Med. Pro Praxi 2008; 5(5): 187
Med. Pro Praxi 2008; 5(5): 190-192
Cestování do vzdálených zemí nepřináší pouze jedinečné zážitky v exotickém prostředí ale i určitá zdravotní rizika. Již doprava letadlem, lodí či automobilem může způsobit zdravotní obtíže jako kinetózu, pásmovou nemoc, žilní trombózu cestovatelů a zdravotní poruchy během pobytu v letadle. V práci je uveden stručný návod prevence těchto onemocnění.
Med. Pro Praxi 2008; 5(5): 193-195
Metabolický syndrom představuje v současné době často diskutovanou jednotku v interní medicíně. Jeho součástí je vedle obezity, hyperlipidémie a inzulinové rezistence nealkoholické ztukovatění jater (NAFLD – nonalcoholic fatty liver disease). Tato jednotka zahrnuje několik podjednotek – prostou steatózu, steatohepatitidu (NASH) a cirhózu. Nealkoholická steatohepatitida je charakterizována steatózou jater s elevací sérových transamináz, neprokážeme však předchozí abúzus alkoholu. Je nebezpečná možným rozvojem ve fulminantní jaterní selhání nebo v jaterní cirhózu. Proto je nutno na tuto jednotku myslet již při preventivních prohlídkách zejména...
Med. Pro Praxi 2008; 5(5): 196-199
Autoimunitní endokrinopatie patří mezi orgánově specifická autoimunitní onemocnění. Na jejich vzniku se účastní řada faktorů: genetická predispozice, zevní etiologické příčiny a poruchy regulace v mikroprostředí cílového orgánu. Přestože v patogenezi autoimunitních endokrinopatií sehrává roli především buňkami zprostředkované poškození cílových orgánů, diagnostickým a prediktivním markerem jsou orgánově specifické autoprotilátky. Ty se mohou vyskytovat řadu let před klinickou manifestací choroby. Autoimunitním zánětem může být postižena kterákoliv žláza s vnitřní sekrecí. Výskyt autoimunitních endokrinopatií může být jak izolovaný, tak může docházet...
Med. Pro Praxi 2008; 5(5): 200-202
Renální biopsie (RB) nativních ledvin je indikována z celé řady důvodů, mezi něž patří především potřeba určit přesnou diagnózu renálního postižení či stanovit stupeň a rozsah postižení ledvinné tkáně. Vyhodnocení aktivních (potenciálně reverzibilních) a chronických (ireverzibilních) změn nám pak pomůže v rozhodování o typu a agresivitě léčby. Naprostou většinu RB lze provést perkutánní technikou, jen výjimečně se uchylujeme k ostatním způsobům odběru renální tkáně jako jsou otevřená, laparoskopická či transjugulární RB. Histologický materiál se standardně zpracovává třemi způsoby, a sice imunofluorescencí (IF), světelnou mikroskopií (SM) a elektronovou...
Med. Pro Praxi 2008; 5(5): 203-204
Toxoplazmóza patří mezi celosvětově rozšířená parazitární onemocnění. Prevalence v ČR se pohybuje kolem 25–35 %. Většinou probíhá bezpříznakově, u imunokompetentních pacientů není rizikem. Problémem je u gravidních, pokud dojde k primoinfekci po otěhotnění či bezprostředně před ním, a to pro možnost vzniku kongenitální toxoplazmózy u narozeného dítěte. Taktéž u pacientů se sníženou obranyschopností může být hrozbou, pokud nedojde ke včasné léčbě. Diagnostika a terapie patří do rukou specialistů, na onemocnění je však nutno pomýšlet již v ordinacích praktických lékařů. Včas verifikovaná a dobře zaléčená infekce má až na výjimky dobrou prognózu.
Med. Pro Praxi 2008; 5(5): 205-207
Chronická denní bolest hlavy (CDH) tvoří heterogenní skupinu, zahrnující jednak primární a jednak sekundární bolesti hlavy (BH), způsobené různými organickými příčinami. Primární CHD vzniká chronifikací migrény, tenzní BH či cluster headache. Často se sdružuje s nadužíváním analgetik nebo jiné akutní medikace, s depresí a anxietou. Léčba je závislá na základním typu BH a přítomných komplikacích. Těžší stavy je nutno řešit za hospitalizace.
Med. Pro Praxi 2008; 5(5): 208-212
Bolest zad v oblasti bederní krajiny (BZ) je definována bolestí, svalovým napětím a ztuhlostí, která je umístěna pod dolním okrajem žeber a nad gluteálními rýhami a vyskytuje se s bolestí vyzařující do dolních končetin nebo bez ní. Máme mnoho klasifikačních dělení. Základní dělení BZ je na akutní a chronické bolesti zad, dále pak na specifické (max. 10 % případů) a nespecifické (bez zjištěného zdroje bolesti – skoro až 90 % případů). Také je velmi důležité rozlišení mezi vlastními BZ a bolestmi přenesenými z nepáteřních zdrojů. V současnosti je nejvhodnější dělení na tzv. diagnostickou triádu (závažná onemocnění zad, kořenové bolesti,...
Med. Pro Praxi 2008; 5(5): 214-217
Za běžných okolností nejsou v urogenitálním traktu přítomna žádná infekční agens. Infekce močových cest u žen probíhají většinou pod obrazem nekomplikované, ale často recidivující infekce. Naopak u mužů je to onemocnění méně frekventní, zato se téměř vždy komplikuje přechodem na pohlavní orgány. Z hlediska farmakoterapie je důležitá lokalizace infekce (sliznice nebo parenchym) a citlivost etiologického agens na chemoterapeutika. Při výskytu komplikací bývá farmakoterapie doplněna intervencí urologa.
Med. Pro Praxi 2008; 5(5): 218-223
Infekci lidským papilomavirem (human papilomavirus – HPV) řadíme mezi sexuálně přenosné infekce (STD). Lidský papilomavirus je zodpovědný za vznik řady epiteliálních lézí, a to především v anogenitální oblasti. Nejznámější jsou condylomata accuminata. Některé typy HPV mohou způsobit vznik dysplastických slizničních změn a následných malignit urogenitálního traktu (karcinom děložního čípku, anální karcinom, karcinom penisu, uretry a vulvy). Diagnostika viditelných lézí je snadná již podle jejich makroskopického vzhledu. Subklinické léze si můžeme ozřejmit pomocí testu s kyselinou octovou. Nejspolehlivější diagnostickou metodou je metoda PCR (polymerázová...
Med. Pro Praxi 2008; 5(5): 227-230
Med. Pro Praxi 2008; 5(5): 224-226
Výrazný celosvětový nárůst osobní letecké, automobilové a vlakové dopravy přináší také některá zdravotní rizika. Jedním z nich je tromboembolická nemoc vzácně se objevující během cestování na dlouhé vzdálenosti. Článek rozebírá rizika vzniku cestovní trombózy a praktické možnosti účinné prevence tohoto onemocnění.