Med. praxi. 2026;23(2):112-117 | DOI: 10.36290/med.2026.013
Refluxní choroba jícnu (RCHJ) je jedno z nejčastějších onemocnění, se kterým se setkává jak lékař primární péče, tak gastroenterolog ve specializované ambulanci. Za refluxními symptomy, jako je pyróza, regurgitace či bolest na hrudi, se může skrývat nejen skutečná refluxní nemoc, ale i mimojícnová onemocnění, včetně onemocnění provázející narušenou rovnováhu autonomního nervového systému. Management pacientů s refluxními symptomy se v posledních letech výrazně proměnil, a to zejména díky častějšímu využití diagnostických metod, jako je 24hodinová pH metrie s impedancí, bezdrátová jícnová pH metrie či manometrie jícnu s vysokým rozlišením. Tyto funkční jícnové metody se zásadní měrou podílejí na zjištění etiopatogeneze refluxních symptomů, čímž přispívají ke stanovení fenotypu pacienta. Díky tomu jsme nyní schopni nejen individualizovat léčebnou péči, ale například i omezit spotřebu antirefluxní medikace. Správná a včasná diagnostika refluxních symptomů je klíčová pro moderní léčbu RCHJ.
Gastroesophageal reflux disease (GERD) is one of the most common diseases encountered by both primary care physicians and gastroenterologists in their specialized outpatient clinics. Reflux symptoms such as heartburn, regurgitation, or chest pain may indicate not only true reflux disease, but also extra-esophageal diseases, including disorders of impaired autonomic nervous system balance. The management of patients with reflux symptoms has changed significantly in recent years, mainly due to the increased use of diagnostic methods such as 24-hour pH metry with impedance, wireless esophageal pH metry, and high-resolution esophageal manometry. These functional esophageal methods play a key role in determining the etiopathogenesis of reflux symptoms and defining the phenotype of a particular patient. This allows not only to individualize treatment, but also to reduce the use of antireflux medication. Early and accurate diagnosis of reflux symptoms is crucial for modern RCHJ treatment.
Vloženo: 5. březen 2026; Revidováno: 28. březen 2026; Přijato: 31. březen 2026; Zveřejněno: 28. duben 2026 Zobrazit citaci
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít na PubMed...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...
Přejít k původnímu zdroji...