Ať žijou mikrouti!

MUDr. Radkin Honzák

Med. praxi. 2018;15(4)  

Pacient s otoky dolních končetin – častý problém v ordinaci praktického lékaře

Patient with lower limb swelling – frequent problem in GP surgery

MUDr. Miroslav Chochola, CSc.

Med. praxi. 2018;15(4):182-188 | DOI: 10.36290/med.2018.035  

Edém dolních končetin je častým problémem v klinické praxi. Může být projevem mnoha patofyziologických stavů, u nichžse objevuje řada faktorů ovlivňujících tlakovou rovnováhu mezi kapilárou a intersticiálním prostorem. Chronický edém dolníkončetiny může být spojen se systémovým onemocněním nebo může mít lokální příčinu omezenou pouze na dolní končetiny.V klinické praxi je důležitá diferenciace chronické žilní nedostatečnosti, hluboké žilní trombózy a lymfatického edému s edémyz jiných příčin. Tento článek se zaměřuje na rychlou orientaci v etiologii, diferenciální diagnostice a léčbě edému dolních končetin.

Farmakoterapie bolestí zad a kloubů v ambulanci praktického lékaře

Pharmacotherapy of back and joint pain in general practitioner’s office

MUDr. Libuše Ircingová

Med. praxi. 2018;15(4):189-193 | DOI: 10.36290/med.2018.036  

Léčbou bolesti kloubů a zad se každodenně zabývají praktičtí lékaři i řada specialistů v ambulantní i nemocniční péči. Cílemčlánku je shrnout možnosti farmakoterapie s ohledem na rozlišení akutní a chronické bolesti, charakteru bolesti nociceptivnía neuropatické, a také zamyslet se nad úskalím léčby bolesti ve stáří. Součástí je i strategie racionální léčby opioidy u nemocnýchs chronickou nenádorovou bolestí.

Role praktického lékaře v léčbě hepatitidy C

Viral hepatitis in the office of G.P.

prof. MUDr. Petr Husa, CSc.

Med. praxi. 2018;15(4):194-196 | DOI: 10.36290/med.2018.037  

Léčba chronické hepatitidy C kombinací přímo působících perorálních virostatik (Directly Acting Antivirals – DAA) má vysokou účinnost (až 100 %), minimum kontraindikací a mimořádně příznivý bezpečnostní profil. Pozornost je nutné věnovat především lékovým interakcím, které jsou však dobře zdokumentované a uspokojivě řešitelné i v běžné klinické praxi. Současné možnosti bezinterferonové léčby představují kombinace sofosbuviru s jinými DAA (velpatasvir, velpatasvir + voxilaprevir, ledispasvir), kombinace paritaprevir potencovaný ritonavirem + ombitasvir ± dasabuvir a fixní kombinace elbasviru s grazoprevirem. Během roku 2018 bude v České republice...

Péče o pacienta po PCI v ambulanci praktického lékaře

Care of a patient after PCI at the general practitioner’s surgery

doc. MUDr. Vilém Danzig, Ph.D., FESC

Med. praxi. 2018;15(4):197-202 | DOI: 10.36290/med.2018.065  

Nemocný po perkutánní koronární intervenci (PCI), ať prováděnou v souvislosti s akutním koronárním syndromem (AKS) nebo ne,je už napořád pacientem s ischemickou chorobou srdeční (ICHS), který je indikován k dodržování všech zásad sekundární prevence.Ty zahrnují opatření režimová a farmakologická. V optimálním případě péči uskutečňuje kardiolog ve spolupráci s praktickýmlékařem, jehož role je nezastupitelná. Zvláštní pozornost je třeba věnovat období těsně po proceduře.

Zvýšení jaterních testů v terénní praxi

Elevated liver tests in the field practice

MUDr. Anna Hovorková, MUDr. Karel Dvořák, Ph.D.

Med. praxi. 2018;15(4):203-208 | DOI: 10.36290/med.2018.038  

Cílem článku je shrnout nejpodstatnější informace souvisejí s interpretací zvýšených jaterních testů v klinické praxi, upozornitna některá úskalí a na příkladech ukázat časté typy jaterních lézí. V úvodu jsou zmíněny základní teoretické informace týkajícíse jaterních testů, dále určité specifické příznaky a údaje z anamnézy napomáhající v interpretaci jaterních testů a diferenciálnídiagnóze. V poslední části jsou uvedeny příklady konkrétních pacientů, jejich jaterní testy a diagnostický závěr.

