Med. praxi. 2014;11(4):139
Med. praxi. 2014;11(4):143-146
Metabolický syndrom je definován jako kombinace obezity, arteriální hypertenze, dyslipidemie, porucha glukózového metabolizmu a dalších odchylek, jejichž společná přítomnost výrazně zvyšuje kardiovaskulární riziko. Léčba arteriální poruchy hypertenze u pacienta s metabolickým syndromem je proto součástí komplexních režimových a léčebných opatření směřujících ke snížení celkového kardiovaskulárního rizika. Z režimových opatření je nezbytné zvýšení fyzické aktivity, redukční dieta s omezením soli a se snahou o snížení hmotnosti a zanechání kouření. Z antihypertenziv preferujeme ACE-inhibitory či blokátory AT1-receptoru v kombinaci s kalciovými...
Med. praxi. 2014;11(4):147-148
Tetanus je závažné onemocnění s vysokou úmrtností. V České republice je v současné době raritní, především kvůli dobré proočkovanosti populace. Ochrannou hladinu protilátek je nutno udržovat pravidelnou aplikací tetanického toxoidu. V současné době se dospělým osobám aplikuje každých 10–15 let, do budoucna je zvažováno prodloužení intervalu až na 15–20 let. Přeočkování může být provedeno i kombinovanou vakcínou, chránící zároveň proti difterii a pertusi. Zvláštními pravidly se pak řídí profylaxe tetanu u poranění a před některými chirurgickými výkony.
Med. praxi. 2014;11(4):150-154
S nástupem pylové sezóny každoročně přibývá pacientů trpících projevy pylové alergie. Nejčastějším příznakem je alergická rinokonjunktivitida. Udává se, že v České republice trpí nějakou formou alergie 2,5 milionů lidí, z nichž 15 % alergickou rinitidou. Na patogenezi alergické rinitidy se uplatňuje IgE zprostředkovaná odpověď organizmu na opakovaný kontakt s alergenem. Následný eozinofilní zánět vede pak ke klinickým příznakům, k nimž patří nejen vodnatá rinitida, kýchání, obturace nosní, ale i únava. Základem terapie je proto účinné tlumení zánětu, především pomocí antihistaminik v systémové a lokální formě, použití nazálních kortikosteroidů,...
Med. praxi. 2014;11(4):155-158
Bércový vřed vzniká z různých příčin. Jednou z nejčastějších příčin je žilní nedostatečnost. Vznik je závislý na řadě faktorů. Patří k nim vrozená dispozice, věk, obezita, cukrovka, trombóza, hormonální léčba a v nemalé míře způsob života. Hojení bércového vředu je velmi svízelné i přes moderní postupy hojení ran. Často dochází k recidivám. Jedním z klinických příznaků je bolest. Její intenzita je individuální. Může být kontinuální, zhoršená při převazech. Mnohdy je bolest vyvolaná polohou končetin (svěšené končetiny nebo naopak zvýšená poloha končetin). Bolesti ruší ze spánku. Ve většině případů je však bolesti věnovaná nedostatečná pozornost,...
Med. praxi. 2014;11(4):159-163
Chronické žilní onemocnění (CVO) je choroba s vysokou incidencí, která se vyskytuje především Evropě a Severní Americe. Hlavním cílem venoaktivních látek (VAL) je eliminovat symptomy CVO (žilní bolest, tíže v nohou apod.). Avšak jsou i VAL, které mohou být též použity k léčbě žilního otoku a žilního bércového vředu. Existuje mnoho studií, které dokazují jejich efekt v experimentu a též jejich efekt na úrovni mikrocirkulace. Jako nejúčinnější substance se jeví mikronizovaná purifikovaná flavonoidní frakce (MPFF) diosmin hesperidinu. Je prokázáno, že tato látka může být použita jako vhodná doplňující léčba zákroků na žilním systému. Pouze MPFF...
Med. praxi. 2014;11(4):166-168
Diagnostika i léčba roztroušené sklerózy vyžaduje multidisciplinární spolupráci specialistů různých profesí. Vedoucí je role neurologa, specializovaného v problematice neuroimunologie. Nezanedbatelná je však úloha praktického neurologa, praktického lékaře, neuroradiologa, očního lékaře, urologa a lékařů dalších specializací. Speciální roli v péči o pacienty s roztroušenou sklerózou mají centra pro diagnostiku a terapii roztroušené sklerózy. Cílem spolupráce je včasná diagnostika a optimální léčba.
Med. praxi. 2014;11(4):171-174
Erektilní dysfunkce (ED) je definována jako neschopnost dosáhnout a udržet ztopoření dostatečné k realizaci uspokojivého sexuálního styku. ED je běžná na celém světě. ED představuje rizikový faktor kardiovaskulárních onemocnění. Erektilní dysfunkce je prediktor závažného kardiovaskulárního onemocnění. Změna životního stylu (intenzivní trénink a snížení BMI) vede ke zlepšení erektilní funkce. Moderní léčba erektilní dysfunkce spočívá v podávání PDE5 inhibitorů, je bezpečná a dobře tolerovaná. Novým způsobem je léčba rázovou vlnou nízké intenzity vedoucí k neovaskularizaci. Intrakavernózní léčba je úspěšná a bezpečná u diabetiků a mužů po radikální...
Med. praxi. 2014;11(4):175-179
Centrálně působící myorelaxancia (dále myorelaxancia) jsou pacientům s verteborgenním algickým syndromem (VAS) předepisována často. Tento článek popisuje základní přístup praktického lékaře k pacientovi s akutním VAS, místo myorelaxancií v doporučených postupech týkajících se VAS a upozorňuje na bezpečnostní rizika těchto léků. Ačkoli jsou tyto léky u VAS široce užívány, existuje pouze málo klinických studií s patřičným metodologickým designem, které dokazují účinnost myorelaxancií u VAS. Správná indikace a výběr myorelaxancia by měla být individuálně zvážena, rozhodnutí by mělo být učiněno též s ohledem na profil nežádoucích účinků, preferencích...
Med. praxi. 2014;11(4):181-182
Výskyt černého kašle v posledních letech stoupá, zejména u adolescentů a dospělých. Pertuse u nich často není rozpoznána a tito nemocní jsou zdrojem infekce pro nejmladší děti, kterým může hrozit až fatální průběh onemocnění. Rozšíření očkování na dospělou populaci a tzv. coccon strategie by mohla účinně ochránit malé kojence před onemocněním pertusí.
Med. praxi. 2014;11(4):184-187
Poruchy vyprazdňování stolice patří bezesporu k nejčastějším problémům, které postihují cestovatele. Tzv. cestovatelský průjem je vůbec nejčastější poruchou zdraví u osob cestujících do zahraničí. Postihuje 30–80 % cestovatelů během pobytu v rozvojové zemi oblastí teplého klimatu s nedostatečnou úrovní hygieny. Naopak zácpou, na které se nejčastěji podílí cestovní stres, nepravidelné stravování či zadržování stolice při nevyhovujících hygienických podmínkách, trpí 20–30 % cestovatelů. Přestože obecně nejsou zácpa a průjem život ohrožující a nevyžadují zpravidla hospitalizaci, stávají se velmi často značnou komplikací znepříjemňující...
Med. praxi. 2014;11(4):188-190
Od lokálního programu k programu celorepublikovému Program Capture the Fracture