Proč pacienty varovat před workoholismem?

Mgr. et Mgr. Jana Vyskočilová

Med. praxi. 2019;16(5):287  

Chronický únavový syndrom pohledem infektologa

Infectological approach to chronic fatigue syndrom

MUDr. Markéta Geleneky

Med. praxi. 2019;16(5):292-294  

Chronický únavový syndrom je multisystémové onemocnění doposud nejasné etiologie. Dominujícím příznakem je perzistentní únava, výrazně limitující aktivity nemocného. Podstatou syndromu se jeví změněná reaktivita na environmentální stres, rozvoj onemocnění je pak zřejmě podmíněn poruchami a dysregulacemi imunity a neuroendokrinního systému, výrazný vliv mají i faktory psychogenní. Spouštěčem může být vícero podnětů, o jejichž významu se vede stále diskuze. Diagnostika je na základě klinických kritérií, s důrazem na vyloučení jiné (zejména organické) příčiny onemocnění. Kauzální terapie neexistuje, léčba je založena více na nefarmakologických přístupech....

Plicní embolie v praxi

Pulmonary embolism in the practice

doc. MUDr. Jaromír Chlumský, Ph.D.

Med. praxi. 2019;16(5):296-299  

Plicní embolie je v klinické praxi časté onemocnění. Myslíme na ni u nemocných s typickou trias – dušnost, bolest na hrudi, nebo hemoptýza – ale i u nemocných s atypickými projevy, včetně pleurálního syndromu, bolestí zad, nebo zmatenosti u starších nemocných. V diagnostice je zásadní provedení vyšetření D-dimerů a angio-CT plic. Při vyšetření pátráme po etiologii plicní embolie. Antikoagulační léčbu zahajujeme okamžitě při vyslovení podezření na tuto diagnózu. Trombolytická léčba je v současnosti vyhrazena pro nemocné v šoku, ostatní nemocné antikoagulujeme. Současná doporučení preferují léčbu NOAK před standardní warfarinizací.

Léčba a prevence recidivujících infekcí močových cest

Treatment and prevention of recurrent urinary tract infections

MUDr. Miroslava Ryšánková

Med. praxi. 2019;16(5):300-304  

Recidivující močové infekce patří k časté diagnóze v praxi praktického lékaře. Nejčastěji se u žen jedná o cystitidu a u mužů ocystoprostatitidu. Další časté recidivující onemocnění je pyelonefritida. Léčba samotné infekce není náročná. Nejpotřebnější urecidivujících infekcí je znát vyvolavatele a léčit cíleně. Důležitý je také soubor opatření, aby se předcházelo recidivujícím atakám.Úspěch spočívá v kombinaci režimových opatření, přírodních preparátů, imunoprofylaxe nebo chemoprofylaxe.

Specifika infekce HIV v primární péči

Specific features of HIV infection in primary care

MUDr. David Jilich

Med. praxi. 2019;16(5):305-308  

Infekce HIV se z původně fatálně probíhajícího onemocnění v průběhu času změnila v onemocnění s chronickým průběhem, které většinu postižených osob zdravotně téměř nelimituje. Zdravotnická zařízení mají poskytovat kvalitní péči všem pacientům bez ohledu na jejich základní diagnózu. Aby návštěvy osob s infekcí HIV proběhly bez komplikací po odborné i společenské stránce, uvádíme zde očima HIV specialisty informace potřebné v rámci poskytování primární péče. V textu se pojednává po krátkém úvodu do problematiky infekce HIV o organizaci péče osob s touto diagnózou v České republice. Dále je text soustředěn na oblast nejčastějších komorbidit, jejich prevence...

Psoriáza jako rizikový faktor metabolických onemocnění

Psoriasis as a risk factor of metabolic diseases

MUDr. Iva Lomicová, prof. MUDr. Petra Cetkovská, Ph.D.

