Med. praxi. 2011;8(7):330-333

Léčba deprese ve stáří

prof.MUDr.Eva Češková, CSc.
CEITEC-MU, Psychiatrická klinika LF MU a FN Brno

Deprese je nejčastější psychická porucha (po poruše paměti) u starší generace. Při vzniku deprese ve starším věku hrají menší roli genetické

faktory, důležitější jsou biologické faktory a psychosociální stres. Má také poněkud rozdílný klinický obraz, včetně vysokého

rizika suicidálního jednání. V účinnosti antidepresiv nebyly nalezeny mezi mladší a starší kategorií žádné významné rozdíly. Kritériem

volby proto v současných podmínkách zůstává snášenlivost a bezpečnost jednotlivých antidepresiv. V současné době se zdůrazňuje

individualizovaný přístup. Perspektivně budou hrát roli i zobrazovací metody mozku.

Klíčová slova: deprese pozdního věku, suicidialita, antidepresiva, účinnost, snášenlivost, bezpečnost, individualizovaná léčba

Treatment of depression in old age

Depressive disorder is the most common mental disorder (after memory impairment) in old people. In the development of late-life

depression hereditary factors may play minor part, biological factors and psychosocial stress being more important. Late-life depression

has partially a different clinical picture including a higher risk of suicidal behaviour. In efficacy of antidepressants no significant

differences were found between younger and older people with depression. Therefore safety and tolerability of individual antidepressants

represent the most important criterion for treatment choice in common clinical practice. Nowadays, an individualized approach

is stressed. In the future neuroimaging could play an important role in the optimal choice of treatment.

Keywords: late-life depression, suicidality, antidepressants, efficacy, tolerability, safety, individualized treatment

