Med. praxi. 2012;9(3):106-112 [Interní Med. 2011; 13(2): 63-69]

Střevní mikroflóra, slizniční bariéra a probiotika u některých interních chorob

prof.MUDr.Jan Lata, CSc.1, MUDr.Jana Juránková, Ph.D.2
1 Interní klinika LF OU a FN Ostrava
2 Oddělení klinické mikrobiologie FN Brno

Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje probiotika jako živé mikroorganizmy, které, pokud jsou podány v adekvátním

množství, mají příznivý vliv na zdraví hostitele. V článku jsou uvedeny základní informace týkající se mikroflóry trávicího traktu,

faktory ji ovlivňující a její funkce. Dále je uveden přehled terapeutického využití probiotik v gastroenterologii (průjmy, idiopatické

střevní záněty, dráždivý tračník, divertikulární choroba tračníku, léčba infekce Helicobacter pylori, akutní pankreatitida a prevence

vzniku kolorektálního karcinomu) a hepatologii (jaterní encefalopatie, ovlivnění bakteriální translokace a nealkoholická steatohepatitida).

Klíčová slova: probiotika, gastroenterologie, hepatologie, střevní mikroflóra, kolonizační rezistence, střevní slizniční bariéra

Intestinal microflora, mucosal barrier and probiotics in some internal diseases

The Health Organization probiotics definition is live microorganisms which when administered in adequate amounts confer a health

benefit on the host. This review addresses the concept of intestinal microflora and their function and evidence regarding the possible

uses of probiotics in gastroenterology (diarrhoe, idiopatic bowel diseases, Helicobacter pylori infection, acute pancreatitis a prevention

of colorectal cancer) and hepatology (hepatic encephalopathy, effect on bacterial intestinal translocation and non-alcoholic

steatohepatitis).

Keywords: probiotics, gastroenterology, hepatology, intestinal microflora, colonization resistance, intestinal mucosal barrier

Zveřejněno: 26. březen 2012  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Lata J, Juránková J. Střevní mikroflóra, slizniční bariéra a probiotika u některých interních chorob. Med. praxi. 2012;9(3):106-112.
Stáhnout citaci

