Med. Pro Praxi 2008; 5(9): 291
Med. Pro Praxi 2008; 5(9): 294-298
Zjednodušení diagnostického a léčebného postupu v rámci platných doporučení a na podkladě předatelných zkušeností specialisty na hypertenzi by mělo vést k úspoře času. Ten by měl praktický lékař věnovat zlepšení komunikace s pacientem, aby dosáhl jeho větší spoluúčasti při léčbě hypertenze. Pacientova spolupráce by spočívala hlavně v domácím měření TK a v dialogu s lékařem nad hodnotami TK v průběhu dne a jejich případném vztahu i k mírným nežádoucím účinkům léčby. Předpokladem je však masové používání domácího měření TK. Nejpozději do 3 měsíců by měl každý hypertonik (i s nízkým kardiovaskulárním rizikem) zahájit farmakoterapii především léky s největší...
Med. Pro Praxi 2008; 5(9): 299-300
Listeria monocytogenes je ubikviterní saprofytická bakterie, která u oslabených osob může způsobit těžké onemocnění. Přes dobrou citlivost původce onemocnění k antibiotikům je u rizikových pacientů prognóza listeriózy velmi vážná. K přenosu infekce dochází především při konzumaci kontaminované potravy. V ČR byl v posledních dvou letech pozorován významný nárůst výskytu listeriózy s řadou fatálních případů, zdrojem nákazy byl ve většině případů měkký zrající sýr.
Med. Pro Praxi 2008; 5(9): 301-304
Chřipka je jedno z nejčastějších infekčních onemocnění. Každý rok je možné označit rokem chřipky. Její dopady postihují v podobě zdravotních potíží nejenom nemocného jedince, ale v sociální oblasti populaci na celém světě. Chřipkové epidemie typické pro zimní měsíce roku jsou známé svou explozivností a typickým šířením. Zpočátku bývá nejvyšší nemocnost mezi dětmi, zvláště pak mezi mladšími školáky. Mortalita této věkové skupiny je extrémně nízká. Tyto nemocné děti pak relativně snadno přenáší onemocnění dále v populaci a infikují zejména vlastní rodiče. Starší část populace je obvykle poslední cílovou skupinou chřipky, ovšem je hlavní rizikovou skupinou...
Med. Pro Praxi 2008; 5(9): 305-307
Metabolický syndrom se v posledních letech stává celosvětově závažným zdravotním problémem; vyskytuje se velmi často a výrazně zvyšuje riziko kardiovaskulárních chorob. Celkový počet kardiovaskulárních příhod, které způsobí, je proto obrovský a správná péče o pacienty s metabolickým syndromem má z odborného i společenského hlediska zásadní význam. Hlavními součástmi metabolického syndromu jsou abdominální akumulace tuku, inzulinová rezistence, dyslipidémie a arteriální hypertenze; všechny tyto složky také musíme při jeho léčbě účinně ovlivnit. Společným základem léčby jsou dietní a režimová opatření; dále je nutné důsledně korigovat především dyslipidémii...
Med. Pro Praxi 2008; 5(9): 308-309
Hlavní charakteristikou dechových testů je rychlá, neinvazivní funkční diagnostika hojně využívaná v gastroenterologii a hepatologii. Nejvíce užívané sety zahrnují celou řadu dechových testů založených zejména na měření koncentrace uhlíku 13C ve vydechovaném vzduchu (2). Dechové testy jsou jednoduchou alternativou v diferenciální diagnostice. Za nejpoužívanější se považují testy detegující H. pylori, dále testy pankreatické exokrinní dysfunkce, testy k monitoraci bakteriálního přerůstání, testy k hodnocení jaterní funkce, malabsorpce živin, především tuků, měření evakuace žaludku a tak potažmo hondnocení motility. Těm nejrozšířenějším je věnován tento...
Med. Pro Praxi 2008; 5(9): 310-312
Farmakologická prevence chronického srdečního selhání zahrnuje terapii stavů a onemocnění spojených s vysokým rizikem vzniku strukturálního srdečního poškození a následného rozvoje srdečního selhání. Primární prevence srdečního selhání se týká především nemocných s arteriální hypertenzí a/nebo s ischemickou chorobou srdeční. Dále rozvoji srdečního selhání brání podle současných poznatků léčba nemocných se srdečním onemocněním ve stadiu asymptomatické srdeční dysfunkce. Důkazy máme pro léčbu inhibitory angiotenzin-konvertujícího enzymu u pacientů se srdeční dysfunkcí různé etiologie a pro betablokátory u pacientů po infarktu myokardu. Agresivní terapie...
Med. Pro Praxi 2008; 5(9): 313-316
Diabetická nefropatie (DN) dnes ve vyspělých zemích představuje hlavní příčinu vzniku chronického selhání ledvin. Ve svém přirozeném průběhu přechází DN od incipientní nefropatie s mikroalbuminurií do stadia manifestní nefropatie s proteinurií, hypertenzí a postupně narůstající renální insuficiencí. Při rozvoji DN dochází u nemocných obvykle také ke zhoršení metabolického vyrovnání diabetu a urychlení vývoje dalších mikrovaskulárních komplikací včetně diabetické retinopatie a neuropatie. Postižení ledvin je i významným rizikovým faktorem pro vznik aterosklerotických komplikací, které jsou odpovědné za vysokou mortalitu nemocných s DN. Klíčovými preventivně-léčebnými...
