Psychohygiena pro zdravotníky (nejen) v době koronavirové Soubor doporučení pro lékaře

PhDr. Adam Suchý, doc. PhDr. Miroslav Světlák, Ph.D.

Med. praxi. 2020;17(2):75  

Vážení lékaři,  protože vnímáme náročnost vaší situace, připravili jsme pro vás jako kliničtí psychologové a psychoterapeuti stručný soubor doporučení, který vám snad v tyto dny přijde k duhu. Částečně vznikal již dříve na základě spolupráce s lékařskými týmy MOU Brno...

Hyperurikemie v ambulanci praktického lékaře

Hyperuricaemia in primary care

doc. MUDr. Petr Němec, Ph.D.

Med. praxi. 2020;17(2):80-87 | DOI: 10.36290/med.2020.016  

Hyperurikemie, patologické zvýšení hladin kyseliny močové v séru, je nejvýznamnějším ovlivnitelným rizikovým faktorem vývoje dny. Prevalence hyperurikemie v populaci v posledních desetiletích narůstá. Riziko vývoje manifestní dny významně roste s výší urikemie. Pacienti s asymptomatickou hyperurikemií a dnou mají zvýšené riziko rozvoje komorbidit, zejména hypertenze, chronického onemocnění ledvin a metabolického syndromu. Asymptomatická hyperurikemie a dna je spojena se zvýšenou celkovou a kardiovaskulární mortalitou. Základem úspěšné léčby hyperurikemie je poučení pacienta o podstatě onemocnění, o principech a cílech léčby i o jejích možných komplikacích....

Komplexní přístup k léčbě bolesti v paliativní péči

A comprehensive approach to pain management in palliative care

MUDr. Jarmila Kušnírová

Med. praxi. 2020;17(2):88-92 | DOI: 10.36290/med.2020.017  

Bolest představuje jeden z nejzávažnějších projevů pokročilého stadia nádorového onemocnění. V paliativní péči se s chronickou bolestí setkáváme sice i u pacientů v terminálním stadiu jiných onemocnění, největší podíl pacientů trpících chronickou bolestí však zůstává mezi pacienty s nádorovou bolestí. Jelikož zásadním způsobem ovlivňuje kvalitu života nevyléčitelně nemocných, jistě může být i častým důvodem návštěvy praktického lékaře s požadavkem na úlevu od bolestí. Článek přináší přehled jak farmakologických, tak i nefarmakologických možností terapie.

Kombinační léčba perindopril/atorvastatin - cesta k účinnému snížení KV rizika pacientů s hypertenzí a dyslipidemií

Combination therapy with perindopril and atorvastatin - an effective method to reduce cardiovascular risk in patients with hypertension and dyslipidaemia

prof. MUDr. Miroslav Souček, CSc., MUDr. Jan Novák

Med. praxi. 2020;17(2):93-96 | DOI: 10.36290/med.2020.018  

Časná kompenzace kardiovaskulárních (KV) rizikových faktorů (RF), simultánní intervence a adherence k léčbě jsou základem KV prevence. Arteriální hypertenze (AH) a hypercholesterolemie (HCHL) se často vyskytují společně, jejich KV riziko se násobí, ale na druhé straně současná antihypertenzní a hypolipidemická léčba významně synergicky toto riziko snižuje. Fixní kombinace inhibitoru ACE (ACEi) a statinu je nejvýhodnější kombinací v léčbě AH a HCHL v primární i sekundární prevenci KV onemocnění. Od října 2019 máme na trhu novou fixní kombinaci perindoprilu s atorvastatinem, která umožňuje včasnou intervenci dvou nejvýznamnějších rizikových faktorů KV nemocí.

Hodnocení úrazů a pracovních úrazů

Assessment of accidents and occupational accidents

MUDr. Markéta Petrovová, Ph.D.

Med. praxi. 2020;17(2):98-103 | DOI: 10.36290/med.2020.019  

Úrazy jsou nežádoucí jevy, které s sebou nesou značné náklady a zasahují do osobního, pracovního i společenského života poškozených. Proto je pro jejich posuzování, uznávání a odškodňování stanovena celá řada pravidel. Praktický lékař se na rozhodování o odškodnění škody na zdraví podílí v několika úrovních, jeho role a požadavky na něj jsou u obecných úrazů a u úrazů pracovních v řadě aspektů odlišné. Článek přináší popis povinností zúčastněných stran, přehled poskytovaných náhrad škody na zdraví a základní principy jejich posuzování. Současně upozorňuje na rozdíly a dopady odlišného přístupu k úrazům a pracovním úrazům, které plynou z nedopracované...

Panická porucha - příznaky a diagnostika

Panic disorder - symptoms and diagnostics

doc. MUDr. Dana Končelíková, Ph.D.

Med. praxi. 2020;17(2):104-108 | DOI: 10.36290/med.2020.020  

Panická porucha se řadí do skupiny úzkostných poruch a je charakterizovaná přítomností panických atak a anticipační úzkostí. V průběhu života prožije alespoň jednu panickou ataku asi čtvrtina populace. Pro panické ataky je typická jejich náhlost a omezená délka trvání. Při panické atace postižený člověk prožívá masivní úzkost, která je doprovázena obavami a tělesnými příznaky. Intenzita příznaků je pro pacienty natolik děsivá, že je vede do ambulancí lékařů, často akutně. Do současné chvíle byla vytvořena řada účinných jak farmakologických, tak nefarmakologických léčebných přístupů. Jejich účinnost je však závislá od správné indikace a tedy správné...

