Kdo bude hlídat hlídače?

MUDr. Radkin Honzák, CSc.

Med. praxi. 2016;13(5):215  

Péče o pacienta se stabilní anginou pectoris v ordinaci praktického lékaře

Care of the patient with stable angina pectoris in general practitioner office

MUDr. Michael Želízko, CSc.

Med. praxi. 2016;13(5):220-224 | DOI: 10.36290/med.2016.047  

Přehledné sdělení týkající se chronické stabilní anginy pectoris, její definice, praktického postupu vyšetření, volby jednotlivých druhů zátěžových testů a stratifikace rizika nemocných. Jsou uvedeny principy farmakologické léčby, která sleduje 2 hlavní cíle: odstranění symptomů (antiischemická léčba) a zlepšení prognózy (prevence kardiovaskulárních příhod) a jsou přehledně vyjmenovány základní indikace ke koronarografii a revaskularizaci myokardu.

Meningokoková onemocnění a jejich prevence

Meningococcal diseases and their prevention

MUDr. Věra Pellantová

Med. praxi. 2016;13(5):226-228 | DOI: 10.36290/med.2016.048  

Článek je zaměřen na problematiku invazivního meningokokového onemocnění, rozebírá diagnostiku a léčbu, seznamuje s epidemiologickými souvislostmi a poukazuje na možnosti ochrany proti jedné z nejzávažnějších infekčních chorob.

Kombinační léčba hypertenze vycházející z guidelines

Combination therapy of arterial hypertension - a review of actual guidelines

MUDr. Barbora Nussbaumerová, Ph.D.

Med. praxi. 2016;13(5):229-233  

V článku shrnujeme přehled současných názorů na kombinační léčbu a fixní kombinace pro léčbu arteriální hypertenze podle platných odborných doporučení ESH/ESC a ČSH z let 2013 a 2012. Dle medicíny založené na důkazech jsou nejčastěji doporučované dvojkombinace antihypertenziv blokátor renin-angiotenzinového systému (ACEI nebo blokátor receptorů AT1 pro angiotenzin II – sartan) a blokátor kalciového kanálu, blokátor renin-angiotenzinového systému a diuretikum a blokátor kalciového kanálu a diuretikum. Kromě fixních dvojkombinací je k dispozici i fixní trojkombinace zmíněných lékových skupin.

Aktuální pohled na chlamydiové infekce

Actual opinions on chlamydia’s infections

doc. RNDr. Vanda Boštíková, Ph.D., MUDr. Petr Prášil, Ph.D., prof. Ing. Kamil Kuča, Ph.D., prof. MUDr. Pavel Boštík, Ph.D.

Med. praxi. 2016;13(5):234-237 | DOI: 10.36290/med.2016.050  

Chlamydiové infekce představují poměrně rozsáhlou skupinu onemocnění, které mohou přecházet do chronicity. Jde o choroby respiračního systému i choroby mimorespirační postihující například oko, klouby či centrální nervový systém (CNS). V poslední době v souvislosti s tímto typem infekce přitahuje pozornost onemocnění urogenitálního systému. Jedná se prakticky o jednu z nejčastěji evidovaných infekcí přenosnou sexuálním stykem (STD). Pokud tato onemocnění klasifikujeme podle původců, pak se chlamydiové infekce urogenitálního traktu ocitají ve velké skupině bakteriálních infekcí spolu s mykoplazmatickými infekcemi, bakteriálními vaginózami či nespecifickými...

Kdo by myslel na plicní hypertenzi v ambulanci praktického lékaře?

Who would think of pulmonary hypertension in the general practitioner's surgery?

doc. MUDr. Pavel Jansa, Ph.D.

Med. praxi. 2016;13(5):238-241 | DOI: 10.36290/med.2016.051  

Plicní hypertenze zahrnuje stavy charakterizované zvýšením středního tlaku v plicnici ≥ 25 mmHg. Nejčastěji se vyskytuje u onemocnění srdce nebo plic. Vzácněji je plicní hypertenze důsledkem primárního postižení plicních cév (zejména plicní arteriální hypertenze při postižení plicních arteriol a chronická tromboembolická plicní hypertenze související s nedostatečnou reperfuzí po akutní plicní embolii). V léčbě plicní hypertenze u srdečních onemocnění je klíčová především léčba základního srdečního onemocnění. Specifická vazodilatační léčba není u plicní hypertenze u srdečních a plicních onemocnění indikována. Léčbou volby u chronické tromboembolické...

