Med. Pro Praxi 2007; 4(12): 491
Med. Pro Praxi 2007; 4(12): 494-496
Omega-3 polynenasycené mastné kyseliny a jejich účinky nejen na kardiovaskulární systém přitahují pozornost odborné i laické veřejnosti již řadu let. Výsledkem jsou tisíce článků a řada monografií, které se zabývají především vlivem konzumace omega-3 mastných kyselin rybího (v menší míře i rostlinného) původu na kardiovaskulární systém. Zvýšení konzumace rybích olejů či doplňků s obsahem eikosapentaenové (EPA) a dokosahexaenové (DHA) kyseliny jsou součástí většiny odborných doporučení pro prevenci kardiovaskulárních příhod. Přes množství dat z laboratorních, experimentálních i klinických studií přetrvává řada otázek. Jaký typ a forma omega-3 mastných...
Med. Pro Praxi 2007; 4(12): 497-500
O nejvhodnější léčbě u pacientů s diabetem 2. typu je třeba rozhodnout na základě základních znalostí – glykémie nalačno, glykémie postprandiální a glykohemoglobin. Postprandiální glykémie koreluje velmi těsně s rizikem kardiovaskulárních příhod. Léčbu inzulinem můžeme u pacientů vyššího věku s diabetem 2. typu aplikovat v několika různých režimech, které vybíráme podle všech přidružených aspektů. Současné inzulinové režimy poskytují možnost bezpečné a velmi účinné terapie.
Med. Pro Praxi 2007; 4(12): 501-505
Chronická zánětlivá revmatická onemocnění jsou provázena zvýšeným výskytem morbidity a mortality z kardiovaskulárních příčin. Onemocnění jsou asociována jednak s výskytem extraartikulárních manifestací jednotlivých revmatických chorob, jednak s vývojem předčasně akcelerované aterosklerózy. Akcelerace vývoje aterosklerózy u revmatiků vzniká důsledkem vlivu jak tradičních rizikových faktorů, tak i podávané medikace, především kortikoidů, a dále působením samotného zánětlivého procesu. Bylo zjištěno, že některé léky podávané za účelem snížení aktivity revmatického onemocnění (metotrexát, anti TNFα) současně snižují výskyt kardiovaskulárních příhod...
Med. Pro Praxi 2007; 4(12): 506-510
Idiopatické střevní záněty (ISZ) patří mezi onemocnění s poměrně nízkou incidencí i prevalencí a v ordinacích praktických lékařů představují spíše marginální skupinu. Přesto znalost jejich klinických příznaků a projevů může přispět k časné diagnóze a zabránit vzniku závažných komplikací. Podstatným společným znakem je chronicita, ekonomická náročnost léčby, trvalá potřeba dietních a režimových úprav, které mohou mít vliv na práceschopnost či invaliditu. Obecná znalost uvedených skutečností a dobrá spolupráce s gastroenterologem významně ovlivňuje kvalitu života pacientů.
Med. Pro Praxi 2007; 4(12): 511-513
Cílovou skupinou terminální péče jsou pacienti v konečném stadiu onkologických i neonkologických onemocnění (chronické kardiální selhání, chronická obstrukční choroba plicní, neurodegenerativní onemocnění aj.). V následujícím článku se zaměřujeme především na terminální onkologická onemocnění. Příčiny nádorové kachexie nejsou zcela objasněné. Na vzniku nádorové kachexie se podílí anorexie, lokální růst tumoru a patologické zvýšení metabolických procesů v organizmu. Indikace a kontraindikace nutriční podpory v terminální péči není jednoduchá a je provázena řadou etických aspektů. Vždy musíme volit individuální přístup ve spolupráci s pacientem. Nutriční...
Med. Pro Praxi 2007; 4(12): 514-518
Nedoslýchavost různé závažnosti postihuje asi 5 % obyvatelstva, její prevalence stoupá s věkem. Převládají periferní, percepční (sensorineurální) vady sluchu. Medikamentózní léčbě jsou přístupné většinou pouze náhle vzniklé percepční poruchy sluchu. Chirurgická léčba je vyhrazena převodní nedoslýchavosti. Vrozená hluchota se vyskytuje s frekvencí asi 1 : 1000 narozených. Zprostředkovat sluch, vývoj a rozumění řeči v případě hluchoty umožňuje rehabilitace po chirugickém zavedení kochleárního implantátu. U trvalých sluchových vad je přidělení a používání vhodného sluchadla jedinou možností, jak zlepšit sluch a rozumění řeči. Digitalizace...
Med. Pro Praxi 2007; 4(12): 519-520
Projekt „Rozvoj dalšího vzdělávání praktických lékařů a psychiatrů v problematice komunitní péče o duševně nemocné“ (CZ. 04. 3. 07/3. 2. 01. 03) financovaný Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy v grantovém schematu JPD3 realizuje Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví od konce roku 2006. Hlavním výstupem projektu budou vzdělávací moduly vytvořené na základě zakázky obou cílových skupin. Článek shrnuje předběžné výsledky mapování vzdělávacích potřeb praktických lékařů a ambulantních psychiatrů. Praktičtí lékaři definovali potřeby svého vzdělávání v těchto oblastech: souhrnný přehled...
Med. Pro Praxi 2007; 4(12): 528-530
Med. Pro Praxi 2007; 4(12): 522-526
V současné době patří žilní onemocnění podle výzkumu Světové zdravotnické organizace k vůbec nejčastějším chorobám. Představují vysoké léčebné a následné náklady, snadno nabývají chronického rázu a zhoršují se natolik, že vedou často až k invaliditě. Přesto jsou žilní nemoci stále ještě považovány spíš, za kosmetický problém a nikoli za chorobu, kterou je třeba brát vážně. Mohou však kromě nevzhledných změn na kůži, křečových žil a bércových vředů, vést v nejhorším případě k nebezpečné trombóze a následně k embolii.