Arteriální hypertenze a pulzní tlak

Arterial hypertension and pulse pressure

MUDr. Marek Vícha, doc. MUDr. Jan Václavík, Ph.D., FESC

Med. praxi. 2018;15(4):211-214 | DOI: 10.36290/med.2018.039  

Arteriální hypertenze patří mezi nejčastější onemocnění v klinické praxi a současně tvoří jeden z nejvýznamnějších rizikových faktorů ischemické choroby srdeční, cévní mozkové příhody, srdečního selhání, konečné fáze selhání ledvin či fibrilace síní. Lze ji definovat jako zvýšení systolického tlaku krve ≥ 140 mmHg a/nebo diastolického tlaku krve ≥ 90 mmHg při opakovaném měření v ordinaci lékaře. Pulzní tlak definujeme jako rozdíl mezi systolickým a diastolickým tlakem. Je dobrým prediktorem kardiovaskulárních příhod u starších pacientů, přičemž hodnota ≥ 60 mmHg je považována za asymptomatické orgánové poškození. Snížení tlaku krve...

Možnosti léčby artrózy v ordinaci praktického lékaře

Management of osteoarthritis in general practice

MUDr. Luděk Ryba, Ph.D., doc. MUDr. Richard Chaloupka, CSc., doc. MUDr. Martin Repko, Ph.D., PhDr. Iva Marková

Med. praxi. 2018;15(4):215-220 | DOI: 10.36290/med.2018.040  

Osteoartróza je nejčastější kloubní onemocnění dané degenerací chrupavek s následnou reakcí a transformací okolních tkání. U primární formy je osteoartróza dána stárnutím a přibývá s věkem. V sekundární formě urychluje degeneraci hlavně vliv kongenitálních změn, úrazy a celkové systémové onemocnění řízené řadou zánětlivých mediátorů daného postiženého kloubu. Subjektivně se projevuje hlavně bolestí, postupně otoky a omezením pohyblivosti kloubu. Progrese je většinou dlouhodobá s různou intenzitou potíží. Nejčastěji postihuje kyčelní a kolenní kloub, ale může se vyskytnout na kterémkoliv kloubu včetně drobných kloubů rukou a nohou. Vedle klinického...

Antiparkinsonika, psychické poruchy u pacientů s Parkinsonovou nemocí a lékové interakce

Antiparkinsonian drugs, mental disorders in patients with Parkinson’s disease and drug‑drug

MUDr. Michal Prokeš, PharmDr. Josef Suchopár

Med. praxi. 2018;15(4):222-227  

Pacienti s Parkinsonovou nemocí (PN), která je častou neurodegenerativní poruchou, trpí nejen poruchami hybnostmi, ale též duševními poruchami, včetně poruch chování a psychózou. Tyto poruchy jsou těsně spojeny s dopaminergní léčbou PN. I když příznaky těchto poruch jsou známy, řada pacientů pravděpodobně není včas diagnostikována. Dalším problémem jsou lékové interakce, neboť pacienti s PN jsou léčeni pro přidružená onemocnění obvykle jinými lékaři, kteří si nemusejí být vždy vědomi lékových interakcí antiparkinsonik nebo antipsychotik s jinými běžně předepisovanými léky. Tento článek seznamuje lékařskou veřejnost s těmito problémy a ukazuje možná řešení.

Ošetřování HIV pozitivního pacienta v domácím prostředí

Treatment of an HIV-positive patient in the home environment

Mgr. Veronika Kulířová

Med. praxi. 2018;15(4):231-234 | DOI: 10.36290/med.2018.043  

Onemocnění HIV infekcí je dnes považováno odborníky za chronické onemocnění. Při zhoršení zdravotního stavu či ve stáříje možno o tyto nemocné pečovat v domácím prostředí a stále také přibývá blízkých, kteří se chtějí o HIV pozitivní pacientystarat. Hlavní překážkou v péči o osoby blízké může však být obava z vlastní možné nákazy HIV infekcí nebo ze specifik, kterépéče o HIV pozitivní pacienty zahrnuje. Právě sestra může být pro pečující rodinu pomocníkem.

Současné možnosti v léčbě neuropatické bolesti

MUDr. Pavel Rutar

Med. praxi. 2018;15(4):228-230