Reference

  1. Mai V, Draganov PV. Recent advances and remaining gaps in our knowledge of assotiations between gut microbiota and human health. J Gastroenterol 2009; 15: 81-85. Přejít k původnímu zdroji...
  2. Frič P. Probiotika a prebiotika - renesance terapeutického principu. Postgraduální medicína 2005; 7(5): 472-477.
  3. McGhee JR, Strober W. Mucosal immune responses: an overview. Mucosal Immunology. San Diego: Academic Press 1999: 485-501.
  4. Verhoef-Verhage EA, Schaafsma G, et al. A guide to the intestinal microflora. Yakult Nederland B.V. In: Inside story, 1996: 11-46.
  5. Van der Waaij D, Berguist-de Vries, Lekkerkerk J. Colonization resistance of the digestive tract and the spread of bacteria to the lymphatic organs in mice. J Hyg 1972; 70(20): 335-342. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  6. Van der Waaij D. The ecology of the human intestine and its consequences for overgrowth by pathogens such as Clostridium difficile. Ann Rev Microbiol 1980; 43: 69-88. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  7. Hooper I, Wong M, Thelin A, et al. Molecular analysis of commensal host-microbial relationships in the intestine. Science 2001; 291(5505): 881-884. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  8. Backhed D, Ding H, Wang T, et al. The gut microbiota as an enviromental factor that regulates fat storage. Proc Natl Acad Sci USA 2004; 101(44): 19-23. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  9. Ley R, Backhed F, Turnbaugh P, et al. Obesity alters gut microbial ecology. Proct Natl Acad Sci USA 2005; 102(31): 1107-1112. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  10. Guarner F, Malagelada J. Gut flora in health and disease. Lancet 2003; 361: 512-519. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  11. Hooper L, Gordon J. Commensal host-bacterial relationships in the gut. Science 2001; 292: 1115-1118. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  12. Steffen EK, Berg RD, Deitch EA. Comparison of translocation rates of various indigenous bacteria from the gastrointestinal tract to the mesenteric lymph node. J Infect Dis 1988; 157: 1032-1037. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  13. Mowat A, Thomas J, MacKenzie S, et al. Divergent effect of bacterial lipopolysaccharide on imunnity to orally administered protein and particulate antigens in mice. Immunology 1986; 58: 677-683. Přejít na PubMed...
  14. Macpherson A, Uhr T. Induction of protective IgA by intestinal dendritic cells carrying commensal bacteria. Science 2004; 303: 1662-1665. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  15. Sansonetti P. War and peace at mucosal surfaces. Nat Rev Immunol 2004; 4: 955-964. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  16. Berg RD. Bacterial translocation from the gastrointestinal tract. Trends Microbiol 1995; 3(4): 149-154. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  17. Report of a Joint FAO/WHO Expert Consultation on Evaluation of Health and Nutritional Properties of Probiotics in Food Including Powder Milk with Live Lactic Acid Bacteria (October 2001).
  18. Allen SJ. Probiotics for threating infectious diarrhoea (Cochrane Review). In: The Cochrane Library, 2004: 4. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  19. Oksanen PJ, Salminen S, Saxelin M, et al. Prevention of travellers´diarrhoea by Lactobacillus GG. Ann Med 1990; 22: 53-56. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  20. Hickson M, D´Souza AL, Muthu N, et al. Use of probiotic Lactobacillus preparation to prevent diarrhoea associated with antibiotics: randomised double blind placebo controlled trial. BMJ 2007; 335: 80-85. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  21. D´Souza AL, Rajkumar CR, Cooke J. Bulpitt Cj. Probiotics in prevention of antibiotic associated diarrhoea: meta-analysis. BMJ 2002; 324: 1361-1364. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  22. Kruis W, Frič P, Pokrotnieks J, et al. Maintaining remission of ulcerative colitis with the probiotic Escherichia coli Nissle 1917 is as effective as with standard mesalazine. Gut 2004; 53: 1617-1623. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  23. Mullard M, Sharratt E, Jansen C, et al. Probiotic and prebiotic use in patients with inflammatory bowel disease: A case-control study. Inflammatory Bowel Diseases 2010; 16(12): 2099-2108. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  24. Mimura T, Rizzello F, Helwig U, et al. Once daily high dose probiotic therapy (VSL#3) for maintaining remission in recurrent or refractory pouchitis. Gut 2004; 53: 108-114. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  25. Kim HJ, et al. A randomized controlled trial of probiotic, VSL#3, on gut transit and symptoms in diarrhoea-predominant irritable bowel syndrome. Aliment Pharmacol Ther 2003; 17: 895-904. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  26. Fric P, Zavoral M. The effect of non-pathogenic Escherichia coli in symptomatic uncomplicated diverticular disease of the colon. Eur J Gastroenterol Hepatol 2003; 15: 313-315. Přejít k původnímu zdroji...
  27. Lamiki P, Tsuchiya J, Pathak S, et al. Probiotics in diverticular disease of the colon: an open label study. J Gastroinestin Liver Dis 2010; 19(1): 31-36.
  28. Sudu BS, Cheby HC, Kao AW, et al. Pretreatment with Lactobacillus - and Bifidobacterium-containing yogurt can improve the efficacy of quadruple therapy in eradicating residual Helicobacter pylori infection after failed triple therapy. Am J Clin Nutr 2006; 83: 864-869. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  29. Besselink MG, Santyoort HC, Buskens E, et al. Probiotic prophylaxis in predicted severe acute pancreatitis: a randomised, double-blind, placebo-controlled trial. Lancet 2008; 371(9613): 651-659. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  30. Lata J, Juránková J, Stibůrek O, et al. Probiotika u akutní pankreatitidy - randomizovaná, placebem kontrolovaná, dvojitě slepá studie. Vnitř. Lék 2010; 56(2): 111-114.
  31. Cuevas-Ramos G, Petit CR, Marcq I, et al. Escherichia coli induces DNA damage in vivo and triggers genomic instability in mammalian cells. PNAS 2010; 107(25): 11537-11542. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  32. Fotiadis C, Stoidis C, Spyropoulos BG, et al. Role of probiotics, prebiotics and synbiotics in chemoprevention for colorectal cancer. J Gastroenterol 2008; 14(42): 6453-6457. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  33. Boča M, Vyskočil M, Mikulecký M, et al. Komplexná liečba chronickej hepatálnej encefalopatie doplnená probiotikom. Čas Lék Čes 2004; 143: 324-328.
  34. Malaguarnera M, Gargante MP, Malaguarnera G, et al. Bifidobacterium combined with fructo-oligosaccharide versus lactulose in the treatment of patients with hepatic encephalopathy. Eur J Gastroenterol Hepatol 2010; 22(2): 199-206. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  35. Lata J, Juránková J, Příbramská, et al. Vliv podání Escherichia coli Nissle (Mutaflor) na střevní osídlení, endotoxemii, funkční stav jater a minimální jaterní encefalopatii u nemocných s jaterní cirhózou. Vnitř. Lék 2006; 52(3): 215-220.
  36. Nolan JP. The role of intestinal endotoxin in liver injury: a long and evolving history. Hepatology 2010; 52(5): 1829-1835. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  37. Cani PD, Neyrinck AM, Fava F, et al. Selective increases of bifidobacteria in gut microflora improve high-fat-dietinduced diabetes in mice through a mechanism associated with endotoxaemia. Diabetologia 2007; 50: 2374-2383. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  38. Lirussi F, Mastropasqua E, Orando S, Orlando R. Probiotics for non-alcoholic fatty liver disease and/or steatohepatitis. Cochrane Database of Systematic Reviews 2007; 1: CD005165. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
  39. Nord CE, Kager J. The normal flora of the gastrointestinal tract. Neth J med 1984; 27: 249-252.




Medicína pro praxi

Vážená paní, pane,
upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

Prohlašuji:

  1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
  2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.


Ne

Ano

Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.