):35-38 | DOI: 10.36290/med.2020.004
Betablokátory jsou léta důležitým lékem pro řadu klinických situací a onemocnění. Působení proti nadměrné stimulaci β-adrenergních receptorů vede na předním místě ke zpomalení srdeční frekvence a s tím souvisejícímu snížení metabolických nároků srdce, zlepšenému plnění levé komory a zvýšení subendokardiálního prokrvení. V konečném důsledku přes svůj negativně inotropní efekt působí příznivě při chronickém, a často i akutním srdečním selhání. V řadě situací je ale z podávání betablokátorů obava nebo jsou považovány za kontraindikované, jako je tomu při dekompenzovaném srdečním selhání, hypotenzi...
Med. praxi. 2020;17(1):41-46
Nadýmání se objevuje u pacientů z mnoha příčin. Jednu z nich představuje užívání léčiv, která různými mechanismy vedou ke zvýšené tvorbě střevních plynů nebo k poruše v jejich pasáži. Tento článek připomíná základy fyziologie střeva, přibližuje patogenezi plynatosti, udává příklady léčiv nejčastěji spojených s nadýmáním a nabízí řešení v podobě režimových opatření a terapeutických zásahů v rámci samoléčby.
Med. praxi. 2020;17(1):49-53 | DOI: 10.36290/med.2020.006
Kortikosteroidy byly poprvé léčebně využity u nemocných s revmatoidní artritidou a lokálně k úlevě při kožních exantémech. Indikace jejich podání se s prohlubujícími se medicínskými znalostmi rozšířily do bohatého spektra klinických stavů. Při akutní jednorázové aplikaci nemá podání kortikosteroidů žádnou kontraindikaci a je mnohdy život zachraňující. Při léčbě dlouhodobější je nutno brát v úvahu možná rizika nežádoucích vedlejších účinků vyplývajících z podstaty kortikosteroidů jako působků zajišťujících zvládání stresových situací, a tedy zvyšující krevní tlak, glykemii, zadržujících tekutiny...
Med. praxi. 2020;17(1):63-65
Krvácení z varikózních pletení je jednou z nejčastějších manifestací portální hypertenze u pacientů s jaterní cirhózou. Kromě gastroezofageální oblasti se mohou varixy vyskytovat i v dalších částech trávicí trubice - jako nejčastější lokalizace těchto tzv. ektopických varixů jsou v mnoha zdrojích uváděny chirurgicky vytvořená umělá vyústění střeva, tedy stomie. V kazuistice představujeme pacienta s recidivujícím krvácením do stomie v důsledku portální hypertenze při nepoznané jaterní cirhóze. Terapeutický přístup k pacientovi se stomickými varixy je obvykle založen na kombinaci lokálních...
Med. praxi. 2020;17(1):66-68
Hypoglykemie zůstává významnou bariérou v dosahování glykemických cílů při léčbě diabetu. Patofyziologie hypoglykemie má u diabetiků řadu zákonitostí, jejichž pochopení umožňuje správnou edukaci pacienta i nastavení cílů léčby. V prevenci hypoglykemie se uplatňuje vedle edukace pacienta a selfmonitoringu i moderní pojetí léčby diabetu.
Med. praxi. 2020;17(1):69-70
Med. praxi. 2020;17(1):47-48
Na VI. kongrese Medicíny pro praxi konaném 22.-23. listopadu 2019 v Plzni zazněla přednáška ambulantní psychiatričky MUDr. Sylvy Rackové s názvem Když duše hoří: neurozánět jako modulátor deprese; další postupy v léčbě deprese. Paní doktorka Racková se ve své přednášce věnovala roli zánětu v etiopatogenezi deprese, faktorům ovlivňujícím odpověď pacientů na léčbu deprese a využití omega-3 nenasycených mastných kyselin u těchto pacientů. Omega-3 nenasycené mastné kyseliny jsou v souladu s řadou doporučení již několik let s úspěchem využívány jako součást podpůrné terapie pacientů s depresivním...
Med. praxi. 2020;17(1):58-60
Na VI. kongrese Medicíny pro praxi, který se konal 22.-23. listopadu 2019 v Plzni zazněla mimo jiné i přednáška revmatologa MUDr. Jana Voříška z Oddělení klinické farmakologie Fakultní nemocnice Plzeň s názvem Bolesti zad u mladých nemocných z pohledu revmatologa. Jak už název napovídá, přednáška byla věnována zejména problematice spondyloartritid, jejichž časná diagnostika je pro další osud pacienta velmi významná.
Med. praxi. 2020;17(1):54-57
Správná léčba onemocnění nosní sliznice spočívá velmi často ve správném určení původce problému a volbě vhodného léčivého přípravku a doplňkové léčby. Přesná incidence onemocnění nosní sliznice je těžko zjistitelná. Rýma a obdobná onemocnění jsou jedním z nejčastějších druhů onemocnění řešených samoléčbou za pomoci lékárníka nebo farmaceutické asistentky, bez zásahu praktického či odborného lékaře. V tomto textu se pokusím shrnout přehled běžných onemocnění nosní sliznice a nastínit jejich léčbu přípravky dostupnými v České republice.