Med. praxi. 2025;22(4):236-241 | DOI: 10.36290/med.2025.053

Vliv noční tepové frekvence na mortalitu pacientů s arteriální hypertenzí

prof. MUDr. Tomáš Kovárník, Ph.D.
II. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze

Zvýšená klidová tepová frekvence, a zejména její noční hodnota, představuje významný a často přehlížený prediktor celkové i kardiovaskulární mortality u pacientů s arteriální hypertenzí. Tento parametr odráží míru autonomní regulace a rovnováhu mezi sympatickým a parasympatickým nervovým systémem. Noční tepová frekvence má vyšší prediktivní hodnotu než denní a její nedostatečný pokles v noci může signalizovat zvýšené riziko kardiovaskulárních příhod, psychických poruch a kratší délku života. Článek shrnuje současné poznatky o patofyziologii, diagnostice a léčebných možnostech ovlivnění zvýšené tepové frekvence včetně nefarmakologických a farmakologických přístupů. Zvláštní pozornost je věnována synergii betablokátorů a inhibitorů ACE u hypertoniků a potenciálu psychoterapie, včetně moderních metod jako ketaminem asistovaná léčba.

Klíčová slova: noční tepová frekvence, arteriální hypertenze, autonomní dysregulace, kardiovaskulární mortalita.

The effect of noctural heart rate on mortality in patients with arterial hypertension

Elevated resting heart rate, particularly during nighttime, is a significant yet often overlooked predictor of all-cause and cardiovascular mortality in patients with arterial hypertension. It reflects the state of autonomic regulation and the balance between sympathetic and parasympathetic activity. Nighttime heart rate has greater prognostic value than daytime rate, and an insufficient nocturnal decline is associated with increased cardiovascular risk, psychological comorbidities, and reduced life expectancy. This review summarizes current evidence on the pathophysiology, diagnosis, and therapeutic strategies for elevated heart rate, including both pharmacological and non-pharmacological approaches. Special attention is given to the synergistic effects of beta-blockers with ACE inhibitors and the role of psychotherapeutic interventions such as ketamine-assisted therapy.

Keywords: nighttime heart rate, arterial hypertension, autonomic dysregulation, cardiovascular mortality.

Vloženo: 23. červen 2025; Přijato: 23. červen 2025; Zveřejněno: 29. září 2025  Zobrazit citaci

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Kovárník T. Vliv noční tepové frekvence na mortalitu pacientů s arteriální hypertenzí. Med. praxi. 2025;22(4):236-241. doi: 10.36290/med.2025.053.
Sdílet...
Stáhnout citaci
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Zobrazit celý článek