Syndrom suchého oka - diagnostika, komplikace a léčba

Dry eye syndrom - diagnosis, complications and treatment

MUDr. Petr Výborný, CSc., FEBO, MUDr. Silvia Sičáková

Med. praxi. 2020;17(2):109-112  

Výskyt syndromu suchého oka je v oftalmologické praxi častý. Terapeutický postup závisí na příčinách choroby. Léčba je obvykle zahajována aplikací umělých slz. Autoři diskutují aktuální diagnostické a terapeutické možnosti.

Obstipace jako projev obstrukčního defekačního syndromu a možnosti chirurgické terapie

Obstipation as a manifestation of obstructive defecation syndrome and the possibilities of surgical treatment

MUDr. Alena Berková, Ph.D., MUDr. Petr Vlček, Ph.D., MUDr. Jiří Korbička, Ph.D., MUDr. Tamara Vystrčilová

Med. praxi. 2020;17(2):114-117 | DOI: 10.36290/med.2020.022  

Syndrom obstruktivní defekace (ODS) je častým problémem mnoha žen, ale i mužů vyhledávající gastroenterologické či proktologické vyšetření z důvodu chronické obstipace, či různých poruch defekace. S defekačními potížemi a obstipací se nejčastěji pacienti obracejí na svého praktického lékaře. Příčinou syndromu obstruktivní defekace je mnoho kombinací funkčních i anatomických poruch pánevního dna a orgánů v malé pánvi. Proto by diagnostika a následně i léčba měla být zaměřena na veškerou možnou příčinu. Jen dobře odebraná anamnéza, multioborový přístup, kombinace konzervativních postupů a správně indikovaná chirurgická léčba vedou k dobrým, dlouhodobým...

Náhle vzniklý parkinsonský syndrom, kognitivní porucha a změny chování - polékový nebo jiný iatrogenní původ?

Sudden parkinsonism, cognitive decline and behavioral changes - drug-induced or other iatrogenic origin?

MUDr. Petr Hollý, doc. MUDr. Robert Rusina, Ph.D., Mgr. Eva Bolceková, Ph.D., prof. MUDr. Manuela Vaněčková, Ph.D., prof. MUDr. Evžen Růžička, DrSc.

Med. praxi. 2020;17(2):129-132  

Centrální pontinní myelinolýza patří spolu s extrapontinní myelinolýzou mezi syndromy osmotické demyelinizace. Vznikají především na podkladě rychlé korekce těžké hyponatremie a jejich projevy se různí. Uvádíme případ pacientky s rychlým rozvojem neuropsychiatrických projevů a parkinsonismu po korigované hyponatremii, kde byl původně zvažován polékový původ obtíží. Nález na magnetické rezonanci kompatibilní s centrální pontinní a extrapontinní myelinolýzou se objevil až s několikatýdenním zpožděním, v době, kdy již byly klinické příznaky na ústupu.

Rizika onkologické léčby v každodenní praxi

Risks of anti tumour therapy in daily practice

doc. PharmDr. Jan Juřica, Ph.D., Mgr. Vojtěch Ondra, PharmDr. Roman Goněc, PharmDr. Šárka Kozáková, MBA

Med. praxi. 2020;17(2):125-128 | DOI: 10.36290/med.2020.025  

K hlavním rizikům onkologické léčby, na která ve své denní praxi naráží praktičtí lékaři, patří lékové interakce a řešení nežádoucích účinků. Lékové interakce jsou častější při léčbě starších polymorbidních pacientů. Onkologičtí pacienti jsou obzvlášť riziková skupina, protože jejich terapie je často založená na kombinaci cytostatik doplněných navíc o další spektrum podpůrné léčby. Léčba nádorových onemocnění s sebou přináší i celou řadu nežádoucích účinků. Ty méně závažné je možné řešit ve spolupráci s praktickými lékaři, což zvyšuje komfort i compliance pacienta.

Včasná léčba arteriální hypertenze fixní kombinací antihypertenziv

prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc.

Med. praxi. 2020;17(2):133-134  

Možnosti fytofarmak při zvládání úzkostných poruch

Phytopharmaceuticals in managing anxiety disorders

MUDr. Sylva Racková, Ph.D., PharmDr. MVDr. Vilma Vranová, Ph.D.

Med. praxi. 2020;17(2):118-120 | DOI: 10.36290/med.2020.023  

Úzkostné poruchy patří mezi nejčastější duševní poruchy vůbec. K léčbě úzkosti se používají především anxiolytika a antidepresiva, velká pozornost se věnuje vývoji nových léčiv pokud možno bez nežádoucích účinků, jako je sedace, vyvolání závislosti, sexuální dysfunkce nebo změny hmotnosti. Lidé se odedávna pokouší zvládat úzkost a její somatické projevy pomocí rostlin, jediným registrovaným anxiolytikem rostlinného původu je extrakt z levandule, který zde blíže představujeme.

Zaznělo na 7. kongrese Medicíny pro praxi Ostrava, 7.-8. února 2020
Prognóza pacientů s ICHS v našich rukou

MUDr. Pavel Rutar

Med. praxi. 2020;17(2):122-124  

Na ostravském kongrese Medicína pro praxi, který se konal ve dnech 7. a 8. února 2020, zazněla přednáška MUDr. Jana Matějky, Ph.D., z Kardiologického oddělení Interní kliniky Pardubické nemocnice, NPK, a. s., s názvem ICHS - prognóza pacientů v našich rukou. Primář Matějka se ve své přednášce věnoval problematice chronické ischemické choroby srdeční (ICHS), jejím různorodým klinickým formám, její diagnostice a v neposlední řadě pak i chronické farmakoterapii, která dokáže u pacientů s ischemickou chorobou srdeční zásadně vylepšit jejich prognózu a dokáže redukovat riziko rozvoje akutních forem ICHS.