Med. praxi 2013; 10(6-7): 219
Med. praxi 2013; 10(6-7): 223-225
Incidence i prevalence diabetu 2. typu celosvětově stoupá, zejména v rozvojových zemích, jako důsledek nárůstu obezity při snižující se fyzické aktivitě, sedavém způsobu života a nepřiměřeném stravování. Důsledkem je značná ekonomická zátěž na zdravotní systém, odrážející náklady na léčbu diabetu a vzniklé komplikace. Zásadní je včasná diagnostika a účinná léčba, která snižuje riziko rozvoje pozdních komplikací. Patogeneze i klinická manifestace diabetu 2. typu je heterogenní a volba optimálního léčebného postupu musí být proto individualizována.
Med. praxi 2013; 10(6-7): 226-229
Autor podává přehled nejčastějších infektů horních cest dýchacích a polykacích, jejich epidemiologii, klinický obraz a možnosti léčby. Zdůrazněno je zaměření na odlišení jednotlivých nosologických jednotek a správné nasazení léčby.
Med. praxi 2013; 10(6-7): 231-233
Zácpa je definována jako méně časté (< 3× týdně) a obtížné vyprazdňování tuhé stolice. Jedná se o relativně časté onemocnění postihující až 17 % populace. Pokud je zácpa symptomem jiného základního onemocnění, hovoříme o zácpě sekundární, primární zácpa je způsobena poruchou motility střeva nebo poruchou na úrovni anorekta. Diagnostika je zaměřena na vyloučení organické příčiny zácpy. Terapie je založena na léčbě základního onemocnění u sekundární zácpy, úpravě diety (vláknina, dostatek tekutin) a podávání laxativ u zácpy primární.
Med. praxi 2013; 10(6-7): 235-237
Cílem předloženého článku je seznámit praktické lékaře se základními diagnostickými a léčebnými postupy využitelnými v jejich praxi u pacientů s projevy alergických onemocnění.
Med. praxi 2013; 10(6-7): 238-241
Průjmová onemocnění jsou v létě velmi častým onemocněním. Mohou mít neinfekční i infekční příčiny, které jsou v článku uvedeny. Průjmy jsou také nejběžnějším onemocněním cestovatelů do tropů a subtropů; nejčastějším vyvolávajícím agens jsou enterotoxické kmeny Escherichia coli. V léčbě letních průjmů je obvykle nutná jen symptomatická terapie (rehydratace, dieta, nespecifické protiprůjmové přípravky). Antibiotická léčba je nutná jen v indikovaných případech.
Med. praxi 2013; 10(6-7): 242-245
Přístup ke staršímu nemocnému s více chorobami se liší již od počátku kontaktu s ním, kdy již samotná anamnéza má svá úskalí, kterých si musíme být vědomi, symptomatologie chorob u starších nemocných má svá specifika v podobě oligosymptomatologie, mikrosymptomatologie či přenosu na jiný orgán. Farmakoterapeutické přístupy musíme u seniorů přizpůsobit stupni polymorbidity, funkčnímu stavu jejich orgánových soustav a také schopnosti compliance. Také samotný výsledek léčení se liší od mladších věkových skupin – u seniorů většinou není hlavním cílem úplné vyléčení všech chorob nemocného, ale minimalizace funkčních důsledků probíhající choroby,...
Med. praxi 2013; 10(6-7): 246-250
Infekce jsou jedním z nečastějších faktorů, které vedou k exacerbaci roztroušené sklerózy. Virus Ebstein Barrové je dokonce suspektním infekčním agens, podílejícím se na patogenezi onemocnění. Z klinické praxe plyne, že pacientům s roztroušenou sklerózou není doporučeno jakékoliv očkování v obavě ze zhoršení choroby. Z analýzy klinických studií je však zřejmé, že většina vakcín je zcela bezpečných a může naopak rizikové skupiny pacientů před infekcí chránit. U 0,5 % očkovaných se může vyvinout autoimunitní/zánětlivý syndrom, indukovaný adjuvans.
Med. praxi 2013; 10(6-7): 251-255
Oční alergie je zánětlivá reakce předního segmentu oka na alergen. Alergické onemocnění oka zahrnuje sezonní alergickou konjunktivitidu (SAC), chronickou alergickou konjunktivitidu (PAC), gigantopapilární konjunktivitidu (GPC), vernální keratokonjunktivitidu (VKC), atopickou keratokonjunktivitidu (AKC) a kontaktní alergii. V článku je podán přehled jednotlivých diagnóz a možnosti léčby.
Med. praxi 2013; 10(6-7): 256-258
Klíšťová meningoencefalitida je virové onemocnění přenášené klíšťaty. Klinicky se onemocnění projevuje postižením nervové soustavy různé tíže. Typicky je to meningitida, encefalitida nebo méně častá meningoencefalomyelitida. Následky onemocnění mohou být i trvalé, ať už v podobě postencefalitického syndromu či především končetinových paréz, které se upravují jen velmi pozvolna a jejich reparace nemusí být úplná. Smrtnost onemocnění dosahuje 1–2 %. Jedinou účinnou ochranou proti tomuto onemocnění je očkování. V níže uvedených kazuistikách poukazujeme na dva případy pacientů hospitalizovaných na Klinice infekčních chorob Fakultní nemocnice...
Med. praxi 2013; 10(6-7): 259-261
Práce je zaměřena na problematiku pacientů s poruchami pohybu v domácím prostředí. Jsou zde nastíněny nejčastější poruchy pohybu, se kterými se můžeme v domácí péči setkat. Dále jsou uvedeny nejčastější příčiny poruch pohybu. Je kladen důraz na komplexní péči o pacienty s poruchami pohybu. Tato část se věnuje pacientům po traumatech CNS.
Med. praxi 2013; 10(6-7): 262