Budeme umírat na infarkt myokardu i ve 21. století?

prof. MUDr. Jindřich Špinar CSc., FESC

Med. Pro Praxi 2007; 4(11): 439  

Poruchy výživy ve stáří

MUDr. Božena Jurašková Ph.D, MUDr. Dana Hrnčiariková, MUDr. Iva Holmerová Ph.D, MUDr. Zdeněk Kalvach CSc

Med. Pro Praxi 2007; 4(11): 443-446  

Poruchy výživy ve stáří jsou významným problémem. Včasnou diagnostikou malnutrice ve stáří se můžeme vyvarovat zhoršení soběstačnosti a kvality života seniorů, umocnění rizika institucionalizace, prodloužení hospitalizace vzestupem procenta komplikací, zvýšení nákladů na léčbu a mortality geriatrických pacientů. Zamýšlíme se nad příčinami a důsledky malnutrice ve stáří a podáváme přehled základních metod používaných při diagnostice poruch výživy, možnostech dietních opatření a typech nutriční podpory se zaměřením na geriatrické pacienty.

Léčba esenciální arteriální hypertenze

MUDr. Milena Dolejšová, doc. MUDr. Jan Filipovský CSc

Med. Pro Praxi 2007; 4(11): 447-449  

V článku jsou stručně předkládána základní doporučení a postup při léčbě primární (esenciální) arteriální hypertenze. Pojem prehypertenze je rozveden vzhledem k nedávno uvedeným výsledkům studie týkající se možnosti prevence rozvoje hypertenze. Jsou zde uvedeny příklady kombinací jednotlivých tříd antihypertenziv při přidružených nemocech hypertonika.

Nejčastější onemocnění štítné žlázy v praxi

doc. MUDr. Zdeněk Fryšák CSc

Med. Pro Praxi 2007; 4(11): 451-453  

Praktický lékař se dostává do kontaktu s nemocným s chorobou štítné žlázy podstatně méně často než specialista, endokrinolog. Následující řádky by měly být určitým návodem, jak takovému nemocnému nejlépe pomoci a co udělat, aby se jeho problém podařilo včas vyřešit. Lékař má v současnosti k dispozici řadu metod, které mu umožňují vyslovit poměrně rychle diagnostický závěr. Záleží především na jeho zkušenosti. Někteří nemocní s chorobami štítné žlázy mohou zůstat v péči praktického lékaře trvale, jindy jen na přechodnou dobu.

Novinky v léčbě osteoporózy

MUDr. Tomáš Hála

Med. Pro Praxi 2007; 4(11): 454-457  

Důsledkem osteoporózy jsou zlomeniny, zejména obratlů a kyčle. Tyto zlomeniny významně zhoršují kvalitu života a zkracují jeho délku. V současné době máme k dispozici paletu účinných léků v terapii osteoporózy a další nové léky jsou ve fázi výzkumu. Denosumab, glucagon-like-peptide-2, inhibitory katepsinu K, orální forma kalcitoninu a látky ovlivňující kalcium-sensing receptor mohou být v budoucnu účinnými léky v boji proti osteoporóze. Jejich efekt je navíc zprostředkován novými mechanizmy účinku.

Dekubitus - jak dále v diagnostice, prevenci a léčbě?

MUDr. Hana Meluzínová, doc. MUDr. Pavel Weber CSc, MUDr. Zuzana Navrátilová Ph.D, prof. MUDr. Hana Kubešová CSc

Med. Pro Praxi 2007; 4(11): 458-463  

Dekubitus patří k významným problémům geriatrické medicíny. Téměř 70 % ze všech vzniklých proleženin se objevuje u osob nad 70 roků. Má těsný vztah k imobilizačnímu syndromu, který vedle instability, inkontinence a intelektových poruch patří mezi tzv. „velké geriatrické syndromy“. Ty se objevují zejména v pozdním séniu (nad 75 roků) jako doplnění syndromologického obrazu celkové multimorbidity. Jejich průvodním jevem je obvykle i dysaptibilita. Diskutována je otázka etiopatogeneze, klinického obrazu, včetně klasifikace a komplikací. Zvláštní důraz je položen na možnou úlohu škál ve včasném odhalení rizikových osob, prevenci a možnosti...

