Není divu, že jsme my praktičtí lékaři – rovněž specialisté na všeobecnou medicínu – těmito protichůdnými situacemi rozladěni. Nelíbí se nám stále malá ochota zdravotnického managementu chápat praktického lékaře jako odborníka. Přesto v sobě hledáme sílu k empatii a snažíme se pacienty přesvědčit, že jako administrativně „ne tolik uznávaní odborníci“ jsme pořád schopni dát našim nemocným hodně, a navíc tvořivým způsobem.
My praktičtí lékaři víme o těžkostech a bolestných stavech našich nemocných hodně. Víme možná nejvíce také o jejich zranitelnosti a touze po vlídné péči. Můžeme tedy svým nemocným přinášet jak drobné, tak i zásadní formy pomoci nejen v přímém medicínsko-technologickém pojetí současné medicíny, ale i v izolovaných pojetích některých terapeutických doporučení, která nepřihlížejí k celkovému klinickému obrazu koincidujících nemocí.
Published: September 1, 2006 Show citation