Med. Pro Praxi 2005; 4: 143-146
Autor s ohledem na těsné vztahy inkontinence stolice ve stáří diskutuje tuto problematiku ve vztahu k aktu defekace, zácpě a průjmu. Upozorňuje na význam adekvátního tonu análního svěrače v klidu a při stažení a tendenci k jeho poklesu v séniu. Klade důraz na správný pohyb, výživu, dostatečný příjem tekutin a úskalí polyfarmakoterapie ve vztahu k zácpě. Mezi nejčastější příčiny inkontinence stolice u starších, zejména více dysaptibilních, patří fekalom, tj. impaktovaná tuhá stolice, kde dochází de facto k paradoxnímu průjmu z odtékání slizničního sekretu. Pečlivá anamnéza a fyzikální vyšetření nemocného (včetně rektální indagace) se jeví jako základní pilíře vyšetření pro lékaře v praxi. Další cílená vyšetření (anorektální manometrie, EMG, endoskopická, radiologická, ultrazvuk aj.) upřesňují diagnostiku případné anorektální dysfunkce. Ve vztahu k průjmu autor upozorňuje u křehkých seniorů na riziko možné dehydratace a následně až rozvoj akutního prerenálního selhání. Diskutovaná problematika má těsné vztahy k chorobám spojeným s poruchou lokomoce (somatické choroby), poklesem kognitivních funkcí (demence) a enviromentálním problémům objevujícím se ve stáří (osamělost, chudoba atp.).
Zveřejněno: 1. leden 2006 Zobrazit citaci