Med. Pro Praxi 2007; 4(11): 439
Med. Pro Praxi 2007; 4(11): 443-446
Poruchy výživy ve stáří jsou významným problémem. Včasnou diagnostikou malnutrice ve stáří se můžeme vyvarovat zhoršení soběstačnosti a kvality života seniorů, umocnění rizika institucionalizace, prodloužení hospitalizace vzestupem procenta komplikací, zvýšení nákladů na léčbu a mortality geriatrických pacientů. Zamýšlíme se nad příčinami a důsledky malnutrice ve stáří a podáváme přehled základních metod používaných při diagnostice poruch výživy, možnostech dietních opatření a typech nutriční podpory se zaměřením na geriatrické pacienty.
Med. Pro Praxi 2007; 4(11): 447-449
V článku jsou stručně předkládána základní doporučení a postup při léčbě primární (esenciální) arteriální hypertenze. Pojem prehypertenze je rozveden vzhledem k nedávno uvedeným výsledkům studie týkající se možnosti prevence rozvoje hypertenze. Jsou zde uvedeny příklady kombinací jednotlivých tříd antihypertenziv při přidružených nemocech hypertonika.
Med. Pro Praxi 2007; 4(11): 451-453
Praktický lékař se dostává do kontaktu s nemocným s chorobou štítné žlázy podstatně méně často než specialista, endokrinolog. Následující řádky by měly být určitým návodem, jak takovému nemocnému nejlépe pomoci a co udělat, aby se jeho problém podařilo včas vyřešit. Lékař má v současnosti k dispozici řadu metod, které mu umožňují vyslovit poměrně rychle diagnostický závěr. Záleží především na jeho zkušenosti. Někteří nemocní s chorobami štítné žlázy mohou zůstat v péči praktického lékaře trvale, jindy jen na přechodnou dobu.
Med. Pro Praxi 2007; 4(11): 454-457
Důsledkem osteoporózy jsou zlomeniny, zejména obratlů a kyčle. Tyto zlomeniny významně zhoršují kvalitu života a zkracují jeho délku. V současné době máme k dispozici paletu účinných léků v terapii osteoporózy a další nové léky jsou ve fázi výzkumu. Denosumab, glucagon-like-peptide-2, inhibitory katepsinu K, orální forma kalcitoninu a látky ovlivňující kalcium-sensing receptor mohou být v budoucnu účinnými léky v boji proti osteoporóze. Jejich efekt je navíc zprostředkován novými mechanizmy účinku.
Med. Pro Praxi 2007; 4(11): 458-463
Dekubitus patří k významným problémům geriatrické medicíny. Téměř 70 % ze všech vzniklých proleženin se objevuje u osob nad 70 roků. Má těsný vztah k imobilizačnímu syndromu, který vedle instability, inkontinence a intelektových poruch patří mezi tzv. „velké geriatrické syndromy“. Ty se objevují zejména v pozdním séniu (nad 75 roků) jako doplnění syndromologického obrazu celkové multimorbidity. Jejich průvodním jevem je obvykle i dysaptibilita. Diskutována je otázka etiopatogeneze, klinického obrazu, včetně klasifikace a komplikací. Zvláštní důraz je položen na možnou úlohu škál ve včasném odhalení rizikových osob, prevenci a možnosti...
Med. Pro Praxi 2007; 4(11): 464-468
Klasické markery kardiovaskulárního rizika odhalují asi jen 50 % těch, kteří skutečně riziko mají. Proto se zvyšuje úsilí najít biomarker, který by přesněji ukázal na riziko a také byl schopen monitorovat účinnost léčby. Zatím se nepodařilo najít jedinečný marker, nezávislý na ostatních kvůli multifaktoriálnímu charakteru onemocnění, a tak se hledají kombinace biochemických a zobrazovacích markerů, které by zvýšily předpovědní hodnotu základního stanovení. Výběr není snadný, protože už je evidováno nejméně 200 novějších krevních biomarkerů. Při tom integrovaný biomarker musí splňovat kritéria citlivosti, specificity, spolehlivosti, cenové dostupnosti...
Med. Pro Praxi 2007; 4(11): 469-470
Autoři se věnují problematice akutního zánětu středouší. Uvádějí jeho epidemiologii, etiologii, příznaky, léčbu a komplikace. Zdůrazňují roli pediatra a praktického lékaře v týmovém mezioborovém komplexním přístupu k pacientovi.
Med. Pro Praxi 2007; 4(11): 471-476
U disociativních poruch je předpokládán „psychogenní“ původ. Jsou časově spjaty s traumatizujícími událostmi, neřešitelnými a nesnesitelnými problémy nebo narušenými vztahy. Postižení s disociativními poruchami často popírají problémy nebo těžkosti, které jsou pro zevního pozorovatele zjevné. Příznaky jsou často poplatné pacientovým představám o tom, jak by mělo somatické onemocnění vypadat. Klinické ani laboratorní vyšetření obvykle nepotvrdí přítomnost nějaké existující nebo neurologické poruchy. Začátek a ukončení disociativních stavů jsou často náhlé. Všechny typy disociativních stavů mají tendenci k úpravě během několika týdnů nebo...
Med. Pro Praxi 2007; 4(11): 478-480
Systémová nefrogenní fibróza (SNF) popsaná poprvé v roce 1997 u pacientů s renální insuficiencí postihuje různé orgány – kůži, ledviny, srdce, játra a plíce. Onemocnění bývá invalidizující, může být i letální. V posledních letech je SNF dávána do souvislosti s podáním (zvláště některých) chelátů gadolinia, používaných jako kontrastní látky u magnetické rezonance. Pravděpodobným mechanizmem vzniku SNF u těchto látek je nízká stabilita některých chelátů, kdy dojde k uvolnění toxického gadolinia. Tento mechanizmus je možný zvláště u pacientů s poruchou funkce ledvin, kdy eliminace kontrastní látky je prodloužena z řádově 1–2 hodin i na desítky...
Med. Pro Praxi 2007; 4(11): 483-486
V článku je stručně uvedena definice závratí a doporučeno schéma diagnostického vyšetření. To závisí na erudici a vybavení praktického lékaře, v eventuálních detailech je odkaz na konzultaci se specialistou. Závrať je symptom, který je součástí až 300 nozologických jednotek a vyžaduje mezioborovou spolupráci. Závěrem je uvedeno obecné schéma léčby závrativých onemocnění: psychoterapie, fyzikální terapie a rehabilitace, farmakoterapie a neurootochirurgie.