Med. Pro Praxi 2008; 5(4): 146-149
Hypokalémie je jedna z nejčastějších iontových poruch u interně nemocných pacientů, která může mít v případě pozdního rozpoznání letální důsledky z důvodu vzniku maligní arytmie. V naprosté většině případů je hypokalémie získaná v důsledku poruch příjmu draslíku do organizmu či zvýšením jeho ztrát stolicí či močí (často iatrogenně navozená podáváním diuretik). Vrozené poruchy vedoucí k hypokalémii (endokrinní onemocnění – primární hyperaldosteronizmus, Cushingův syndrom/nemoc, renální tubulární poruchy – Bartterův, Gitelmanův a Liddleův syndrom) představují jen něco kolem 1 % ze všech příčin hypokalémie.
O hypokalémii hovoříme v případě poklesu hladiny sérového K+ pod 3,5 mmol/l; život ohrožující jsou pak hodnoty kalémie pod 1,5 mmol/l, které vyžadují urgentní léčbu. Současně se stanovením sérové koncentrace K+ je nutné vyšetřit parametry acidobazické rovnováhy, natrémie, magnezémie a odpady K+ do moči.
Terapeutická korekce hypokalémie závisí na vyvolávající příčině a rychlosti jejího vzniku.
Zveřejněno: 1. červenec 2008 Zobrazit citaci