Med. praxi. 2019;16(5):309-311  

Psoriáza je chronické zánětlivé onemocnění kůže, které se často sdružuje s dalšími zánětlivými nemocemi. U více než třetiny pacientůje přítomna psoriatická artritida, pacienti bývají častěji postiženi metabolickým syndromem a kardiovaskulárními příhodami,které následně vedou ke zkrácení délky jejich života. Z tohoto vyplývá nutnost pravidelných vyšetřování pro kardiovaskulárnírizika ve spolupráci s praktickým lékařem a příslušnými specialisty. Včasná detekce a léčba metabolického syndromu zabrání nejenrozvoji kardiovaskulárních nemocí, ale může zlepšit i závažnost lupénky.

Kdy pomýšlet na zánětlivá revmatická onemocnění v diferenciální diagnostice bolestí zad?

When to consider inflammatory rheumatic disease in the differential diagnosis of back pain?

MUDr. Olga Šléglová

Med. praxi. 2019;16(5):312-317  

Cíl: Upozornit na nutnost časné diagnostiky zánětlivých revmatických příčin bolestí zad, které pro svůj vzácný výskyt bývají u pacientů s bolestmi zad snadno přehlédnuty. Vlastní text: Do skupiny zánětlivých revmatických onemocnění zad – spondyloartritid (SpA) patří autoimunitní zánětlivá onemocnění, kde zánětem je postižen axiální skelet, kořenové a periferní klouby s převahou na dolních končetinách. Nejčastější onemocnění ze skupiny SpA je ankylozující spondylitida (Bechtěrevova choroba). Diagnostika ankylozující spondylitidy byla založena na modifikovaných newyorských kritériích z roku 1984, která vyžadují splnění rentgenových průkazů poškození...

Deficit vitaminu D a imunitní funkce

Vitamin D deficiency and immune functions

prof. MUDr. Ivan Šterzl, CSc., MUDr Richard Pikner, Ph.D.

Med. praxi. 2019;16(5):318-322  

Nedostatek vitaminu D je klasicky asociován s poruchami kalcium-fosfátového metabolismu, ale také se již delší dobu ukazuje, že vitamin D významně ovlivňuje imunitní systém, který zasahuje do celého organismu. Vitamin udržuje homeostázu, postavení jedince v prostředí a je jedním z nejdůležitějších regulačních systémů organismu s neuvěřitelnou adaptační schopností. Deficit vitaminu D je spojen s nárůstem zánětů, infekcí, s rozvojem řady imunopatologických onemocnění, jako jsou autoimunitní onemocnění (astma, revmatoidní artritida, Sjögrenův syndrom, diabetes mellitus 1. typu, autoimunitní tyreoiditidy atd.), neurologická onemocnění (roztroušená skleróza,...

Pacient s klasickou horečkou dengue

Patient with classical dengue fever

MUDr. Ing. Robin Šín, MBA, MUDr. Natálie Krajčíková, doc. MUDr. Dalibor Sedláček, CSc.

Med. praxi. 2019;16(5):336-338  

Horečka dengue je endemické akutní infekční onemocnění v tropických a subtropických oblastech způsobené jedním z pěti sérotypů virů dengue. Viry jsou přenášeny komáry Aedes albopictus a Aedes aegypti. Infekce virem dengue má za následek různé stupně onemocnění, a to od mírné horečky dengue, přes těžkou hemoragickou horečku, až po vystupňování do syndromu dengue šoku, který může být příčinou úmrtí. Uvedená kazuistika 25letého muže popisuje typický průběh nekomplikované horečky dengue po návratu z Thajska. U pacienta bylo možné pozorovat klasické příznaky jako horečku, exantém, bolesti svalů a kloubů a v krevním obraze leukopenii a trombocytopenii. Léčba...

Sekundární dyslipidemie – přehled pro praktické lékaře

Secondary dyslipidaemia – overview for general practitioners

MUDr. Martin Šatný, prof. MUDr. Michal Vrablík, Ph.D.

