Med. praxi. 2012;9(12):467
Med. praxi. 2012;9(12):470-473
Dyspepsie je souhrnem obtíží, obvykle dlouhodobého rázu, které souvisí s trávením a které nemocný lokalizuje do oblasti trávicího ústrojí. Podrobnější definici a zásady přístupu v praxi přináší doporučený postup Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP ve své aktualizaci z roku 2012. Dyspeptické obtíže patří mezi nejčastější důvody samoléčby i návštěvy lékaře a na jejich diagnostiku a léčbu jsou vynakládány nemalé prostředky. Mění se epidemiologie v pozadí dyspeptických obtíží; v české populaci významně poklesla prevalence infekce Helicobacter pylori, výskyt peptických vředů a nádorů žaludku. Článek předkládá přehled léčebných a preventivních...
Med. praxi. 2012;9(12):474-476
Bolest patří mezi jeden z prvních vjemů, se kterými se člověk ve svém životě setkává a který ho doprovází po celou dobu jeho existence. Světová zdravotnická organizace (WHO) i Mezinárodní společnost pro léčbu bolesti (IASP) definují bolest jako „Nepříjemný senzorický a emocionální prožitek spojený se skutečným či potencionálním poškozením tkání nebo zážitek, který je v termínech takového poškození popisován. Bolest je vždy subjektivní“. Pro správnou volbu analgetika nebo analgetické kombinace je důležité rozlišovat mezi bolestí akutní, chronickou, nociceptivní a neuropatickou, smíšenou a psychogenní.
Med. praxi. 2012;9(12):477-479
Ve vyspělých zemích světa je diabetes mellitus hlavní příčinou neuropatie. Diabetická neuropatie není jedna nozologická jednotka, ale několik neuropatických syndromů, zahrnujících fokální/multifokální neuropatie, typické (chronické) a atypické (akutní) formy distální symetrické polyneuropatie. Nejčastější formy jsou symetrická distální senzitivně-motorická polyneuropatie a autonomní neuropatie. Péče o nemocné s neuropatií je mezioborová, podílí se na ní jak diabetolog, tak neurolog. Základem prevence a léčby je dosažení normoglykemie. Časné poruchy mohou být reverzibilní; chronická neuropatie je důsledkem dlouhotrvající metabolické poruchy...
Med. praxi. 2012;9(12):480-481
U pacientů starších nad 65 let, kteří nemají závažnou komorbiditu (stav po CMP, DM apod.), nemusíme cílový TK pod 140/90 mmHg chápat zcela striktně, a proto je nutný individuální přístup k pacientovi. Cílové hodnoty TK kolem 130/80 mmHg u všech pacientů s AH a současnými dalšími komorbiditami, jako je např. ICHS, DM, ICHDK a další. Antihypertenzní léčba je indikována i v nejvyšších věkových kategoriích, neboť je prokázáno, že terapie AH (zejména pomocí indapamidu a ACEi) ve srovnání s placebem významně snižuje srdeční selhání a celkovou mortalitu. Antihypertenzivní terapie zpomaluje rozvoj kognitivních poruch; nejvíce důkazů je pro dihydropyridinové...
Med. praxi. 2012;9(12):482-489
Hemoroidální potíže pacienta nutí velmi často navštívit lékárnu či přímo lékaře. Jedná se o různorodé potíže a příznaky nejen z oblasti konečníku, ale i s vyprazdňováním. Současná medicína neužívá termín „hemoroidy“ pro patologii, ale pouze pro popis normálních anatomických struktur, přítomných kolem análního kanálu od narození. Mají nezastupitelnou funkci při udržování kontinence střevního obsahu. Až když hemoroidální žilní pleteně vyvolávají svým postižením různé, často nespecifické obtíže, je toto odborně nazýváno „hemoroidálním onemocněním“ (1) a vyžaduje již vyšetření a léčbu. Nejen pro nepříjemnost a intenzitu...
Med. praxi. 2012;9(12):490-495
Onemocnění prostaty – záněty prostaty, nezhoubné zvětšení prostaty nebo zhoubný nádor – mají v populaci vysokou incidenci, a proto se s nimi setkávají lékaři všech odborností. Tato oblast urologické problematiky se dynamicky vyvíjí, přibývají nové poznatky a z nich vyplývají nové postupy. Článek shrnuje současné trendy a obsahuje také praktické informace o strategii řešení nemocí prostaty. Tyto diagnózy patří v našich podmínkách do rukou urologa. Přesto základní znalost etiopatogenezy, diagnostiky a léčby může usnadnit praktickému lékaři péči o tyto nemocné a zlepšit jeho spolupráci s odborným lékařem.
Med. praxi. 2012;9(12):496-498
Předkládáme kazuistiku pacientky, u které dochází ke střídání hyper- a hypofunkce štítné žlázy. Jedná se o mladou ženu léčenou pro neplodnost, u které byla v rámci vyšetření v gynekologické poradně zjištěna subklinická hypertyreóza (hodnoceno jako hyperfunkční fáze chronické lymfocytární tyreoiditidy) s následným vývojem do hypofunkce. Po suplementaci tyroxinem pacientka otěhotněla a donosila zdravé dítě. Za 4 měsíce po porodu došlo ke vzniku poporodní tyreoiditidy se spontánní úpravou bez terapie. Tato kazuistika dokládá střídání funkce štítné žlázy na imunologicky predisponovaném terénu (zvýšené hladiny protilátek proti tyreoglobulinu).
Med. praxi. 2012;9(12):499-501
Arteriální hypertenze postihuje v průměru 30 % pacientů starších 60 let a je jedním z hlavních zdravotních problémů. Navzdory moderní farmakoterapii a použití kombinační léčby nejsou někteří pacienti schopni docílit optimální kontroly krevního tlaku. Hypertenze je obvykle definována jako rezistentní nebo refrakterní k léčbě, když hodnota krevního tlaku je 140/90 nebo vyšší při splnění léčebného plánu, zahrnujícího jak nefarmakologická opatření, jako je životní styl a dietní opatření, tak farmakoterapii obsahující nejméně trojkombinaci léčiv v adekvátních dávkách včetně diuretika (1). Odhadovaná prevalence rezistentní hypertenze na základě dat...
Med. praxi. 2012;9(12):502