    Reference

    1. Chida Y, Steptoe A. Greater cardiovascular responses to laboratory mental stress are associated with poor subsequent cardiovascular risk status: a metaanalysis of prospective evidence. Hypertension. 2010;55:1026-1032. Přejít k původnímu zdroji...
    2. Pumprla J, Sovová E, Howorka K. Variabilita tepové frekvence: využití v interní praxi se zaměřením na metabolický syndrom. Interní Med. 2014;16:205-208.
    3. Kumar R, Aggarwal Y, Nigam VK. Heart rate dynamics in the prediction of coronary artery disease and myocardial infarction using artificial neural network and support vector machine J Appl Biomed. 2021;20:70-79. Přejít k původnímu zdroji...
    4. Liao D, Cai J, Barnes RW, et al. Association of cardiac autonomic function and the development of hypertension: the ARIC study. Am J Hypertens. 1996;9:1147-56. Přejít k původnímu zdroji...
    5. Vuoti AO, Tulppo MP, Ukkola OH, et al. Prognostic value of heart rate variability in patients with coronary artery disease in the current treatment era. PLoS ONE. 2021;16: e0254107. Přejít k původnímu zdroji...
    6. Böhm M, Schwantke I, Mahfoud F, et al. Association of clinic and ambulatory heart rate parameters with mortality in hypertension. J Hypertens. 2020;38:2416-2426. Přejít k původnímu zdroji...
    7. Dyer AR, Persky V, Stamler J, et al. Heart rate as a prognostic factor for coronary heart disease and mortality:findings in three Chicago epidemiologic studies. Am J Epidemiol. 1980;112:736-49. Přejít k původnímu zdroji...
    8. Kannel WB, Kannel C, Paffenbarger RS, et al. Heart rate and cardiovascular mortality: The Framingham Study. Am Heart J. 1987;113:1489-94. Přejít k původnímu zdroji...
    9. Gillman MW, Kannel WB, Belanger A, et al. Influence of heart rate on mortality among persons with hypertension: The Framingham Study. Am Heart J. 1993;125:1148-1154. Přejít k původnímu zdroji...
    10. Pittaras A, Kokkinos P, Faselis Ch, et al. Resting heart rate and mortality risk in hypertensive patients with no atrial fibrilation. Journal of Hypertension. 2024;42:e-Supplement 1, e50. Přejít k původnímu zdroji...
    11. Wen ChP, Chen ChH, Nauman J, et al. Resting heart rate - The forgotten risk factor? Comparison of resting heart rate and hypertension as predictors of all-cause mortality in 692,217 adults in Asia and Europe. Progress in cardiovascular diseases. 2025,89:25-44. Přejít k původnímu zdroji...
    12. Perski A, Olsson G, Landou C, et al. Minimum heart rate and coronary atherosclerosis: independent relations to global severity and rate of progression of angiographic lesions in men with myocardial infarction at a young age. Am Heart J. 1992;123:609-16. Přejít k původnímu zdroji...
    13. Palatini P, Reboldi G, Beilin LJ, et al. Predictive value of night-time heart rate for cardiovascular events in hypertension. The ABP-International study. Int J Cardiol. 2013;168:1490-1495. Přejít k původnímu zdroji...
    14. Kikuya M, Ohkubo T, Asayama K, et al. Ambulatory blood pressure and 10-year risk of cardiovascular and noncardiovascular mortality: the Ohasama study. Hypertension. 2005;45:240-245. Přejít k původnímu zdroji...
    15. Staessen JA, Thijs L, Fagard R, et al. Predicting cardiovascular risk using conventional vs ambulatory blood pressure in older patients with systolic hypertension. Systolic Hypertension in Europe Trial Investigators. J Am Med Assoc. 1999;282:539-546. Přejít k původnímu zdroji...
    16. Fagard RH, Celis H, Thijs L, et al. Daytime and Nighttime Blood Pressure as Predictors of Death and Cause-Specific Cardiovascular Events in Hypertension. Hypertension. 2008;51:55-61. Přejít k původnímu zdroji...
    17. Palatini P, Reboldi G, Beilin LJ, et al. Masked tachycardia. A predictor of adverse outcome in hypertension. J Hypertens. 2017;35:487-492. Přejít k původnímu zdroji...
    18. Eguchi K, Hoshide S, Ishikawa J, et al. Nocturnal nondipping of heart rate predicts cardiovascular events in hypertensive patients. Journal of Hypertension. 2009;27:2265-2270. Přejít k původnímu zdroji...
    19. Ben-Dov IZ, Kark JD, Ben-Ishay D, et al. Blunted heart rate dip during sleep and all-cause mortality. Arch Intern Med. 2007;167:2116-2121. Přejít k původnímu zdroji...
    20. Byun S, Kim AY, Jang EH, et al. Detection of major depressive disorder from linear and nonlinear heart rate variability features during mental task protocol. Comput Biol Med. 2019;112:103381. Přejít k původnímu zdroji...
    21. Mancia G, Kreutz R, Brunström M., et al. 2023 ESH guidelines for the management of arterial hypertension. J. Hypertens. 2023;41:1874-2071. Přejít k původnímu zdroji...
    22. Williams B, Mancia G, Spiering W, et al. 2018 ESC/ASH guideliens for the management of arterial hypertension. Eur Heart J. 2018;39(33):3021-3104. Přejít k původnímu zdroji...
    23. Johansen CD, Olsen RH, Pedersen LR, et al. Resting, night-time, and 24 h heart rate as markers of cardiovascular risk in middle-aged and elderly men and women with no apparent heart disease. Eur Heart J. 2013;34:1732-1739. Přejít k původnímu zdroji...
    24. Palatini P, Palomba D, Bertolo O, et al. The white-coat effect is unrelated to the difference between clinic and daytime blood pressure and is associated with greater reactivity to public speaking. J Hypertens. 2003;21:545-553. Přejít k původnímu zdroji...
    25. Gillum RF, Makuc DM, Feldman JJ. Pulse rate, coronary heart disease, and death: the NHANES I epidemiologic follow-up study. Am Heart J. 1991;121:172-177. Přejít k původnímu zdroji...
    26. Gianaros PJ, Sheu LK. A brain phenotype for stressor-evoked blood pressure reactivity. J Am Heart Assoc. 2017;6:e006053. Přejít k původnímu zdroji...
    27. Fox KM, Ferrari R. Heart rate: a forgotten link in coronary artery disease? Nat Rev Cardiol. 2011;8:369-379. Přejít k původnímu zdroji...
    28. Custodis F, Schirmer SH, Baumhäkel M, et al. Vascular patohysiology in response in inreased heart rate. J Am Coll Cardiol. 2010;56:1973-83. Přejít k původnímu zdroji...
    29. Palatini P, Julius S. Heart rate and the cardiovascular risk. J Hypertens. 1997;15:3-17. Přejít k původnímu zdroji...
    30. Poirier L., Tobe S. W. Contemporary use of β-blockers: clinical relevance of subclassification. Can J Cardiol. 2014;30(5) Suppl.: S9-S15. Přejít k původnímu zdroji...
    31. De la Sierra A, Gorostidi M, Banegas JR, et al. Ambulatory Blood Pressures in Hypertensive Patients Treated With One Antihypertensive Agent: Differences Among Drug Classes and Among Drugs Belonging to the Same Class. J Clin Hypertens.2015;17(11):857-865. Přejít k původnímu zdroji...
    32. Řiháček I, Souček M, Fráň P. Betablokátory v léčbě kardiovaskulárních onemocnění. Medicína pro praxi. 2005;2:58-61.
    33. Wald DS, Law M, Morris JK, et al. Combination therapy versus monotherapy in reducing blood pressure: meta-analysis on 11,000 participants from 42 trials Am J Med. 2009 Mar;122(3):290-300. Přejít k původnímu zdroji...
    34. Hradec J. Je nám jasné postavení ivabradinu? Interní Med. 2013;15(8-9):273-276.
    35. Blanck P, Stoffel M, Bents H, et al. Heart Rate Variability in Individual Psychotherapy Associations With Alliance and Outcome. J Nerv Ment Dis. 2019;207:451-458. Přejít k původnímu zdroji...
    36. Tylš F. Ketaminem asistovaná psychoterapie v klinické praxi. Psychiatrie. 2025;29:15-22.
    37. Frishman WH. Beta-adrenergic blockers: a 50-year historical perspective. Am J Ther. 2008;15(6):565-576.