Med. praxi. 2019;16(5):332-335  

Sekundární dyslipidemie vznikají v příčinné souvislosti s jiným onemocněním či působením faktorů vnějšího prostředí. Dle současných poznatků je evidentní, že i u tohoto typu dyslipidemie hraje důležitou roli genetické pozadí daného jedince, což dokládá například individuální vnímavost jedince k exogenní vlivům či životnímu stylu. K sekundárním dyslipidemiím typicky řadíme dyslipidemie provázející nejrůznější endokrinopatie (nejčastěji hypotyreózu), diabetes mellitus, nefropatie, hepatopatie, autoimunitní onemocnění či abúzus alkoholu. Samostatnou skupinu pak tvoří, často málo diskutované, polékové dyslipidemie, např. vyvolané léčbou diuretiky, neselektivními...

Karcinom močového měchýře

Bladder cancer

MUDr. Jana Katolická, Ph.D., MUDr. Petr Filipenský, Ph.D.

Med. praxi. 2019;16(5):328-331  

Karcinom močového měchýře postihuje častěji muže. Kouření je velmi důležitým faktorem pro vznik tohoto nádorového onemocnění.Nejčastějším symptomem karcinomu močového měchýře je makroskopická hematurie. Nejčastějšími nádory močovéhoměchýře jsou nádory z přechodného epitelu urotelu. Instilační terapie je indikovaná v léčbě neinvazivních nádorů. Základemléčby invazivních nádorů je radikální cystektomie s případným podáním neoadjuvantní chemoterapie. Chemoterapeutické režimylokálně pokročilých nebo metastatických nádorů jsou postaveny na cisplatině.

Uštknutí jedovatým hadem

Snakebite envenoming

Mgr. Zuzana Pražáková, Mgr. Romana Pucholtová

Med. praxi. 2019;16(5):346-350  

Předkládaný článek pojednává o základních specifických informacích spojených s intoxikací nemocného po uštknutí jedovatýmhadem. Jsou popsány jednotlivé složky hadího jedu, jejich působení na postiženého, klinické projevy, první pomoc a následnáléčba včetně ošetřovatelské péče.

Vaskulární věk

MUDr. Pavel Rutar

Med. praxi. 2019;16(5):324-326  

Na XVI. kongrese Medicíny pro praxi, konaném 4. října 2019 v Praze, zazněla přednáška prof. MUDr. Vladimíra Sošky z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně na téma Vaskulární věk. Profesor Soška se ve své přednášce věnoval problematice kardiovaskulárního rizika (KVR), a zejména pak otázkám hypercholesterolemie a arteriální hypertenze z pohledu dopadů jejich dlouhodobého působení na lidský organismus. Součástí přednášky bylo i shrnutí nejnovějších trendů v léčbě hypercholesterolemie, a to jak s ohledem na nová doporučení z roku 2019, tak s ohledem na poznatky o významu a vlivu adherence pacientů k farmakoterapii ve vztahu k úspěchu léčby.

Očkování: Co je zřejmé, ale není samozřejmé

Med. praxi. 2019;16(5):339-344  

Na Hradeckých vakcinologických dnech proběhlo sympozium věnované aktuální situaci očkování proti pertusi a chřipce. Doc. J. Smetana upozornil na stoupající incidenci pertuse i na to, že nejvyšší věkově specifická nemocnost je u dětí od narození do 1 roku věku, kdy ještě nejsou chráněny očkováním. Zdrojem onemocnění jsou dospělí a dospívající v rodině, kteří jsou s kojenci v blízkém kontaktu. Jako nejúčinnější prevence nejmenších dětí se jeví očkování těhotných ve 3. trimestru, které vede k vytvoření a přenosu mateřských protilátek na dítě. Další skupinou vhodnou k přeočkování jsou zdravotníci. Důležité je také včasné očkování dětí a adolescentní booster....