Med. praxi. 2022;19(4):255-258 | DOI: 10.36290/med.2022.039
Idiopatické střevní záněty z pohledu praktických lékařů
- II. interní gastroenterologická klinika, subkatedra gastroenterologie, IBD centrum, Lékařská fakulta UK a Fakultní nemocnice, Hradec Králové
Idiopatické střevní záněty (IBD) jsou imunologicky zprostředkovaná systémová chronická zánětlivá onemocnění. Etiologie obou hlavních zástupců - ulcerózní kolitidy (UC) a Crohnovy choroby (CN) je neznámá a patogeneze obou nemocí je známa jen neúplně. Onemocnění je heterogenní, se širokým spektrem střevních i mimostřevních projevů. Incidence a prevalence idiopatických střevních zánětů vzrůstá a postihuje zejména mladé lidi v reproduktivním věku. Základem diagnózy idiopatických střevních zánětů je detailní anamnéza a kombinace klinických a biochemických vyšetření, vyšetření stolice, endoskopie a zobrazujících radiologických vyšetření (ultrazvuk - UZ, počítačová tomografie - CT a magnetická rezonance - MR). U suspektní IBD je k stanovení diagnózy vyžadována koloskopie s terminální ileoskopií s biopsiemi ze zánětlivě postižené i nepostižené sliznice. Nejčastěji stanovovaný serologický marker je C- reaktivní protein (CRP). Fekální marker kalprotektin (FC) má proti CRP vysokou senzitivitu. Průměrná doba stanovení diagnózy od vzniku symptomů trvá až 10 měsíců. Detailní anamnéza, provedení laboratorního vyšetření se stanovením CRP a fekálního kalprotektinu umožní praktickému lékaři odlišit pacienta s dráždivým tračníkem a správně a včas indikovat koloskopické vyšetření. Zvláštní pozornost je nutné věnovat rizikovým pacientům. U těchto rizikových pacientů je nutno používat časně vysoko účinné léky, aby nedošlo k trvalému poškození trávicí trubice. Tyto vysoce účinné léky - imunosupresiva, biologika a ostatní cílené léky - mohou mít nežádoucí účinky, s jejichž řešením se může praktický lékař setkat.
Klíčová slova: Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, epidemiologie IBD, CRP, fekální kalprotektin, terapie IBD.
Inflammatory bowel diseases from the perspective of general practitioners
Inflammatory bowel diseases (IBD) are immune-mediated systemic chronic inflammation. The etiology of the two main representatives - ulcerative colitis and Crohn's disease are unknown and the pathogenesis of both diseases is incomplete. The disease is heterogeneous, with a wide range of intestinal and extraintestinal manifestations. The incidence and prevalence of idiopathic intestinal inflammation are increasing and mainly affect young people of reproductive age. The diagnosis of idiopathic intestinal inflammation is based on a detailed history and a combination of clinical and biochemical examinations, stool tests, endoscopy, and cross-sectional radiological examinations (ultrasound, computed tomography - CT, and magnetic resonance - MR). Suspicious IBD is used to be diagnosed through a colonoscopy with terminal ileoscopy with a biopsy of the inflammatory and unaffected mucosa. C-reactive protein (CRP) is the most frequently determined serological marker. The fecal marker calprotectin (FC) has a high sensitivity in comparison with CRP. The average duration of diagnosis from the onset of symptoms to the diagnosis is up to 10 months. A detailed anamnesis, a laboratory examination with the determination of CRP and fecal calprotectin will enable the general practitioner to distinguish a patient with an irritable bowel syndrome and to correctly and timely indicate a colonoscopy examination. Special attention must be paid to high-risk patients. In patients at risk, highly effective drugs must be used to prevent permanent damage to the gastrointestinal tract. These highly effective drugs - immunosuppressants, biological therapy, and other small targeted drugs - can have side effects; which general practitioners can tackle with.
Keywords: Crohn's disease, ulcerative colitis, epidemiology of IBD, CRP, fecal calprotectin, IBD therapy.
Zveřejněno: 29. září 2022 Zobrazit citaci
Reference
- Burisch J, Jess T, Martinato M, et al. ECCO‑EpiCom. The burden of inflammatory bowel disease in Europe. J Crohns Colitis. 2013;7:322-37.
Přejít k původnímu zdroji... 
Přejít na PubMed... - Zhao M, Gönczi L, Lakatos PL, et al. The Burden of Inflammatory Bowel Disease in Europe in 2020. J Crohns Colitis. 2021;15(9):1573-1587. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Dušek L, Ngo O, Málek O, et al. Epidemiologie idiopatických střevních zánětů v české populaci: dostupné datové zdroje, prevalence léčených pacientů a celková mortalita. Gastroent Hepatol. 2019;73(2):163-166. Přejít k původnímu zdroji...
- Sartor RB1, Wu GD. Roles for Intestinal Bacteria, Viruses, and Fungi in Pathogenesis of Inflammatory Bowel Diseases and Therapeutic Approaches. Gastroenterology. 2017;152(2): 327-339.
- Aadland E, Fagerhol MK. Faecal calprotectin: a marker of inflammation throughout the intestinal tract. Eur J Gastroenterol Hepatol. 2002;14(8):823-825. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Černá K. Biomarkery v diagnostice, terapii a monitorování aktivity. In: Lukáš M. et al. Idiopatické střevní záněty II - Nové trendy a mezioborové souvislosti. Grada Publishing: 2021; p. 73-85.
- Hassan C, East J, Radealli F, et al. Bowel preparation for colonoscopy: European Society of Gastrointestinal Endoscopy (ESGE) Guideline - Update 2019. Endoscopy. 2019;51(8): 775-794. doi: 10.1055/a-0959-0505. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Prokopová L, Ďuricová D, Bortlík M, et al. Doporučené postupy pro podávání aminosalicylátů u nemocných s idiopatickými střevními záněty.Konsenzus Pracovní skupiny pro idiopatické střevní záněty ČGS ČLS JEP. Gastroent Hepatol. 2012;66(5):391-400.
- Beaugerie L. Inflammatory bowel disease therapies and cancer risk: where are we and where are we going? Gut. 2012;61:476-83. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...
- Swaminath A, Taunk R, Lawlor G. Use of methotrexate in inflammatory bowel disease in 2014: A User's Guide. World J Gastrointest Pharmacol Ther. 2014;5(3):113-121. Přejít k původnímu zdroji... Přejít na PubMed...