Vážení čtenáři, loňská lázeňská sezóna byla jako horská dráha. Stejně jako naše životy v této podivné době. Nahoru a dolů. Pády bez varování, beznaděj, solidarita, naděje, oživení a zase pády. Nic není jako dřív. Od podzimního sešupu se obsazenost lázní zatím vzhůru nevydala. Nejspíš se to ještě nějaký čas nezmění. Tuzemské lázně byly jako jediný segment zdravotních služeb přes měsíc úplně uzavřeny a několikrát byla omezena možnost léčit samoplátce. Přišly o zahraniční návštěvníky, o hotelovou a wellness klientelu, o hosty restaurací, o kulturu, o více než třetinu tržeb, o řadu zaměstnanců a většinu rezerv… Musely omezit údržbu, zastavit investice a razantně utáhnout opasek. Ten si museli utáhnout i jejich zaměstnanci, kteří více než třetinu roku zůstávali doma na překážkách s omezeným příjmem. Lázeňská města usnula spánkem téměř pohádkovým. Věčný ale rozhodně nebude! Probudí je očkování, rozvolňování, růst zájmu o vlastní zdraví i o tuzemskou dovolenou...
Zveřejněno: 30. duben 2021 Zobrazit citaci