Potravinové alergie z pohledu alergologa

Allergologist΄s point of wiev on food allergies

MUDr. Eliška Kopelentová, MUDr. Eva Vernerová

Med. praxi. 2016;13(5):242-247 | DOI: 10.36290/med.2016.052  

Potravinové alergie (PA) jsou imunologicky podmíněné nežádoucí reakce na potraviny. Mohou být zprostředkované IgE protilátkami (IgE mediované, časné) a/nebo buněčnými mechanizmy (non IgE, oddálené). Potravinové intolerance jsou zodpovědné za více nežádoucích reakcí na potraviny než potravinové alergie a jsou neimunologické povahy (enzymatické, farmakologické nebo idiopatické). Dospělí pacienti získají PA většinou nejprve senzibilizací k inhalačním alergenům a následně zkříženou reaktivitou mezi proteiny z inhalačních zdrojů a potravinami. Potravinové alergie asociované s pyly jsou nejčastější příčinou PA u dospělých a dospívajících. Nejdůležitějšími...

Strategie zahájení léčby roztroušené sklerózy

Strategy initiation of treatment for multiple sclerosis

MUDr. Jiří Piťha

Med. praxi. 2016;13(5):248-251  

Roztroušená skleróza je chronické invalidizující onemocnění centrálního nervového systému se známkami zánětu a neurodegenerace. Léčbu je třeba zahájit krátce po stanovení diagnózy klinicky izolovaného syndromu nebo definitivní roztroušené sklerózy při naplnění požadavku diseminace lézí v čase a prostoru dle McDonaldových diagnostických kritérií. Klinický průběh je heterogenní, a proto je třeba zvážit optimální léčebnou strategii pro konkrétného pacienta. Vždy je vhodné posoudit dostupné prognostické ukazatele a na základě toho rozhodnout, který lék zvolit jako první. U vysoce aktivní formy onemocnění je možné indikovat léčbu indukční. Je třeba zvážit...

Volně prodejné přípravky na citlivou pokožku

Over-the-counter products for sensitive skin

MUDr. Radana Dwayebová, Mgr. Stefan Gajdoš

Med. praxi. 2016;13(5):253-255  

Citlivá pokožka je obecný pojem, který je používán k popisu kůže se sníženou tolerancí k používání kosmetiky a výrobků pro osobní hygienickou péči. Článek popisuje v první části projevy, příčiny vzniku a způsoby terapie citlivé pokožky. Vzhledem k tomu, že pacienti často vyhledávají jako jednu z prvních voleb při řešení těchto potíží personál lékárny, shrnuje text ve druhé části článku vybrané volně prodejné dermatokosmetické přípravky určené pro citlivou pokožku, se kterými máme pozitivní zkušenosti.

Rehabilitace pacientek po léčbě karcinomu prsu

Rehabilitation of patients after breast cancer treatment

MUDr. Karel Pitr, MUDr. Kateřina Študentová

Med. praxi. 2016;13(5):256-260 | DOI: 10.36290/med.2016.055  

Rehabilitace po léčbě karcinomu prsu je komplexní záležitost. Hlavními komplikacemi ve stavu onkologické remise, které vyžadují rehabilitační léčbu, jsou lymfedém, syndrom zmrzlého ramene a cervikobrachiální syndrom. Klíčové místo v časném odhalení těchto potíží zaujímá praktický lékař. Ten může pacientku odeslat k dalšímu vyšetření a léčbě do specializovaného rehabilitačního centra. Pracoviště onkologické rehabilitace je adekvátně vybaveno personálně i přístrojově, může aplikovat fyzioterapii i farmakoterapii analgetickou a antiedematózní. Rehabilitace onkologické pacientky ve specializovaném centru znamená jistotu kvalitní a vysoce odborné zdravotní...

Hyponatremie – častá příčina hospitalizací, nejen u starších nemocných

Hyponatraemia – a frequent cause of hospitalizations, not only in elderly patients

doc. MUDr. Věra Čertíková Chábová, Ph.D.