Med. Pro Praxi 2008; 5(9): 317-323
Onemocnění štítné žlázy jsou po diabetes mellitus druhou nejčastější endokrinní chorobou v populaci a počty diagnostikovaných případů v ordinacích praktických lékařů stále stoupá. Nejčastěji se lékař setkává s pacienty s příznaky poruch funkce štítné žlázy ve smyslu hyper- a hypotyreózy a s pacienty se zvětšenou štítnou žlázou – strumou. Tento článek je zaměřen na postupy při diagnóze tyroidální dysfunkce a na její léčbu, která v nekomplikovaných případech může být poskytována praktickým lékařem nebo internistou.
Med. Pro Praxi 2008; 5(9): 324-326
Je známo, že ve vyspělých zemích je ischemická choroba srdeční (ICHS) u pacientů s diabetes mellitus (DM) nejčastější příčinou smrti. Diabetici mají 2–4krát vyšší riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění ve srovnání s jedinci bez diabetu. Průběh akutních koronárních syndromů u diabetiků bývá doprovázen větším počtem komplikací než u nediabetiků, zároveň má i horší prognózu. Diabetes mellitus u pacientů s ICHS představuje významné přídatné riziko, zahrnující sníženou schopnost adaptace kardiovaskulárního systému na zátěž, která vyplývá z dysfunkce levé komory, z přítomnosti diabetické kardiovaskulární autonomní neuropatie (KAN) a dalších abnormalit,...
Med. Pro Praxi 2008; 5(9): 327-330
Kontaktní dermatitidy jsou častá kožní onemocnění, která postihují celou populaci. Jsou vyvolána působením exogenních látek na kůži za spolupůsobení dalších faktorů. Klinický obraz bývá rozmanitý. Diagnóza je kombinací anamnestických údajů, klinického obrazu a provedených vyšetření. Prevencí vzniku kontaktních dermatitid je dodržování zásad ochrany kůže při práci, používání ochranných krémů a vhodná volba zaměstnání vzhledem k jiným dermatózám (např. atopickému ekzému).
Med. Pro Praxi 2008; 5(9): 331-334
V krátkém přehledu jsou uvedeny základní charakteristiky nespavosti, jejich možné příčiny, stručný přehled léčebných možností, podrobněji jsou rozvedeny možnosti farmakologie nespavosti, její rozdělení podle typů insomnie z různých pohledů.
Med. Pro Praxi 2008; 5(9): 335-336
Dusičnany se na naší Zemi vyskytují zcela přirozeně, v posledních desítiletích se však jejich výskyt v přírodě uměle zvýšil díky přímým zásahům člověka (zvýšené osídlení krajiny, chemizace zemědělství). Konzumace dusičnanů v malém množství není pro člověka zdravotně nebezpečná. Příjem vyššího množství dusičnanů z vody nebo potravin však může vést u člověka k vyšší produkci dusitanů v zažívacím traktu a po jejich sloučení se sekundárními aminy i k tvorbě karcinogenních nitrosaminů. Vyšší konzumace dusičnanů může mít negativní vliv také na trávení a vstřebávání živin, metabolizmus vitaminu A, funkci štítné žlázy, poruchy činnosti mozku a srdce. Závažným...
Med. Pro Praxi 2008; 5(9): 337-340
Pro laboratorní vyšetření pacienta je nutné jeho správné poučení o faktorech, které mohou laboratorní vyšetření ovlivnit. Patří sem fyzická aktivita, strava, pitný režim, léky, kouření, konzumace alkoholu a další. Biologické faktory jsou ovlivnitelné (dieta, fyzická námaha a další) nebo neovlivnitelné (věk, pohlaví, biologické rytmy). Mezi nejčastější odběry patří odběr tzv. nalačno v ranních či dopoledních hodinách. Pacient nemá cca 10–12 hod. jíst, naopak se doporučuje vypít ráno 2–3 dl vody. Příprava pacienta a správně provedený odběr krve, uchování a transport vzorku do laboratoře patří do tzv. preanalytické fáze laboratorního...
Med. Pro Praxi 2008; 5(9): 341
Klinická studie
Med. Pro Praxi 2008; 5(9): 343-347
Venózna tromboembólia je závažný medicínsky, sociálny a ekonomický problém. Krvné zrazeniny sú pri hĺbkovej venóznej trombóze (HVT) a pľúcnej embólii (PE) najväčším neočakávaným „zabijakom“ hospitalizovaných pacientov vo vyspelých krajinách. Testovanie hladiny D-diméru v spojení s klinickým hodnotením je už integrálnou súčasťou diagnostiky na prítomnosť krvnej zrazeniny. Ale vzhľadom k tomu, že väčšina súčasných kvantitatívnych dostupných D-dimér testov sa robí v laboratóriu, je toto testovanie obmedzené na nemocničné kliniky. Analýza súčasnej medicínskej praxe a prístupných testov indikuje, že praktickí lekári v primárnej starostlivosti...
Med. Pro Praxi 2008; 5(9): 348-349
Nutriční stav pacienta významně ovlivňuje celkový výsledek protinádorové léčby. U nádorových onemocnění je velmi častá podvýživa, která vzniká z několika příčin. Často je první známkou nemoci a v průběhu léčby se ještě dále prohlubuje. Opakované a pravidelné hodnocení nutričního stavu pacienta je nutné. K tomu byly vypracovány nutriční standardy pro použití v onkologických ambulancích, které je třeba zavést do praxe. Nutriční péče zahrnuje u onkologických pacientů stanovení nutričního stavu, kvalifikovanou dietní radu, používání modulových dietetik, přípravků enterální výživy k popíjení i podávání sondou, méně často též výživu parenterální. Včasná...
Med. Pro Praxi 2008; 5(9): 350