Nové markery kardiovaskulárního rizika

RNDr. Milada Dobiášová DrSc

Med. Pro Praxi 2007; 4(11): 464-468  

Klasické markery kardiovaskulárního rizika odhalují asi jen 50 % těch, kteří skutečně riziko mají. Proto se zvyšuje úsilí najít biomarker, který by přesněji ukázal na riziko a také byl schopen monitorovat účinnost léčby. Zatím se nepodařilo najít jedinečný marker, nezávislý na ostatních kvůli multifaktoriálnímu charakteru onemocnění, a tak se hledají kombinace biochemických a zobrazovacích markerů, které by zvýšily předpovědní hodnotu základního stanovení. Výběr není snadný, protože už je evidováno nejméně 200 novějších krevních biomarkerů. Při tom integrovaný biomarker musí splňovat kritéria citlivosti, specificity, spolehlivosti, cenové dostupnosti...

Akutní zánět středního ucha

MUDr. Jiří Kučera, MUDr. Dagmar Pospíšilová, doc. MUDr. Dagmar Koukalová CSc

Med. Pro Praxi 2007; 4(11): 469-470  

Autoři se věnují problematice akutního zánětu středouší. Uvádějí jeho epidemiologii, etiologii, příznaky, léčbu a komplikace. Zdůrazňují roli pediatra a praktického lékaře v týmovém mezioborovém komplexním přístupu k pacientovi.

Disociativní poruchy a jejich léčba

doc. MUDr. Ján Praško CSc, MUDr. Erik Herman, MUDr. Michal Raszka, doc. MUDr. Jiří Hovorka CSc, MUDr. Pavel Doubek

Med. Pro Praxi 2007; 4(11): 471-476  

U disociativních poruch je předpokládán „psychogenní“ původ. Jsou časově spjaty s traumatizujícími událostmi, neřešitelnými a nesnesitelnými problémy nebo narušenými vztahy. Postižení s disociativními poruchami často popírají problémy nebo těžkosti, které jsou pro zevního pozorovatele zjevné. Příznaky jsou často poplatné pacientovým představám o tom, jak by mělo somatické onemocnění vypadat. Klinické ani laboratorní vyšetření obvykle nepotvrdí přítomnost nějaké existující nebo neurologické poruchy. Začátek a ukončení disociativních stavů jsou často náhlé. Všechny typy disociativních stavů mají tendenci k úpravě během několika týdnů nebo...

Systémová nefrogenní fibróza a kontrastní látky používané v magnetické rezonanci

doc. MUDr. Josef Vymazal DSc

Med. Pro Praxi 2007; 4(11): 478-480  

Systémová nefrogenní fibróza (SNF) popsaná poprvé v roce 1997 u pacientů s renální insuficiencí postihuje různé orgány – kůži, ledviny, srdce, játra a plíce. Onemocnění bývá invalidizující, může být i letální. V posledních letech je SNF dávána do souvislosti s podáním (zvláště některých) chelátů gadolinia, používaných jako kontrastní látky u magnetické rezonance. Pravděpodobným mechanizmem vzniku SNF u těchto látek je nízká stabilita některých chelátů, kdy dojde k uvolnění toxického gadolinia. Tento mechanizmus je možný zvláště u pacientů s poruchou funkce ledvin, kdy eliminace kontrastní látky je prodloužena z řádově 1–2 hodin i na desítky...

Vertigo

prof. MUDr. Miroslav Novotný CSc, prof. MUDr. Rom Kostřica CSc

Med. Pro Praxi 2007; 4(11): 483-486  

V článku je stručně uvedena definice závratí a doporučeno schéma diagnostického vyšetření. To závisí na erudici a vybavení praktického lékaře, v eventuálních detailech je odkaz na konzultaci se specialistou. Závrať je symptom, který je součástí až 300 nozologických jednotek a vyžaduje mezioborovou spolupráci. Závěrem je uvedeno obecné schéma léčby závrativých onemocnění: psychoterapie, fyzikální terapie a rehabilitace, farmakoterapie a neurootochirurgie.