    Zpět na obsah


    Medicína pro praxi

    Vážená paní, pane,
    upozorňujeme Vás, že webové stránky, na které hodláte vstoupit, nejsou určeny široké veřejnosti, neboť obsahují odborné informace o léčivých přípravcích, včetně reklamních sdělení, vztahující se k léčivým přípravkům. Tyto informace a sdělení jsou určena výhradně odborníkům dle §2a zákona č.40/1995 Sb., tedy osobám oprávněným léčivé přípravky předepisovat nebo vydávat (dále jen odborník).
    Vezměte v potaz, že nejste-li odborník, vystavujete se riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob, pokud byste získané informace nesprávně pochopil(a) či interpretoval(a), a to zejména reklamní sdělení, která mohou být součástí těchto stránek, či je využil(a) pro stanovení vlastní diagnózy nebo léčebného postupu, ať už ve vztahu k sobě osobně nebo ve vztahu k dalším osobám.

    Prohlašuji:

    1. že jsem se s výše uvedeným poučením seznámil(a),
    2. že jsem odborníkem ve smyslu zákona č.40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění a jsem si vědom(a) rizik, kterým by se jiná osoba než odborník vstupem na tyto stránky vystavovala.

    Ne
    Ano

    Pokud vaše prohlášení není pravdivé, upozorňujeme Vás,
    že se vystavujete riziku ohrožení svého zdraví, popřípadě i zdraví dalších osob.