Zveřejněno: 1. srpen 2011  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Češková E. Léčba deprese ve stáří. Med. praxi. 2011;8(7):330-333.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Alexopoulos GS, Schultz SK, Lebowitz BD. Late-life depression: a model for medical classification. Biol Psychiatry 2005; 15: 283-289. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    2. Alexopoulos GS. Depression in the elderly. Lancet 2005; 365: 1961-1970. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    3. Gareri P, Falconi U, De Fazio P, De Sarro G. Conventional and new antidepressant drugs in the elderly. Prog Neurobiol 2000; 61: 353-396. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    4. Bergdahl E, Allard P, Gustafson Y. Depression among the very old with dementia. Int Psychogeriatr 2010 (Epub ahead). Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    5. Conwell Y, Duberstein PR, Caine ED. Risk factors for suicide in later life. Biol Psychiatry 2002; 52: 193-204. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    6. Češková E. Deprese ve vyšším věku a suicidalita. Česká geriatrická revue 2007; 5: 228-233.
    7. Pidrman V. Terapie deprese u seniorů. Česká geriatrická revue 2005; 3: 37-43.
    8. Naarding P, Beekman AT. Vascular depression: where do we go from here? Expert Rev Neurother 2011; 11: 77-83. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    9. Baudiš P. Psychiatrie v číslech. Psychiatrické centrum Praha 2006: 32.
    10. Vojtěchovský M. Sebevražda u osob vyššího věku. AmiReport 1998? 28: 33-35.
    11. Český statistický úřad: Demografická ročenka 2009.
    12. Pinquart M, Duberstein PR, Lyness JM. Treatments for later-life depressive conditionms: a meta-analytic comparison of pharmacotherapy and psychotherapy. Am J Psychiatry 2006; 163: 1493-1501. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    13. Holmerová I, Vaňková H, Dragomirecká E, et al. Depresivní syndrom u seniorů, významný a dosud nedoceněný problém. Psychiatr. praxi 2006; 4: 182-184.
    14. Alexopoulos GS, Meyers BS, Young RC, et al. Recovery in geriatric depression. Arch Gen Psychiatry 1996; 53: 305-312. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    15. Brodaty H, Harris L, Peters K, et al. Prognosis of depression in the elderly. A comparison with younger patients. Br J Psychiatry 1993; 163: 589-596. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    16. Meats P, Timol M, Jolky D. Prognosis of depression in the elderly. Br J Psychiatry 1991; 59: 659-663. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    17. Hinrichsen GA. Recovery and relapse from major depressive disorder in the elderly. Am J Psychiatry 1992; 149: 1575-1579. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    18. Reynolds CF, Frank E, Kucer DJ, et al. Treatment outcome in recurrent major depression: a post hoc comparison of elderly (young old) and midlife patients. Am J Psychiatry 1996; 153: 1288-1292. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    19. Gildengers AG, Houck PR, Pulsant BH, et al. Course and rate of antidepressant response in the very old. J Affect Disord 2002; 69: 177-184. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    20. Tollefson GD, Bosomworth JC, Helligenstein JH, Potvin JH, Holman S. A double-blind, placebo-controlled clinical trial of fluoxetine in geriatric patients with major depression. The Fluoxetine Collaborative Study Group. Int Psychogeriatr 1955; 7: 89-104. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    21. Schneider LS, Nelson CJ, Clary CM, et al. An-8 week multicenter, paralel-group, double-blind, placebo-controlled study of sertraline in elderly outpatients with major depression. Am J Psychiatry 2003; 160: 1277-1285. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    22. Schatzberg AF, Cantillon M. Antidepressant early response and remission of venlafaxine and fluoxetine in geriatric outpatients. Eur Neuropsychopharmacol 2000; 10: S225-226. Přejít k původnímu zdroji...
    23. Kasper S, de Swart HG, Trios Andersen H. Escitalopram in the treatment of depressed elderly patients. Am J Geriatr Psychiatry 2005; 13: 884-891. Přejít k původnímu zdroji...
    24. Roose SP, Sackeim HA, Krishnan RK, et al. Antidepressant pharmacotherapy in the treatment of depression in the very old: a randomized, placebo-controlled trial. Am J Psychiatry 2004; 161: 2050-2059. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    25. Bose A, Li D, Sandhi C. Escitalopram in the acute treatment of depressed patients aged 60 years or older. Am J Geriatr Psychiatry 2008; 16: 14-20. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    26. Goorwood P, Weiller E, Lemming O, Katona C. Escitalopram prevents relapse in older patients with major depressive disorder. Am J Geriatr Psychiatry 2007; 15: 581-593. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    27. Lyketsos CG, Weiller E, Katona C, Gorwood P. Are old-old patients with major depressions more likely to relapse than young-old patients during continuations treatment with escitalopram. BMC Geriatrics 2011; 11: 2-7. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    28. Nelson JC, Delucchi K, Schneider LS. Efficacy of second generation antidepressants in late-life depression: a meta-analysis of the evidence. Am J Geriatr Psychiatry 2008; 16: 558-567. Přejít k původnímu zdroji...
    29. Thase ME, Entsuah R, Cantillon M, Kornstein DG. Relative antidepressant efficacy of venlafaxine and SSRIs: sex-age interactions. J Womens Health 2005; 14: 609-616. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    30. Bondareff W, Albert M, Friedhoff AJ, et al. Comparison of sertraline and nortriptyline in the fragment of major depressive disorder in late life. Am J Psychiatry 2000; 157: 729-736. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    31. Newhose PA, Krishnan KRR, Doraiswami PM, et al. A double-blind comparison of sertraline and fluoxetine in depressed elderly outpatients. J Clin Psychiatry 2000; 61: 559-568. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    32. Schatzberg AF, Kremer C, Rodrigues HE, Murény GM Kr. Mirtazapine vs paroxetine study group: Double-blind randomized comparison of mirtazapine and paroxetine in elderly depressed patients. Am J Geriatr Psychiatry 2001; 9: 406-414. Přejít k původnímu zdroji...
    33. Pulsant BH, Pollock BG, Nebes S, et al. A twelve-week, double-blind randomized comparison of nortriptyline and paroxetine in older depressed patients and outpatients. Am J Geriatr Psychiatry 2001; 9: 406-414. Přejít k původnímu zdroji...
    34. Nelson JC, Kennedy JS, Pollock BG, et al. Treatment of major depression with nortriptyline and paroxetine in patients with ischemic heart disease. Am J Psychiatry 1999; 156: 1024-1028. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    35. Kok RM, Nolen WA, Heeren TJ. Outcome of late-life depression after 3 years of sequential treatment. Acta psychiatr Scand 2009; 119: 274-281. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    36. Salzman C, Wong E, Wright CB. Drugs and ECT treatment of depression in the elderly, 1996-2001: a literature review. Biol Psychiatry 2002? 52: 265-285.
    37. Milev R, Abraham G, Hasey G, Cabaj JL. Repetitive transcranial magnetic stimulation for treatment of medication resistant depression in older adults: a case series. J ECT 2009; 25: 44-49. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    38. Strubel T, Birkhofer A, Mössmer G, Förstl H. SSRI - treatment and bleeding what risks do we take? Nervenarzt 2010; 81: 549-555. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    39. Horáček J. Účinnost a bezpečnost escitalopramu u osob ve vyšším věku: spojená (poolovaná) analýza pěti otevřených sledování. Psychiatr. praxi 2011; 12: 22-26.
    40. Kasper S, Lemming OM, de Swart H. Escitalopram in the long-term treatment of major depressive disorder in elderly patients. Neuropsychobiology 2006; 54: 152-159. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    41. Češková E. Duálně působící antidepresiva. Remedia 2006; 16: 594-597.
    42. Kumar A, Ajilore O. Magnetic resonance imaging and latelife depression: potential biomarkers in the era of personalized medicine. Am J Psychiatry 2008; 165: 166-168. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
    43. Meyers BS, Jeste DV. Geriatric psychopharmacology. Evolution of a discipline. J Clin Psychiatry 2010; 71: 1416-1424. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...

    Zpět na obsah


    Medicína pro praxi

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.