Med. praxi. 2016;13(5):261-262 | DOI: 10.36290/med.2016.056  

Hyponatremie je stav potenciálně ohrožující život. Koncentrace sodíku a draslíku v krvi se stanovuje prakticky u každého akutně hospitalizovaného pacienta, v nemocničním prostředí se tedy tato diagnóza nepřehlédne, pokud je přítomna již při příjmu. Problémem zůstává hyponatremie, která se rozvine až později, často na podkladě podávané terapie. Složitá zůstává diferenciální diagnóza, protože u konkrétního pacienta může zároveň působit několik mechanizmů současně. Pro léčbu máme nyní evropská doporučení, jejichž znalost a používání může situaci značně usnadnit. Nejsou však zcela použitelné pro všechny pacienty a pro většinu případů neexistují randomizované...

Farmakoterapie kašle ve zkratce

Pharmacotherapy of cough in a nutshell

doc. PharmDr. Jan Juřica, Ph.D.

Med. praxi. 2016;13(5):268-274  

Článek tabelární formou rekapituluje typy kašle z pohledu délky jeho trvání a symptomatologie a dále podává přehled léčiv produktivního i suchého kašle. Mukoaktivní léčiva lze klasifikovat na expektorancia, mukolytika, mukokinetika a mukoregulační látky dle vlivu na složení a množství produkovaného sputa. Antitusika jsou členěna na centrálně a periferně působící. V článku jsou prezentovány klíčové farmakologické vlastnosti každé látky, resp. extraktů léčivých rostlin. V závěru článku jsou přehledně sumarizovány základní farmakoterapeutické přístupy v léčbě suchého a produktivního kašle. Kombinace antitusik a mukoaktivních látek postrádají logiku a...

Dekubity v praxi

Dekubitus in practice

Mgr. Lenka Šeflová, Mgr. Petra Stejskalová, MUDr. Lukáš Daniš

Med. praxi. 2016;13(5):263-267 | DOI: 10.36290/med.2016.057  

Článek se zaměřuje na novinky v oblasti prevence a ošetřování dekubitů. Vychází z překladu mezinárodně vydaného doporučení Prevence a léčba dekubitů: příručka k Doporučení pro klinickou praxi. Rozebírá praktické prvky ošetřovatelské péče v rehabilitaci, polohování, hygieně a péči o kůži, nutrici, bolesti, klasifikaci dekubitů a lokální léčbě.

Přehled lékových interakcí a rizik specifických léků používaných u roztroušené sklerózy

Overview of drug-drug interactions and risks of specific medicines prescrifed of sclerosis multiplex

MUDr. Michal Prokeš, PharmDr. Josef Suchopár

Med. praxi. 2016;13(5):e1-e8 | DOI: 10.36290/med.2016.059  

Mezi klasické léky užívané k léčbě roztroušené sklerózy patří interferon beta, glatiramer acetát a natalizumab, které mohou účinněovlivnit přirozený běh nemoci. Nyní se stávají dostupnými i další léčebné možnosti, včetně léků s lepší účinností a s perorálnímzpůsobem podání, u nichž lze očekávat lepší compliance. Cílem tohoto přehledového článku je informovat lékaře v každodennípraxi o bezpečnostních rizicích specifických léčiv pro léčbu roztroušené sklerózy.

Vybrané aspekty fyzické zátěže zdravotnických záchranářů při výkonu povolání

Mgr. Marinella Danosová, DiS., Mgr. Tomáš Bortl, DiS., MUDr. Petr Hubáček MBA, LL.M., Mgr. Radka Filipčíkova, Ph.D., MAB, LL.M., Mgr. Monika Labounková, PhDr. Lenka Machálková, Ph.D.

Med. praxi. 2016;13(5):e9-e10 | DOI: 10.36290/med.2016.060  

Tento článek je zaměřen na hodnocení vybraných aspektů fyzické zátěže zdravotnických záchranářů a sester specialistek pracujících na úseku intenzivní péče. Vzhledem k povaze práce na úseku intenzivní péče dochází zejména k fyzickému zatížení nelékařských zdravotnických pracovníků. Směnnost provozu navíc způsobuje vyšší náchylnost k různým formám únavy. Je nutné odlišit akutní únavu jako součást běžného života od únavy chronické, na kterou je nutné nahlížet jako na nemoc (1). Dalším aspektem je funkce fyziologických systémů pracujících v určitých biorytmech, které jsou narušeny směnností provozu, což vede k větší únavě a s tím spojený vyšší výskyt úrazů...